U soudu zazněly bizarní odposlechy v případě dvou advokátů a vědmy, kteří se podle obžaloby pokusili ukrást dědictví za 32 milionů korun
Jednou si takhle vědma telefonuje s advokátkou. Mluví spolu o dalším advokátovi a říkají, že už ho – „toho pitomce“ – nepotřebují. Mohl by to být úvod k nějakému vtipu, ale je to realita. Obsazení je následující: advokátka se jmenuje Michaela Salačová, vědma Štěpánka Kunstová a pomlouvaným advokátem je Jan Slunečko.
Všichni tři – a spolu s nimi choreograf Martin Goga a překladatel Marek Pavka – jsou obžalováni z toho, že se pokusili obrat dědice skoro devadesátiletého Jiřího Baara o 32 milionů korun. Pražský městský soud se případem zabývá od loňského prosince, nyní přišly na řadu odposlechy. Ty nejsou samy o sobě úplně rozhodující, protože se v nich o falšování Baarovy závěti přímo nemluví.
Ovšem spolu s dalšími důkazy působí výmluvně. Mnohahodinové rozpravy jsou hodně osobní. Pitvají se v nich roztodivné životní problémy, děti předvádějí zvuky zvířat a jednou řeč sklouzne i na žábu „velkou jako kotě“. Celkově ale jde – hlavně v pasážích, ve kterých se řeší, co s penězi nebo proč je vyšetřovatelka případu „kráva“ – o tradičně přízemní materiál. Občas v nich ale probleskne jistý mysticko-bavičský přesah. To když jejich aktéři zaníceně mluví o vyvolávání „ducha spravedlnosti“ či puči na Václaváku, aby nakonec ke své škodě zjistili, že policisté jsou vůči černé magii až nechutně rezistentní.
V září bude milion
Na začátku příběhu stály dvě náhody. Díky první se Salačová potkala na trhu se sotva gramotnou vědmou (jak sama o sobě říká) Kunstovou,
nechala si od ní věštit a dle jejích rad si zařídila kancelář. Druhá přivedla k Salačové Baarovu o generaci mladší přítelkyni Blanku Buchovou. Salačová ji zastupovala a rozhodla se – tak to stojí v obžalobě – z penzisty, který posléze v květnu 2010 zemřel v sanatoriu pro alzheimeriky, vyždímat miliony. Nechala mu proto údajně podepsat prázdné papíry, aby pak zfalšovala několik závětí ve prospěch Kunstové, a navíc spolu se Slunečkem vytvořila různé smlouvy o převodu majetku.
Salačová falšování odmítá, ovšem posudek Kriminalistického ústavu Praha tezi o hromadném podepisování bianko listin podporuje, když podle něj lze na závěti datované do roku 2009 najít – zcela protismyslně – protlačený podpis ze závěti jakoby o pět let starší.
Klienti Kunstové – Goga s Pavkou – podepsali závěti coby svědci a v tomto duchu měli vypovídat i na policii. „V září bude milion, řekni si to, řekni si to, v září bude milion, řekni to. A policajtka, co? Policajtka ostrouhá,“ motivovala Kunstová v červenci 2011 věčně zadluženého Gogu. Pavka i Goga ovšem nakonec otočili a vše „shodili“.
Puč na Václaváku
Policistka navíc „neostrouhala“ a dál držela Baarův majetek mimo dosah. „Já už chci, aby ta kráva odblokovala ten majetek. Čím dřív ho odblokuje, tím dřív budu moct konečně ty věci prodat a tím dřív budou penízky,“ těšila se Kunstová. Jenže jediné, k čemu se reálně dostala, byl byt, který Baar věnoval před smrtí Buchové. Obě ženy ji podle obžaloby zastrašily tak, že byt převedla na Kunstovou, která jej obratem prodala za 4,1 milionu korun. „Ona (Buchová) tak blbá není, ona je ale tak zbabělá v tom osobním konfliktu,“ glosovala to Salačová. Když se začaly věci kazit, reagovaly obě ženy po svém. Kunstová v jednom odposlechu Salačové s maniakálním veselím – ale zároveň zcela vážně – líčí, kolik důležitých klientů ji veřejně podpoří: „Já mám miliardy lidí, který udělaj na Václaváku puč (…) můj telefon neustále volá, píšu si neustále, kdo mi chce pomoct. A jsou tam strašně známí lidi, i lidi z médií, chápeš?“ Díky nim prý „politice rozmlátěj držku“ a policii „umlátěj důkazama“, protože všichni řeknou, „že jsem dobrej člověk (…) že znali Baara, že mě miloval, že mi ty peníze chtěl dát“. Salačová souhlasí hodně rezervovaně: „Ať z toho není žádnej průser.“ Ovšem nebrání jí to v tom, aby s Kunstovou příště neřešila, jak na policii použít voodoo kletbu.
Ta se zjevně neujala a rozsudek by mohl podle soudce Tomáše Kubovce zaznít již na konci listopadu. Vzhledem k důkazům to budou mít oba advokáti s vědmou hodně těžké.
O autorovi| Václav Drchal, drchal@mf.cz
