Menu Zavřít

Madridská konference o klimatu skončila bez shody. Rozpor panoval kolem emisních povolenek

15. 12. 2019
Autor: čtk

Dvoutýdenní konference OSN o změnách klimatu v Madridu dnes skončila bez shody o základních problémech, přestože jednání se neplánovaně protáhlo o téměř dva dny. Nepodařilo se překonat zejména rozpory okolo trhu s emisními povolenkami, debata byla odložena na příští rok.

Mnohé z téměř dvou set účastnických delegací dospěly k závěru, že absence dohody je lepší než špatný kompromis, uvedla DPA.

Účastníci konference schválili „krotké“ prohlášení, v němž podle agentury Reuters obecně vyzvali státy k vyšším ambicím při omezování emisí skleníkových plynů a k pomoci chudým zemím strádajícím v důsledku klimatických změn.

Podle účastníků konference bylo jednání maratonské a nejkomplikovanější za posledních 25 let. Po dvou týdnech diskusí ale problém globálních trhů s emisemi zůstává otevřený, silné rozpory na poslední chvíli způsobily, že rozhodnutí se odkládá o rok na konferenci v Glasgowě, píše agentura AP.

Evropské i některé další státy daly najevo, že absence shody o režimu emisních povolenek je lepší, než řešení, které by ohrozilo fungování stávajících mechanismů.

Může za změnu klimatu člověk?

Ohlasy ochránců životního prostředí na velmi omezené závěry madridské konference byly okamžité a neúprosné. „Pařížská klimatická dohoda se stává obětí hrstky mocných uhlíkových ekonomik, které ale stojí na špatné straně boje,“ prohlásila Jennifer Morganová, výkonná ředitelka organizace Greenpeace. Podle Helen Mountfordové ze Světového ústavu zdrojů (WRI), jednání ukázalo, „jak odtržení jsou politici od naléhavých poznatků vědy a požadavků svých občanů v ulicích“.

Rozhořčení vyvolala mimo jiné Austrálie, která žádala možnost zahrnout své staré emisní povolenky do budoucích výpočtů svých emisí. Austrálie využívá k výrobě energie ve velkém uhlí a patří k největším znečišťovatelům na světě na jednoho obyvatele.

Jedním ze schválených dokumentů je výzva nazvaná „Chilská a madridská výzva k činům“. Požaduje, aby státy zpřísnily své závazky pro objem emisí skleníkových plynů tak, aby byly naplněny cíle pařížské klimatické konference z roku 2015. Do konce století by se podle nich teplota na Zemi neměla zvýšit o víc než 1,5 stupně Celsia. Při zachování dosavadního trendu by se totiž teplota mohla zvýšit o tři až čtyř stupně.

Dále čtěte:

Summit EU se shodl na klimatické neutralitě do roku 2050. Polsko má výjimku

Hosté a vetřelci, co táhnou na sever. Klimatická změna způsobí i stěhování zvířat

Kvetoucí byznys v éře sucha: odsolenou mořskou vodu pije už 300 milionů lidí

Za Stromovouse. Musk přispěl milionem dolarů na vysázení nových stromů

SpaceX představil novou loď. Na Mars má dopravit až sto lidí

Lidé vyprodukují stokrát víc CO2 než sopky. Blíží se uhlíková katastrofa, varují vědci

Evropská zelená dohoda: klimatický fond vyvolá investice za 100 miliard eur

Infografika: Může za změnu klimatu člověk?

bitcoin_skoleni

 Infografika, změny klimatu

  • Našli jste v článku chybu?