Významným specifikem právní formy je úspora daní při změně sídla
Evropská společnost, známá též pod latinským výrazem Societas Europaea a oficiální zkratkou SE, vstoupila do právních systémů členských států Evropské unie již na konci roku 2004. Teprve v poslední době se společnosti s touto prestižní právní formou stávají realitou i v České republice. Položme si otázku, jaké jsou výhody této právní formy a zda může být hlavním důvodem investorů pro její využití úspora na daních.
Flexibilita.
Základní výhodou evropské společnosti je bezesporu flexibilita. Umožňuje investorům, kteří mají v úmyslu působit v různých členských státech, podnikat v rámci celé Evropské unie prostřednictvím jediné entity. Evropské společnosti se také mohou účastnit přeshraničních fúzí bez překážek, které vyplývají z existence rozdílných právních systémů. Je třeba podotknout, že založení evropské společnosti samo o sobě neposkytuje žádné zvláštní daňové výhody. Na druhou stranu flexibilita, kterou právní úprava evropské společnosti umožňuje, otevírá příležitosti pro daňové plánování. V této oblasti existuje řada mýtů ohledně možného využití pro optimalizaci zdanění zisků. Můžete se setkat i s názorem, že evropská společnost je povinna platit daně z příjmů jen ve státě, ve kterém má své sídlo, a že pouhým přesunem sídla, například z České republiky do Irska, může bez problémů dosáhnout daňové úspory.
Korporátní daň.
Sazba korporátní daně je v některých jurisdikcích skutečně výrazně nižší než ta současná česká ve výši 24 procent. Například v Irsku činí standardní sazba daně z příjmů 12,5 procenta, na Kypru deset a na Maltě lze snížit daňové zatížení zisků na pět procent. Při zdaňování evropské společnosti však platí standardní pravidla vyplývající z daňových systémů členských států, ve kterých působí. Bude-li společnost pobírat příjmy z jiného státu než ze svého sídla, mohou v něm být také za určitých podmínek zdaněny. V současnosti neexistuje pro evropskou společnost žádný zvláštní daňový režim ani možnost zdaňovat příjmy výhradně ve státě sídla. Zdaňování je nyní v kompetenci jednotlivých členských států, přičemž se uplatňují stejné předpisy jako u jakýchkoli jiných nadnárodních podniků. Jednotlivé státy musejí zacházet s evropskou společností obdobně jako s akciovou, založenou podle právních předpisů příslušné jurisdikce.
Pravidla pro zdaňování.
Pro zdaňování je podstatné nejen sídlo společnosti, ale zejména v jakém státě vykonává svou činnost a dosahuje příjmy. V návaznosti na to je nutné řešit otázky mezinárodního zdanění, mimo jiné podle příslušných smluv o zamezení dvojího zdanění. Ve státě sídla by mělo být umístěno i vrcholné vedení společnosti, které je obvykle rozhodující pro určení daňového rezidentství. Má-li evropská společnost sídlo v České republice, je tu obecně považována za daňového rezidenta a tuzemské daňové předpisy ukládají povinnost na celosvětové příjmy. Působí-li evropská společnost současně v jiných státech, může však být povinná zdaňovat své příjmy také ve státě zdroje. Právo státu vybrat daň může být omezeno smlouvami o zamezení dvojího zdanění, které distribuují právo zdanění příjmů do jednotlivých smluvních zemí. Tyto smlouvy také vylučují dvojí zdanění zahraničních příjmů.
Sídlo v zahraničí.
Bude-li mít evropská společnost sídlo v zahraničí, budou české dani podléhat pouze příjmy ze zdrojů na území České republiky. V ČR budou typicky zdaňovány například licenční poplatky nebo příjmy z podnikání dosažené prostřednictvím takzvané stálé provozovny. To je daňový termín a představuje obecně závod, kancelář, továrnu nebo dlouhodobé stavební a montážní projekty či jiné trvalé místo k výkonu podnikatelské činnosti. Jako příklad uveďme evropskou společnost se sídlem v Irsku, která má český výrobní závod. Přestože tato společnost bude irským daňovým rezidentem, bude povinna podat v ČR daňové přiznání a zdanit v ní zisky z českého výrobního závodu sazbou 24 procent. Výhodnější sazba daně z příjmů v Irsku tedy nebude přinášet žádnou úsporu při zdanění zisků z výroby v České republice. Když však bude zřízena holdingová společnost s právní formou evropské společnosti ve vhodné zahraniční jurisdikci, bude možné využívat zvýhodnění vyplývající ze zvláštní úpravy režimu, takzvané „participation exemption“. Na rozdíl od úpravy platné v ČR daňová legislativa řady evropských států umožňuje osvobození zisků z prodeje účastí na dceřiných společnostech. Evropská společnost tak může v určitých případech skutečně přinést daňové úspory.
Evropské společnosti se budou bezesporu potýkat s řadou problémů v oblastech, které dnes řeší mezinárodně působící firmy jiných právních forem. Jde zejména o problematiku přiřazování zisků stálým provozovnám, stanovení převodních cen mezi jednotlivými společnostmi ve skupině (takzvaný transfer-pricing) a riziko dvojího zdanění příjmů ze zahraničí. Významnou překážkou pro zcela optimální fungování evropské společnosti může být také nemožnost odpočtu ztrát přes hranice.
Dopady přesunu.
Jednou z hlavních výhod evropské společnosti je možnost bezproblémového přesunu sídla do jiného členského státu, tedy změny daňového domicilu. Při migraci do jiného státu společnost nezaniká ani nevzniká nový právní subjekt. Důležitou výhodou je dnes daňová neutralita zajištěná evropskou směrnicí o fúzích.
V minulosti přinášel přesun sídla společnosti do jiné jurisdikce zpravidla významné negativní daňové dopady, které společnosti od migrace do zahraničí odrazovaly. U migrující společnosti se ve většině vyspělých evropských států vybírala daň obdobně jako v případě likvidace. To znamenalo daňové zatížení v důsledku zdanění skrytých rezerv, tedy rozdílu mezi aktuální tržní cenou majetku a jeho původním oceněním. Změnu přístupu však přinesly principy vyplývající z předpisů evropských společenství - konkrétně pravidlo svobody usazování a související výklady v rámci judikátů Evropského soudního dvora. Z důležitých rozsudků evropského soudního dvora jmenujme alespoň případ Hughes de Lasteyrie du Saillant. Daňovou neutralitu změny sídla evropské společnosti navíc zajišťuje i výslovná úprava v evropské směrnici o fúzích.
Řada problémů.
Evropská společnost může v poměrně krátkém horizontu změnit své sídlo tak, aby mohla vykonávat svou činnost v prostředí vhodném z daňového, organizačního nebo obchodního hlediska. V souladu s evropskou směrnicí o fúzích by se zdanění skrytých rezerv mělo odložit až do okamžiku skutečné realizace příjmu, například prodeje předmětného majetku. Přemístění evropské společnosti obvykle vede k vytvoření stálé provozovny migrující společnosti v původním státě, které jsou přičteny dosavadní aktivity v této jurisdikci. Tak mohou být nadále zdaňovány zisky dosažené ve státě původního sídla. Když však určitý majetek nebude stálé provozovně přiřazen, například díky jeho charakteru, bude nutné řešit řadu sporných otázek. Problematické může být například stanovení daňové nabývací ceny v přijímajícím státě. V případě prodeje bude nutné rozhodnout, který ze států a v jaké míře bude mít právo na zdanění příjmu. Mohou přitom vznikat i situace, kdy bude hrozit riziko dvojího zdanění.
Česká legislativa.
Česká daňová legislativa zatím výslovnou úpravu zdanění při přesunu sídla neobsahuje. Je však nutné se důsledky této operace a podmínkami pro její daňovou neutralitu zabývat. Přestože přesun sídla nepovede k bezprostřednímu zdanění, nelze spoléhat na to, že daň v původním státě bude zcela vyloučena. Například společnost, jež distribuuje zboží v ČR nebo tu má výrobu, bude povinna platit české daně i po přesunu svého sídla do zahraničí. Složitější bude situace u holdingové společnosti, která nevykonává aktivní činnost a pouze drží účasti v dceřiných společnostech. V tomto případě je třeba řešit otázku, zda lze účasti bez daňových dopadů jednoduše „přestěhovat“ do státu s výhodnějším režimem „participation exemption“, nebo je-li nutné majetkové účasti přiřadit české stálé provozovně, a z toho důvodu může Česká republika zisky při případném prodeji zdaňovat.
Nástroj pro daňové plánování?
Závěrem můžeme konstatovat, že pokud jde o zdaňování zisků, evropská společnost se příliš neliší od té běžné akciové nebo její obdoby v jednotlivých členských státech. Specifika se týkají změny sídla. Jeho přesun totiž příležitost pro daňovou optimalizaci naskýtá. Na druhé straně nelze vždy pouhou změnou sídla jednoduše přenést daňové povinnosti do jiného státu. Přesto řadu výhod bezesporu přináší flexibilita ohledně změny sídla, možnosti podnikání v různých členských státech a daňová neutralita vyplývající z evropských předpisů. Zřízení evropské společnosti však vyžaduje sofistikované přístupy k daňovému plánování. Využití evropské společnosti pro daňovou optimalizaci v každém případě předpokládá důkladnou znalost mezinárodního zdanění.
