Pivo zdaleka není jen nápojem hospodských povalečů. Podává se v luxusních restauracích, čepuje podle přísných pravidel do stylově navržených sklenic. Pivovary se předhánějí ve vaření prémiových značek, které slibují ojedinělý pivní zážitek.
Správně načepovat pivo je umění.
Autor: Martin Siebert
Pivo je součástí české kulturní tradice. Je možné tento zlatavý nápoj spojovat s noblesou či luxusem? Podle pivovarníků, znalců i konzumentů rozhodně ano. „Čepované pivo prémiových značek dnes najdete ve všech luxusních restauracích. Existuje i řada doporučení vysoké gastronomie, jaký druh piva se hodí ke kterému pokrmu,“ říká Jiří Mareček, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje, který má ve svém portfoliu značky pro všechny cílové skupiny konzumentů kvalitního piva. Z pohledu prestiže v nabídce společnosti jednoznačně vede značka Pilsner Urquell, praotec celé skupiny piv plzeňského typu.
Výjimečné propojení kvalitního piva a gastronomie nabízejí například franšízové restaurace Pilsner Urquell Original Restaurant, jichž je v deseti tuzemských městech celkem šestnáct. Z pražských hospod točících „Plzeň“ stojí za návštěvu především pivnice U Zlatého tygra, kde byl svého času štamgastem spisovatel Bohumil Hrabal, a restaurace U Pinkasů, kde se plzeňské pivo začalo čepovat už v roce 1843, a do níž chodívali už Palacký a Jungmann nebo Voskovec s Werichem. Z mimopražských podniků je třeba zmínit pivnici U Salzmannů v Plzni nebo brněnskou Bláhovku.
Pivovary Staropramen, po Plzeňském Prazdroji druhý největší výrobce piva v Česku, zase provozují 27 franšízových restaurací Potrefená husa. V moderním prostředí se v nich snoubí pivo servírované v nejvyšší kvalitě s vybranou kuchyní. Prémiový ležák Stella Artois z portfolia společnosti najdete v mnoha restauracích orientovaných na špičkovou gastronomii, jako je například Ambiente nebo Aromi.
Dřina a čepování
Podle Jiřího Marečka začíná pivní noblesa už u pivovarských tradic. „Lidé od piva mají ke své práci a její tradici vřelý vztah. Správný sládek se se svým pivem mazlí. Musí přece u jedné značky, bez ohledu na různou kvalitu sklizně ječmene, udržet stejnou chuť po dlouhá léta,“ říká Mareček.
Naučit se správně čepovat pivo Mareček s nadsázkou přirovnává k vysoké škole. „Rozdíl mezi pivnicí a luxusním hotelem může být třeba v oblečení a chování obsluhujících osob. Pro kvalitu piva je ale nutné všude dodržovat stejná pravidla, například čepovat do čisté a chladné sklenice, vymyté pitnou vodou bez saponátů. Ideálně načepované pivo ve skle musí mít teplotu sedm stupňů Celsia. Pokud něco z toho obsluha zanedbá, nezachrání to ani papírový límeček na stopce exkluzivní pivní sklenice,“ upozorňuje Mareček.
Pivo pijí všechny vrstvy společnosti. Movitější lidé si ale pečlivěji vybírají. Pivovary pro ně vaří „prvoligové“ značky, u nichž přísně hlídají kvalitu a které propagují jako to nejlepší na trhu. Výbornou pověst těchto piv často pomáhají utvářet slavní konzumenti.
Do tradiční české restaurace U Zlatého tygra vzal „na pivo“ svého protějška Billa Clintona v roce 1994 tehdejší český prezident Václav Havel. České pivo s klobásou si při své návštěvě Prahy v roce 2006 neodpustil ani tehdejší ruský prezident Vladimir Putin. „Pivo se stalo, především v současné době českého předsednictví Evropské unii, jakýmsi dalším ambasadorem naší republiky ve světě. Podle četných výzkumů je jedním z hlavních lákadel k návštěvě naší země,“ říká Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.
Plzeňský Prazdroj rád zmiňuje, že jeho prémiovou značku rádi pijí například oštěpařka Barbora Špotáková, hokejista Martin Straka, herec Jiří Langmajer nebo bývalý šéf České spořitelny Jack Stack.
K prémiovým značkám Pivovarů Staropramen patří pšeničný Hoegaarden nebo tmavé pivo Leffe, a především pak již zmíněný ležák Stella Artois. Servírování piva Stella Artois podléhá rituálu složenému z devíti kroků. „Mezi tyto kroky patří například obětování několika prvních kapek piva, setnutí pěny seřezávacím nožem nebo aplikace rozetky zachycují kapky stékající po sklenici,“ přibližuje Martin Jahoda, který má ve společnosti na starosti prémiové značky.
Po zákalu přišlo sklo
V průběhu staletí se pivo konzumovalo z nejrůznějších nádob, především z kameninových a porcelánových korbelů. Průhledné sklo nebylo vzhledem k barvě piva a jeho zákalu vhodnou variantou a na stoly pivnic se probojovalo, spolu se zlatavými pivy se sněhově bílou pěnou, zhruba v polovině devatenáctého století.
Nyní hraje pivní sklo velmi důležitou roli – dotváří image každé značky. Například pro Pilsner Urquell se v současné době používá celkem sedm typů sklenic. Nejnovější z nich se na trhu postupně objevuje od června loňského roku. Navrhl ji produktový designér Rony Plesl. „Sklenice vyniká svou malou hmotností. Paprskovité výbrusy zajišťují pivu světlo a jiskru, zavřený tvar směrem k hornímu okraji dobře drží pěnu a je příjemný na rtu,“ přibližuje Mareček.
Také současné sklenice piva Staropramen s „moderními chlapskými“ tvary navrhl Plesl.
„Stella Artois naproti tomu podtrhuje svou sofistikovanost elegantní sklenicí na stopce a Hoegaarden využívá atypickou robustní sklenici pro udržení správné teploty tohoto osvěžujícího speciálu,“ popisuje Jahoda.
Dámská jízda
Pivo není cizí ani tuzemským dámám. Patrně nejpopulárnější „pivařkou“ v české kotlině je maminka spisovatele Bohumila Hrabala v nesmrtelném podání herečky Magdy Vašáryové ve filmu Postřižiny.
Především díky zkvalitňování prostředí v restauracích chodí ženy na pivo stále častěji a vnímají ho jako společenský nápoj. Podle Martina Jahody ženy vítají, pokud pivo vykazuje alespoň nějaké prvky jemnosti a elegance.
Speciální pivo určené hlavně ženám uvařili například v Zámeckém minipivovaru v Ostravě-Zábřehu. Jedenáctistupňový pšeničný speciál s názvem Ženské pivo Pikard chce jeho výrobce nabízet celou letošní letní sezonu. Novinka se vyznačuje svěže zlatavou barvou s mírným zákalem a extrémně hustou pěnou. Podává se ve speciálních vysokých sklenicích z tenkostěnného skla s kouskem pomeranče nebo limety.
Čistě pánskou záležitostí už dávno není ani čepování piva. Jedním z důkazů je letošní vítězství Moniky Báňové z pivnice Bruska v pražském kole mezinárodní soutěže Pilsner Urquell Master Bartender 2009 o nejlepšího výčepního.
Koupelí ku zdraví
České pivovary vyrábějí z piva všechno možné, od mýdla přes džemy s nahořklou chutí až po pálenku. Stále větší oblibu si získávají kosmetické přípravky, které využívají B vitaminu obsaženého v nápoji.
Rozmáhající se pivní lázně prý pomáhají léčit ekzémy, prohřívají a prokrvují kůži, léčí oběhové potíže. Luxusní pivní lázně najdete například v hotelu Bahenec v městečku Písek u Jablunkova. Zdejší procedura, která se skládá z dvacetiminutové „pivní lázně“ a následné relaxace na lůžku z ovesné slámy, byla vyvinuta v Rakousku. Jedná se prý o naprosto ojedinělý koncept. Množství a kvalita jednotlivých přísad a pořadí jejich přidávání do koupele provozovatel přísně tají.
Za pivní láznění v hotelu Bahenec zaplatíte 1200 korun za jednu osobu.
**Zcela jedinečné pivo
České pivo si podle Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského zachovává i v době globalizace, kdy většina největších tuzemských pivovarů patří zahraničním vlastníkům, charakteristické vlastnosti, které je odlišují od zahraničních „konkurentů“. Jde se především o vyšší hořkost a výraznější barvu a „říz“. Oproti zahraničním ležákům mají ty české nižší obsah alkoholu.
Na rozdíl od jiných „pivařských“ národů jsou Češi poměrně konzervativní. Například Belgičané jsou podle odborníků přístupnější růným pivním experimentům. Holdují mimo jiné speciálním klášterním, takzvaných trapistickým pivům, která vyrábějí mniši. V Belgii mají dlouhou tradici také různá piva s ovocnou příchutí, třeba z lesních plodů, třešní či rybízu. I v tuzemsku je ale do svého sortimentu zařazuje stále více pivovarů.
Na českém trhu je možné pořídit také luxusní „pivní příslušenství“. Například od společnosti Lindr si můžete koupit luxusní chladicí a výčepní techniku, třeba ručně vyráběné chlazení ve tvaru soudku z přírodního masívu ve dvou barevných provedeních. Jeho cena se podle provedení a objemu pohybuje od 14 až po 23 tisíc korun.
„S luxusním chlazením je to stejné jako u aut, BMW se nikdy neprodá tolik jako Volkswagenů. Nicméně po tom, co jsme letos na trh uvedli nové produkty, poptávka po našem zboží stoupá,“ konstatuje Jiří Čížek z obchodního oddělení společnosti Lindr.
