Dlouho před tím, než se psychedelické druhy hub staly populární mezi příznivci hnutí hippies pro své účinky, které znaly a využívaly i starověké národy během náboženských rituálů, sloužila psychoaktivní látka psilocybin jako přírodní odpuzovač hmyzu.
Zhruba 200 druhů hub produkuje látku psilocybin (například v rodu lysohlávek – Psilocybe), který vyvolává onu „magičnost“ hub, tedy halucinogenní účinky.
Tato látka se ale u hub vyvinula spíše než kvůli drogovému rauši lidí proto, aby ovlivnila dotírající hmyz. Psilocybin u něj umí mírnit pocit hladu, a tím houby chránit. Pravděpodobně se jedná o evoluční nástroj, jak ve vlhkém prostředí, kde se kromě hub vyskytuje hojně hmyz, přežít.
Studie publikovaná v časopise Evolution Letters rozvádí tuto hypotézu podrobněji. Američtí vědci upozornili na to, že neexistuje jasně ohraničená skupina hub, která psilocybin obsahuje a která nikoliv.
Kropenatec zvoncovitý (na snímku) neobsahuje halucinogenní látku psilocybin. Kropenatec lemovaný naopak ano.
Houby s magickými účinky jsou zástupci různých druhů hub, jež jsou často jen vzdáleně příbuzné. Gen zodpovědný za tvorbu halucinogenních látek se přenáší podle vědců ze státní univerzity v Ohiu napříč jednotlivými druhy hub, což se označuje jako horizontální přenos genů.
Studii vedl odborný asistent evoluční genomiky hub Jason Slot. Porovnáním sekvencí genomů různých hub jeho tým identifikoval skupinu pěti genů, jež jsou zodpovědné za „magické“ účinky hub.
Přečtěte si o boomu nové formy drogové turistiky:
Halucinogenní byznys? Sjíždět se ayahuaskou je v módě
Geny byly přeneseny v podobě genových klastrů (skupin genů), což naznačuje, že k horizontálními přenosu genů došlo na základě reakce na stres v daném prostředí. V tomto případě se jedná o živočišný hnůj a tlející dřevo, což je prostředí, ve kterém se vyskytuje také hmyz, který se živí houbami.
Produkce psilocybinu působí na mozek hmyzu (cerebrální ganglion) tím, že u něj snižuje pocit hladu. To se jeví jako evoluční přínos nezbytný pro přežití druhů vyrůstajících v blízkosti hnoje. „Psilocybin pravděpodobně nejen otráví predátory, ale také změní „mysl“ hmyzu ve prospěch potřeb hub,“ vysvětlil Slot.
Rozklíčování původního smyslu produkce psilocybinu a identifikace genů může výrazně pomoci využití této látky při léčbě deprese, závislostí, úzkosti a také u pacientů v konečné fázi rakoviny. Striktní protidrogové zákony v Spojených státech podle biologa z Ohio State University opozdily výzkum účinků těchto halucinogenních látek o desítky let.
Nepředvídatelné účinky
V českém prostředí se účinkům psilocybinu věnuje psychiatr Tomáš Páleníček v Národním ústavu duševního zdraví, který provádí studie účinků této látky na dobrovolnících. Účinky halucinogenu, který jako první izoloval švýcarský chemik Albert Hofmann v padesátých letech (také syntetizoval LSD v roce 1938), jsou vysoce nepředvídatelné a variabilní podle psychického stavu jednotlivých uživatelů.
V americkém prostředí se proslavil pokusy s psilocybinem psycholog Timothy Leary, ikonická postava hnutí hippies, jenž účinky halucinogenních drog v terapii obhajoval. Leary byl v roce 1970 odsouzen ke 20 letům vězení za držení dvou nedopalků cigaret s marihuanou.
Z vězení uprchl za pomoci krajně levicové organizace Weatherman do Mexika, následně do Alžírska. Později byl uvězněn na měsíc ve Švýcarsku. Nakonec byl zatčen v Afghánistánu. V roce 1973 byl uvězněn ve Spojených státech ve věznici Folsom vedle cely s masovým vrahem Charlesem Mansonem. V roce 1976 byl propuštěn.
Dále čtěte: