Eurozóna
Ještě než zazní potlesk Mario Draghimu (na snímku) a Evropské centrální bance (ECB) za to, že zachránili eurozónu, čeká nás pár setkání s realitou. Například s tím, jak špatně jsou na tom doopravdy evropské banky v problémových zemích. Podle posledních dat kompilovaných agenturou Bloomberg se za posledních 12 měsíců ztratilo z bank ve Španělsku, Portugalsku, Irsku a Řecku 326 miliard eur. Zatím nejde objemem ani intenzitou o částky, které by finanční sektor v těchto zemích položily. Jejich situaci ale zhoršují více než dramaticky a z oživení dělají nedosažitelný cíl. Bankám rostou náklady, takže firmám půjčují méně ochotně a podstatně dráž. Ve Španělsku se průměrný úrok za úvěr firmám pohybuje okolo 6,5 procenta, v Itálii okolo 6,2 procenta.
Zejména Španělsko, které právě v těchto dnech vyjednává o přijetí mezinárodní pomoci na záchranu svých bank, si vedlo v uplynulých měsících hodně špatně. Některé analýzy hovoří dokonce o úbytku 290 miliard eur od poloviny roku 2011 do letošního června. Americký investiční dům JP Morgan Chase však uklidňuje, že data jsou značně přehnaná. „Z tohoto objemu představuje skutečný úbytek financí španělských bank jen 155 miliard, zbytek vznikl kvůli snížení hodnoty dluhopisů na jejich účtech, které španělský účetní systém počítá jako vklady,“ píše banka ve zprávě. Španělsko by mělo na začátku tohoto týdne vědět, jak velkou pomoc bude potřebovat. Hovoří se o částce od 60 do 80 miliard eur.
Jisté je, že na odlivu depozit se tolik nepodílely domácnosti a firmy, ale především banky v jádru eurozóny. Finanční domy ve Francii a Německu se tím snaží snižovat svou expozici vůči zadluženým zemím. Právě před touto „bankovní fragmentací“ ale varuje Mezinárodní měnový fond (MMF). „Může to podkopat existenci společné měny,“ píše se ve zprávě MMF.
