Radnice Prahy 11 koupí od developera Sekyra Group předražené byty pro mladé. Městskou část to přijde na 600 milionů korun
Stodvacetimetrový byt 4+kk se 110metrovou terasou jako odrazový můstek pro start do života? Proč ne. Politická reprezentace jedenácté pražské části se rozhodla oživit stárnoucí Jižní Město. Mladé rodiny si hodlá udržet nabídkou nájemních bytů, která bere dech. Jelikož ale radnice skoro celý vlastní bytový fond rozprodala, musí koupit byty fungl nové. Pořídí jich málo, zato za hodně peněz.
Politici odčiňují křivdy Do komunálních voleb zbývá už jen rok.
Praha 11 proto rozjela jako většina městských částí poslední velkou privatizaci obecního fondu (viz Praha plná projektů).
Radnici z původních více než 14 tisíc bytů zbylo 3300, přičemž většinu nabídla jejich nájemníkům. Metr čtvereční prodává v průměru za deset tisíc korun. Výnos by se měl pohybovat kolem 1,5 až 1,8 miliardy korun.
Důvod k tak rozsáhlému výprodeji posledních obecních bytů není zjevný. Z nájemného městská část ročně obdržela 208 milionů korun, přičemž náklady na správu se pohybovaly kolem 78 milionů. Každý rok radnice vydělala 130 milionů. Valná část městských domů je navíc opravená, takže nevyžadují žádné jednorázové náklady. Jenomže v koalici vládnoucí Jižnímu Městu je také strana, jejímž hlavním volebním tahákem bylo právě dokončení privatizace obecního fondu. Prý aby byla odčiněna křivda na těch, kteří nedostali v minulosti příležitost koupit obecní byt za cenu na hony vzdálenou té tržní. Tito lidé jsou tak privilegováni už podruhé. Poprvé v letech, kdy platili netržní regulovaný nájem. Nyní když levně kupují nemovitost, která má dvoj- až trojnásobnou hodnotu.
Privatizační stamiliony však nelze nechat na účtu městské části, kde by je shrábla příští politická garnitura. V Praze 11 obratem poslouží k nákupu bytů pro mladé rodiny, čímž navíc politici splní další slib voličům. Výběr projektu však vzbuzuje pochybnosti. Nepomáhá radnice za veřejné peníze spíše developerům na zdecimovaném rezidenčním trhu? Odpovědí by bylo, pokud by projekt pořizovala pod tržní cenou.
Jenže to se nestalo.
Metr čtvereční koupí městská část od společnosti Riverside Apartments ze Sekyra Group za 43 tisíc korun bez DPH, což je na lokalitu Opatova až dost. Podle expertů se náklady na byty vyššího standardu obvykle pohybují okolo 35 tisíc korun bez DPH za metr čtvereční. Stavební náklady činí asi 30 tisíc, náklady na pozemek tři tisíce a projektové náklady dva tisíce korun za metr čtvereční, jak uvádějí developeři oslovení týdeníkem Euro. Především ale radnice zaplatí 602 milionů korun za byty, o nichž si může nechat zdát i příslušník střední třídy, natožpak občan v nouzi.
O pronájem obecního bytu obvykle žádají kromě vyloženě sociálních případů především lidé, kteří mají hluboko do kapsy. Většinou jsou ochotni se uskromnit a velkorysá terasa nebo balkon nepatří mezi jejich priority.
Budou platit za stometrový byt měsíčně nájem 8,5 tisíce korun? A pokud si to mohou dovolit, měli by vůbec dostávat od městské části byt? Devatenáct prstů na ruce Proti výběrovému řízení protestovala opozice v Praze 11 už kvůli zadání. Městská část poptávala objekt ve výstavbě nebo projekt s platným územním rozhodnutím s 30 až 200 byty s předpokládanou cenou 600 milionů korun. Jen polovina bytů přitom musela být v kategorii 1+kk a 2+kk do 60 metrů čtverečních. Městská část kromě selského rozumu ponechala stranou i doporučení studie proveditelnosti záměru, kterou si objednala u společnosti Deloitte. Zadání mělo podle poradců znít na 80 až 200 bytů, přičemž bytů 3+kk do 85 metrů čtverečních mělo být maximálně deset procent.
Opozice je přesvědčena, že cílem radnice bylo prosadit jeden konkrétní projekt pomocí jednoho „křoví“. Nabídky podaly pouze dvě firmy: Riverside Apartments patřící do Sekyra Group s nabídkou 188 bytů v projektu Zahrady Opatov a společnost B. D. S. s projektem 33 bytů. S hodnocením nabídek komise příliš práce neměla. Poradenská společnost Deloitte identifikovala pouze jeden vhodný projekt ve výstavbě – Milíčovský háj od společnosti Skanska. Firma se ovšem v zájmu zachování dobrého jména tendru neúčastnila. Pozemky koupila kdysi od magistrátu a nechtěla tak prý zavdat důvod ke spekulacím. Několik projektů bylo ve fázi získávání povolení, platné nenapadené územní rozhodnutí měly pouze tři.
Během říjnové schůze zastupitelstva, kde se projednávala předkupní smlouva na projekt Zahrady Opatov, se opozice dvě hodiny pokoušela více než půlmiliardový obchod překazit. Marně. Vládnoucí politiky se jim během jednání, které místy připomínalo frašku, nepodařilo vytrhnout z letargie.
Starosta Dalibor Mlejnský (ODS) si ostentativně četl deník Právo, předkladatel návrhu, místostarosta Ladislav Kárský (ČSSD), nespokojencům vysvětlil, že startovací byt neznamená totéž co sociální, notabene velké byty nad sto metrů by prý v projektu spočítal na prstech jedné ruky. Bytů 3+kk a 4+kk je v projektu 49, stometrových a větších rezidencí je 19.
„Radnice kupuje draze projekt, který neuspěl na trhu, navíc dispozičně pro startovací byty naprosto nevhodný, aby vytrhla trn z paty podnikateli. Firmě ušetří řádově deset až dvacet procent nákladů na financování, marketing a obchod a ani nedostanete množstevní slevu,“ je přesvědčen Ladislav Kos, zastupitel za Hnutí pro Prahu 11. „Sleva už je v naší ceně zakomponovaná. Cena za metr bytu je all inclusive, zahrnuje i garážová stání a další příslušenství,“ oponuje Leoš Andrle, jednatel Riverside Apartments. Cena za metr v zaváděcím prodeji v roce 2011, kdy o něj neprojevilo zájem dost klientů, takže od realizace firma ustoupila, byla podle něho vyšší.
Bytový fond Praha plná projektů Radnice jedenácté městské části není zdaleka jediná, která po rozprodání svého bytového fondu zjistila, že by se jí přece jen nějaké sociální, startovací či ústupové byty hodily. První tendr na nákup projektu novostavby se startovacími byty vyhlásila už minulý rok Praha 13. Poptávala 100 až 125 startovacích bytů s limitní cenou 250 milionů korun. Do soutěže se přihlásily dvě firmy ze skupiny Finep. Radnice však zakázku zrušila s odůvodněním, že žádná z firem nesplnila kvalifikační kritéria. Opoziční zastupitel Jakub Lapáček (TOP 09) se domnívá, že skutečným důvodem bylo to, že městská část do podmínek výběrového řízení nezabudovala limitní cenu 43 tisíc korun za metr čtvereční schválenou zastupitelstvem a nabídky ji převýšily. Následně radnice vyhlásila podobnou zakázku na dům seniorů. Lapáček je přesvědčen, že když už se nepovedlo koupit developerský projekt jako startovací byty, mělo se tak stát v podobě starobince. „Je to spekulace, která se nezakládá na pravdě. Svědčí o tom i skutečnost, že v otevřeném řízení na veřejnou zakázku na domov pro seniory nebyla doručena ani jedna nabídka. Je tedy zřejmé, že nikdo nebyl předem zvýhodněn,“ prohlašuje mluvčí Prahy 13 Samuel Truschka. Stavět sociální byty ve velkém se chystají také v Praze 5 a Praze 9. l
O autorovi| Hana Boříková, borikova@mf.cz
