Zemědělství
Podpůrný fond má peníze už jen pro letošek, jeho budoucnost je ve hvězdách. Ministra Bendla teď zajímá minulost
Hloubkový audit proběhne na přání ministra zemědělství Petra Bendla (ODS) také v Podpůrném a garančním rolnickém a lesnickém fondu (PGRLF). Jeho šéf Martin Karban se na rozdíl od ředitele Budějovického Budvaru Jiřího Bočka kontrole nebrání. Přitom dění kolem auditu na PGRLF má podobně jako v jihočeském pivovaru své zvláštnosti.
===== Vlastní audit
=====
Bendl reprezentuje ministerstvo zemědělství (MZe) jako jediného akcionáře PGRLF. Je tedy pověřen výkonem akcionářských práv. Jako výhradní vlastník ale nemůže zkontrolovat svou obchodní společnost, kterou fond je. Zvláštní? Takové vysvětlení podává MZe. Jak jeho mluvčí Jan Žáček uvádí, ministerstvo samo o sobě není oprávněno provést samotný audit, dokonce ani dát k tomu pokyn představenstvu fondu. Bendl může jen vyzvat dozorčí radu k uskutečnění hloubkového auditu. To také učinil. „Audit se má týkat hospodaření společnosti od roku 2005 do konce loňského roku s důrazem na transparentnost a účelnost výběrových řízení. Má být také prověřeno, zda se s finančními prostředky nakládá s péčí řádného hospodáře,“ sdělil mluvčí.
Ministrův požadavek se moc nezamlouvá předsedovi dozorčí rady, kterým je šéf Agrární komory Jan Veleba. „Hospodaření fondu je auditované každý rok. Nevím, proč má být znovu,“ říká Veleba. Nicméně počítá, že začátkem dubna předloží ministrovi výsledky. „Audit se připravuje. Probral jsem tuto záležitost s předsedou představenstva a ředitelem PGRLF Martinem Karbanem a dostal to na starost fond,“ dodává šéf dozorčí rady. Karbanovi se o okolnostech auditu mluvit nechce. Uvedl pouze, že ho zajistí externí firma vzešlá z výběrového řízení. Žádných překvapivých odhalení se neobává. „Ministerstvo od nás dostává ekonomické reporty. Teď máme dokladovat, jak vydáváme peníze na zakázky. Loni jsme dokončili jednu větší zakázku za 38 milionů korun na informační systém, jehož implementace probíhala tři roky,“ doplňuje Karban. Na fond přišel před pěti lety za ministra Petra Gandaloviče (ODS). V agrárních kruzích se proslýchá, že audit může být záminkou pro personální změny.
===== Poslední miliarda
=====
Fond, o jehož vznik se v roce 1993 zasloužil tehdejší ministr zemědělství Josef Lux, má zlatou éru dávno za sebou. Většina zemědělců si dodnes nemůže vynachválit podporu PGRLF založenou na dotování úroků bankovních úvěrů a poskytování záruk za úvěry. „Je to nejúčinnější podpora, jaká za posledních dvacet let do českého zemědělství šla,“ hodnotí bývalý předseda Asociace soukromého zemědělství Stanislav Němec, který je od loňska členem představenstva PGRLF. Jak Veleba dodává, zemědělci se zřídkakdy na něčem shodnou, o pozitivní roli fondu se to ale rozhodně dá tvrdit.
Časy, kdy fond poskytoval v jednotlivých letech výpomoc v řádu několika miliard korun, jsou ovšem nenávratně pryč. Možná naposledy se nadechl v uplynulých třech letech, kdy Brusel vzhledem ke krizi umožnil členským zemím, aby zemědělcům mimořádně pomohly. Státní rozpočet poslal fondu na protikrizové programy zhruba dvě a čtvrt miliardy korun.
„Na letošek máme jednu miliardu, a tím budeme bez peněz,“ konstatuje Karban. Fondu zůstaly už pouhé dva programy, které chce spravedlivě finančně podělit. Půl miliardy má jít na dotace pojištění plodin a hospodářských zvířat, které zemědělci uzavírají s různými pojišťovnami. Stejná suma je k dispozici na investice do zemědělské techniky. Zemědělci si na ni půjčují u bank a fond jim dotuje úroky.
=====
Kalousku, otřes se
=====
O tom, co bude s fondem dál, je na rozhodnutí akcionáře, tedy ministra. Nedá se vyloučit ani varianta, že skončí. „Na dozorčí radě jsme se dohodli, že budeme iniciovat jednání s jediným akcionářem, aby se fond dál udržel,“ avizuje Veleba. Jménem Agrární komory chce přesvědčit také ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) o potřebnosti PGRLF a nalezení peněz pro příští rok, kdy by fond měl slavit dvacetiny. Veleba odhaduje, že by bylo dobré sehnat jednu a půl miliardy.
Na fondu se totiž po konzultacích s MZe promýšlejí další podpory, třeba obnovení dotací úroků na úvěry pro nákup půdy. A nově i státní. Dosud totiž fond přispíval zemědělcům na pořizování privátní půdy. Od roku 2004 podpořil nákup šedesáti tisíc hektarů dotacemi ve výši téměř tři čtvrtě miliardy korun. Finančně téměř vysušený fond uvažuje také o tom, že by vypomáhal při budování dalších bioplynových stanic, které jsou velkým investičním hitem zemědělců. „Ministerstvo se k tomu staví pozitivně, ale záleží na penězích,“ poznamenává Karban. Propočítává, že pro padesát menších a středních stanic by bylo potřeba kolem tří set milionů korun.
Fond může ještě kalkulovat se splátkou od Státního zemědělského intervenčního fondu, kterému předloni půjčil jednu a půl miliardy korun. „Byla to bezúročná půjčka. Znamenala pro nás výpadek výnosů finančních aktiv, ze kterých se v minulosti hradila provozní režie. V minulém roce jsme si tudíž poprvé nevydělali sami na sebe. Stejné to bude i letos,“ poznamenává ředitel PGRLF. Jeho jmění představuje zhruba tři miliardy korun. Zhruba polovinu z nich v podobě cenných papírů spravuje makléřský dům Wood & Company. „U finančních institucí máme uloženo asi jednu a půl miliardy. Tyto termínované úložky si spravujeme sami,“ říká Karban. Na dvě z oněch tří miliard má už fond uzavřené závazky, a tyto peníze postupně vyplácí.
===== Na výstavišti zatím klid =====
Finanční situaci PGRLF by nezachránilo, ani kdyby prodal všechny majetkové účasti, které má ve čtyřech akciových společnostech. Nyní se zbavuje 68procentního podílu v Zemědělském zásobování a nákupu v Novém Jičíně, jak už týdeník Euro informoval začátkem roku (Euro 2/2012). „Přihlásilo se deset zájemců. Jsou to tuzemské i zahraniční firmy z branže,“ říká ředitel fondu bez dalších podrobností. Vzhledem k probíhajícímu tendru nechce prozradit ani cenu dle znaleckého posudku, kterou si pro nabízený podnik nechal prodávající vypracovat. Když se fond pokoušel novojičínské ZZN prodat před třemi lety, nedosáhla nejvyšší nabídka ani dvaceti milionů korun. Poslední státní výkup s rozsáhlými skladovacími kapacitami měl tehdy na dosah kroměřížský Navos ze skupiny Agrofert. Antimonopolní úřad ale uznal stížnost neúspěšného uchazeče, firmy MSK Kroměříž, za níž stojí podnikatel Karel Kuropata, a fondu uložil soutěž zopakovat.
Před čtyřmi lety se podpůrný fond z popudu MZe tehdy řízeného Gandalovičem připravoval na prodej 88procentního balíku Výstaviště České Budějovice. Z plánu sešlo a jeho oprášení se oficiálně nechystá. Možná zatím. „Jde o lukrativní záležitost. Rozhodně by se ale výstaviště nemělo prodávat,“ říká Veleba. Šéf fondu nic takového neočekává. Výstavní areál, který se nachází v blízkosti centra krajského města, by byl nepochybně exkluzivní lokalitou pro rezidenční bydlení. Už před lety Výstaviště prodalo část areálu, kde nyní stojí hypermarket Tesco.
Podpůrné a garanční torzo
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond při svém založení před 19 lety dostal do vínku desítky zpracovatelských společností, které postupně rozprodal. Tajný prodej akcií mlékárny Madeta měl dokonce soudní dohru. V době, kdy byl ministrem zemědělství Jaroslav Palas (ČSSD), fond převodem akcií umožnil, aby Tomáš Pitr ovládl ústeckou Setuzu. Fond měl také pomoci Setuze třemi sty miliony korun, které jí chtěl tehdejší šéf agrárního resortu Petr Gandalovič v podstatě věnovat.
V nejlepších letech přitékaly do PGRLF peníze ze státního rozpočtu. Fond mohutně podporoval investiční i provozní úvěry, které banky díky tomu poskytovaly zemědělským podnikatelům. Na ekonomickou krizi, která přišla v roce 2008, reagovala vláda mimořádnou více než dvoumiliardovou injekcí pro PGRLF. Ten se svolením Evropské komise oživil již dříve zastavené podpory provozních úvěrů. Zemědělci díky tomu dosáhli v uplynulých třech letech na téměř osm miliard korun půjčených od bank. V letošním roce si mohou s podporou PGRLF půjčovat už jen na stroje nebo pojišťovat porosty či zvířata.
