Levná pracovní síla ze zemí východní a střední Evropy byla jedním z centrálních témat v kampani francouzských prezidentských voleb. Francie od loňska uplatňuje zákon, který prosadil nynější prezident Emmanuel Macron ještě jako ministr a který omezuje volné podnikání evropských dopravců ve Francii. Coby prezident chce Macron tento problém přenést na celoevropskou úroveň. Právě o tom s ním zřejmě budou chtít mluvit premiéři zemí V4, s nimiž se prezident hodlá sejít na okraj nynějšího summitu EU.
Macron prosazuje zpřísnění direktivy, která v EU platí 20 let. Zahraniční pracovníci by pak podle tohoto nového ujednání museli být placeni stejně bez ohledu na to, kde v EU budou pracovat.
Macron může v tlaku na ztížení podmínek pro levné pracovní síly počítat s podporu Německa a možná i Rakouska, Itálie a Belgie, současný režim ale brání až 11 zemí EU včetně Česka a dalších tří států skupiny V4. Východní a střední Evropa tvrdí, že jí současný režim a nižší mzdy pracovníků umožňují držet ekonomiku na dostatečně vysoké úrovni. Francie podle nich sice hovoří o nutnosti sjednotit pracovní podmínky v celé EU, ale skrývá tím ochranářskou politiku pro své pracovní síly - kdo ve Francii pak najme polskou, rumunskou nebo maďarskou společnost, když bude muset zaplatit stejně jako francouzské, řekl bruselský analytik Yann-Sven Rittelmeyer, jehož citovala německá stanice Deutschlandfunk.
Macron Evropu potřebuje
Ale Macron je také propagátorem EU a rozhodně nechce ve Francii vyvolat to, co se stalo v Británii a vedlo k brexitu. Kritika levné polské pracovní síly k tomu určitě přispěla. Macron chce Francii modernizovat a připravit na globalizaci, již považuje za nevyhnutelnou. Macron Evropu potřebuje, řekl Rittelmeyer.
Analytické pracoviště Telos poukázalo na to, že Macronovo volební vítězství získává díky současným podmínkám v Evropě i ve světě mezinárodní význam a Francie centrální postavení v Evropě, jakému se naposledy těšila za vlády prezidenta Françoise Mitterranda. Zvnitřku Evropu ohrožuje populismus šířící se východní Evropou a brexit ovlivňující západní Evropu. Zvenčí evropské zájmy ohrožuje z jedné strany ruský prezident Vladimir Putin, z druhé politika amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Francie není osamocena:
Němci zvyšují tlak na české dopravce: Plaťte řidičům naši minimální mzdu
Francouzi volili Macrona pro jeho reformní a proevropský program. Vnitřní i vnější podmínky jsou příhodné pro posílení evropského srdce kolem Francie a Německa, ale skutečně se to stane, až dá Francie do pořádku své finance, míru nezaměstnanosti, nevýkonný průmysl i své evropské závazky, míní Telos.
Byť Macronovo vítězství v Evropě vyvolalo euforii, stále není jasné, jak chce prezident francouzskou ekonomiku oživit, napsal profesor ekonomie z mnichovské univerzity Hans Werner Sinn v deníku La Tribune.
Podle něj se Macron mýlí, když prosazuje finanční sjednocování na úrovni eurozóny. Doma nechce Macron zvyšovat důchodový věk ani zkracovat pracovní týden. Navrhuje ale, aby severní země eurozóny finančně pomohly jižním. Francouzské finanční a hospodářské trhy by se tak v těchto zemích udržely, ale je to podporování francouzské ekonomiky na cizí účet.
Snížení počtu státních zamstnanců a dvourychlostní Evropa
Před volbami Macron sliboval novelu zákoníku práce a také propuštění 120 tisíc státních zaměstnanců, přesněji nenahrazovat ty odcházející do důchodu. Se změnami zákoníku práce ale nesouhlasí silné odbory, takže nebude snadné je prosadit.
Prezident také navrhuje zřídit v eurozóně vlastní parlament, což by vytvořilo podmínky pro dvourychlostní Evropu, a to je recept na rozdělení EU, ne na její sjednocení, tvrdí Sinn. Jedinou budoucností je podle něj sjednotit Evropu politicky pod společnou vojenskou silou a společným vojenským velením; bez politického sjednocení a tlaku na sjednocení v rámci rozpočtů eurozóny je možné budoucí jednotě Evropy zcela zabránit.
Přečtěte si také:
