Soukromý Český národní symfonický orchestr nalézá nové formy oslovení milovníků klasické hudby, říká šéf tělesa
Zhruba před dvaceti lety našel Jan Hasenöhrl mezeru na trhu klasické hudby. Díky tomu mohl vzniknout soukromý orchestr, nesvazovaný žádnými direktivami.
Ač to může vypadat neuvěřitelně, Český národní symfonický orchestr (ČNSO) funguje dokonce i bez příspěvků z veřejných peněz. „Řešíme si sami dramaturgii, obsazení orchestru a samozřejmě také rozpočet. To vše funguje bez zdržování a zdlouhavých schvalovacích procesů,“ říká Hasenöhrl s tím, že důležitá je samozřejmě přízeň filantropů, partnerů a hlavně diváků plnících sály.
ČNSO také pořádá hudební festival Prague Proms, jehož se každoročně účastní hvězdy klasické hudby z Česka i ze světa. Hlavní město na něj mimochodem poprvé přispělo až loni, při jeho sedmém ročníku.
* Letošní ročník Prague Proms nedávno skončil. Jak ho hodnotíte?
Letošní Proms se myslím dají popsat jako dospělé. Reakce posluchačů, partnerů i kritiků jasně ukazují, že festival si své místo našel nejen mezi Pražany. Osm ročníků takové přehlídky hudby, jakou Prague Proms je, vyžaduje určitou vizi. Její naplnění se dá odhadnout podle počtu návštěvníků, zájmu médií a reakcí oslovených partnerů. Pokud jde o posluchače, máme jich stále více, větší zájem je v rozhlase, televizi, ale i na sociálních sítích. Je pro nás také daleko snazší oslovovat hvězdy. Důležitá je samozřejmě podpora partnerů, která se také vyvíjí pořád k lepšímu. Jelikož už teď máme možnosti, o jakých se nám před lety ani nesnilo, máme hotovou většinu programu pro příští ročník a můžeme dopředu plánovat i Prague Proms na rok 2014 a zajistit i ty nejvytíženější umělce.
* Jste jedním z nejvytíženějších orchestrů v Evropě. Jak vypadá váš roční program?
V průběhu roku pořádáme v rámci abonentní řady Českého národního symfonického orchestru osm koncertů a zhruba čtyři koncerty na zakázku. Točíme také filmovou a symfonickou hudbu a jezdíme na turné do zahraničí. Například v Anglii jsme byli za dobu existence souboru pětkrát a chystáme se i v příštím roce. S Andreou Bocellim jsme projeli celou Evropu, navštívili Austrálii i Dubaj.
* Váš orchestr si oblíbili i třeba v Japonsku či v USA. Tušíte, proč chtějí zrovna vás? A jak se liší jednotlivá publika?
Náš orchestr má podle zahraničních kritiků specifický zvuk. Hlavně také zmiňují nasazení, které podle nich není příliš obvyklé. Reakce diváků v zahraničí je rozhodně jiná než u nás. Zejména ve Španělsku a v Japonsku jsou ohlasy z publika velmi bouřlivé.
* Velmi úspěšní jste byli i v prodejích CD. Jak jste na tom dnes?
Točili jsme pro firmu JVC až pět CD za rok a od každého titulu se prodávalo až sedm tisíc kusů. V dnešní době se poptávka po CD snížila, třeba v Japonsku hlavně po tragédii ve Fukušimě. Naši distributoři již dávno přešli na nabídku nahrávek přes internet. My ale pořád nalézáme nové formy pro oslovení milovníků klasické hudby a nahrává nám i technický vývoj. V současnosti například chystáme vydání pěti Mahlerových symfonií na jediném flashdisku. Bude to navíc ve výjimečné kvalitě, která na CD není možná.
* Jste jedním z mála soukromých orchestrů. Prozradíte, jaké má ČNSO tržby a zisky a jak se vyvíjejí?
Český národní symfonický orchestr má až 90 členů, provoz zajišťuje tým zhruba deseti pracovníků. Pracujeme s rozpočtem kolem 110 milionů korun, přičemž naše zisky z nahrávání a turné dokážou pokrýt přibližně 70 procent rozpočtu. Další peníze, určené například na nájem, údržbu a honoráře, nám přináší reklama nebo sponzorské příspěvky.
* Jen v Praze funguje asi sedm orchestrů, nekonkurujete si příliš?
Konkurence samozřejmě do jisté míry existuje. Myslím si ale, že orchestrům, které mají zajištěný každoroční rozpočet z peněz daňových poplatníků, chybí stimul pro shánění práce. Na rozdíl od nás, protože my jsme závislí na penězích, které vygenerujeme. Kvůli podobnému přístupu existujících orchestrů ale pro nás vlastně vznikl prostor, který rádi využíváme.
* Bez jakýchkoli dotací jste fungovali do loňského roku, kdy Praha prvně přispěla na PragueProms. Jak se toho dá dosáhnout v době, kdy si snad každá kulturní instituce stěžuje, že bez příspěvků od státu nevyžije?
Náš orchestr jsme zakládali proto, abychom mohli dělat věci po svém. Vše funguje velmi flexibilně, samozřejmě k tomu ale musíte přičíst velmi tvrdou týmovou práci, vytrvalost a porozumění filantropů. To všechno pak umocní plný sál našich posluchačů. l
O autorovi| Jakub Křešnička • kresnicka@mf.cz
