Majitel Seznam.cz: dobře utajený magnát

Díky nápadu vytvořit „seznam“ českých webových stránek se z Ivo Lukačoviče stala jedna z nejvýznamnějších postav českého internetu. Zakladatel Seznamu dodnes vlastní kontrolní balík akcií firmy, její výkonné funkce ale opustil.

Autor: Isifa

Místo každodenního řízení největšího českého portálu se nyní Ivo Lukačovič věnuje hlavně svým koníčkům: cestování, jachtingu a sportovnímu létání. Koupil dokonce letiště, kde chce zřídit letecké muzeum.

Každý český uživatel, který brouzdá po internetu, zcela jistě zná portál Seznam.cz. Ten je už přes třináct let nejnavštěvovanějším českým serverem a jako domovskou stránku jej ve svém prohlížeči mají nastaveny desítky tisíc lidí. Médii vymyšlený titul „otec českého internetu“ je v případě Iva Lukačoviče možná poněkud přehnaný. Jisté ale je, že zakladatel Seznamu vymyslel první internetový vyhledávač v Česku a zásadně tím ovlivnil vývoj tuzemského webu.

Hodnota firmy Seznam.cz dnes dosahuje několika miliard korun a většinovým vlastníkem je stále její zakladatel Ivo Lukačovič, jehož majetek je odhadován na pět miliard korun. Podle posledních statistik společnosti Mediaresearch letos v červenci navštívilo stránky Seznam.cz téměř 4,5 milionu lidí. Na trhu má tak mezi českými vyhledavači 60procentní podíl. Firma a její tržby rostou pravidelně každý rok. Dokonce i letos, v době ekonomické krize. V polovině srpna Seznam oznámil, že za letošní první pololetí zvýšil tržby o desetinu na 946 milionů korun. Oproti očekávání je to sice nižší číslo, přesto dokazuje, že silná firma dokáže na internetu vydělávat i v hubených letech.

V sídle firmy dnes Iva Lukačoviče prakticky nemáte šanci potkat. Před třemi lety předal výkonné řízení Seznamu Pavlu Zimovi a od té doby stále více času věnuje především svým koníčkům. S médii poslední dva roky nekomunikuje vůbec a odmítá žádosti o rozhovor.

Malý vynálezce, který předběhl Nintendo

Ivo Lukačovič se narodil 7. února 1974 v Praze. Zkoumavou a tvůrčí povahu v sobě objevil prý už v dětských letech. „Když mi bylo deset nebo dvanáct, pořád jsem něco vymýšlel, kreslil. Měl jsem stolek a neustále jsem dělal nákresy svých vynálezů,“ vzpomíná Ivo Lukačovič ve scénickém rozhovoru ve Švandově divadle. Jeho prvním vynálezem údajně byla krabička, na které se daly hrát počítačové hry. Svůj nápad dvanáctiletý vynálezce poslal na Úřad průmyslového vlastnictví, aby si jej patentoval. „Paní z úřadu se asi musela hodně pobavit. Napsala mi ale velmi slušný dopis, ve kterém mi vysvětlila, že se nedá patentovat vynález, ale pouze technický princip, který je uvnitř,“ vypráví Lukačovič. Asi o dva roky později se podle něj prakticky stejná krabička objevila na trhu. „Nějaká japonská firma Nintendo vydělala obrovské miliony na věci, kterou jsem já už před dvěma lety nakreslil,“ dodává s nadsázkou. V té době mu došlo, že jedna věc je něco vymyslet a druhá věc je svůj nápad prodat. Proto později jako prvního zaměstnance najal obchodníka.

Jelikož Iva Lukačoviče zajímaly počítače, po střední škole si vybral vysokoškolské studium na ČVUT, kde se jim mohl dále věnovat. Nakonec ale, podobně jako Bill Gates nebo Steve Jobs, vysokoškolské studium nedokončil. „Vždycky jsem měl problém s autoritami, i na vysoké škole. Dělal jsem si legraci z profesorů,“ vzpomíná Lukačovič. V kontaktu s vysokoškolskou realitou a některými vyučujícími s mnoha tituly nakonec dospěl k názoru, že titul doktor nebo inženýr není tím, po čem by musel toužit. Proto se už ve studentských letech začal věnovat podnikání.

Seznam vznikl díky Cimrmanovi

V polovině 90. let 20. století byl internet novinkou, ke které měli přístup jen vyvolení lidé, povětšinou z akademické sféry. Na vysoké škole se s ním poprvé setkal i Ivo Lukačovič. „K internetu jsem se poprvé dostal v roce 1994 nebo 1995 na ČVÚT, kde jsem získal podpis vedoucího katedry, že jej potřebuji pro svoji vědeckou práci. Dostal jsem přístup k textovému terminálu, kde fungoval Telnet, e-mail, FTP, a pak přišla inovace v podobě Gopheru,“ vzpomíná Lukačovič v rozhovoru pro server Lupa.cz. Hraní her, které patřilo k největším lákadlům tehdejšího internetu, jej prý brzy omrzelo, a proto začal celosvětovou síť prozkoumávat i z jiných pohledů.

Stejně jako u mnoha světových vynálezů, i na založení největšího českého portálu měl podíl slavný český všeuměl Jára Cimrman. Sice jen nepřímo, ale měl. Ivo Lukačovič je totiž jeho fanouškem a první webová stránka, kterou vytvořil, se zabývala právě Cimrmanem. Z dnešního pohledu se to zdá téměř nepředstavitelné, v tehdejší době ale fungovalo v Česku jen řádově několik stovek webových stránek a jejich vyhledávání nebylo zrovna jednoduché. „Na českém internetu nebylo žádné místo, kde by se stránky daly zaregistrovat. Nebyl tu žádný pořádný seznam českého internetu. Tak jsem jej založil,“ vzpomíná Ivo Lukačovič.

K založení seznamu Lukačovičovi podle jeho vlastních slov pomohly tři základní vlastnosti: lenost, štěstí a intuice. „Lenost je pro podnikatele důležitá. Když jste jako podnikatel líný, neděláte všechny činnosti ve firmě sám a delegujete ji na někoho jiného. Proto si hledáte kvalitní spolupracovníky. A pokud jste opravdu hodně líní, hledáte tak kvalitní lidi, po kterých práci ani nemusíte kontrolovat,“ vysvětluje svůj pohled na lenost Ivo Lukačovič na přednášce na Vysoké škole báňské (VŠB) v Ostravě z roku 2007. Štěstí zase podle něj hned několikrát pomohlo zachránit firmu v několika komplikovaných chvílích, kdy jí hrozil i zánik.

Kapitál na rozjezd podnikání si Ivo Lukačovič půjčil od vlastního otce. Ten jeho podnikavost podporoval, i když v roce 1996 byl internet pro většinu lidí ještě velkou neznámou. „Byl jenom problém mu vysvětlit, co je to internet a co umí,“ vzpomíná Lukačovič. Otci se podle něj původně podnikání v novém oboru příliš nezdálo, a když zpočátku ani nevynášelo peníze, doporučoval synovi, aby se obrátil na nějakou nadaci nebo neziskovou organizaci, která by mu mohla pomoci. Nakonec ale Seznam počáteční chudé období překonal a postupně se z firmy stal výnosný byznys. A Lukačovičův otec usedl do dozorčí rady.

Lukačovič se nikdy netajil tím, že při budování Seznamu hledal inspiraci v zahraničí, kde už podobné portály nějakou dobu fungovaly.

Inspirace v cizích nápadech totiž podle něj není nic špatného, přestože je takové napodobování jednou z nejčastějších výtek vůči Seznamu. Odborníci mu vytýkali „okopírování“ portálu Yahoo nebo podezřele velkou inspiraci freemailu Seznamu populárním Gmailem od Googlu. Ivo Lukačovič si ale stojí za svým. „Spousta lidí nás odsuzuje, že používáme nápady někoho jiného. Ale na tom je založen celý byznys. Někdo má nějaký nápad, vy se podíváte, jak jej realizoval, a vezmete si z toho to dobré. Přitom se poučíte z chyb autora nápadu a nápad nakonec realizujete ještě lépe než on,“ vysvětluje. Firmy, které zásadně nepoužívají jiné než vlastní nápady, se totiž podle něj dříve nebo později dostanou do problémů. „Nejsou schopné vymyslet úplně všechno, a pokud se neinspirují jinde, tak zanikají.“

Ideální investor, který do ničeho nemluví

Začátky podnikání nebyly v pionýrské době internetu pro Iva Lukačoviče jednoduché. Počáteční rodinný kapitál na rozvoj firmy nestačil a investory ani inzerenty mladé médium nelákalo ani zdaleka tak jako dnes. Přestože Seznam.cz nabízel reklamní bannery, případní inzerenti o ně nejevili velký zájem. Internet byl totiž stále spíše akademickou záležitostí a studenti technických škol jistě nejsou vysněnou cílovou skupinou. Přesto se nakonec inzerenti našli. „Byli to spíše sponzoři než cokoli jiného, protože jim reklama na Seznamu příliš nepřinášela. Inzerenti u nás utráceli nejspíše proto, aby mi finančně pomohli,“ konstatuje Lukačovič v rozhovoru pro Lupu. Inzerce na titulní stránce podle něj tehdy stála 4800 korun za měsíc. Seznam všechny vydělané peníze reinvestoval do podnikání.

Od roku 1999 začal Lukačovič hledat investora. Protože však nechtěl rozvíjející se firmu prodat a neměl ani zájem na tom, aby mu někdo mluvil do jejího řízení, nebylo to vůbec jednoduché. „V rizikovém kapitálu vždy platí, že i když investor vlastní třeba jenom 10 procent firmy, má s původním majitelem uzavřenou velice tvrdou akcionářskou smlouvu. A i když to není vidět, firmu většinou zcela ovládá. Má dokonce právo rozhodnout, že se celá firma prodá nebo vstoupí na burzu,“ vysvětluje na svém blogu. Nakonec měl ale štěstí. V lednu 2000 podepsal smlouvu se švédskou společností Spray. Ta se zavázala koupit 30procentní podíl v Seznamu a investovat tak dva miliony dolarů do jejího rozvoje. Součástí smlouvy byl i příslib vstupu na burzu a budoucí odkoupení celé firmy.

Nakonec k tomu ale nedošlo. Na přelomu století vrcholila krize internetových firem a takzvaná dot-com bublina začala splaskávat. „Spray nakonec na burzu nevstoupil a mně se splnil můj podnikatelský sen. Najednou jsem měl minoritního akcionáře, který poskytl investici dvou milionů dolarů, a nemohl přitom ani v nejmenším ovlivňovat chod firmy,“ píše na blogu Lukačovič. Přestože se podařilo peníze z investora Spray „vydolovat“ až po intervenci švédského velvyslance, ve výsledku Ivo Lukačovič vyšel z celé transakce jako jasný vítěz. „Výskal jsem blahem,“ vzpomíná Lukačovič na přednášce na VŠB. Díky tomu našel další motivaci a Seznam zařadil opět o stupeň vyšší rychlost.

Společnost Spray se poté sloučila s firmou Lycos a v roce 2007 prodala svůj třicetiprocentní podíl v Seznamu za 1,7 miliardy korun investičním společnostem Tiger Holding Four a Miura International. Ivo Lukačovič dále držel kontrolní balík akcií. A přestože se v roce 2008 objevily informace o chystaném prodeji firmy (Hospodářské noviny dokonce spekulovaly o prodeji Seznamu firmě Microsoft), Lukačovič je rozhodně popřel a drží většinu ve firmě dodnes.

Bojujeme o český trh, zahraničí nás neláká

Seznam si v dalších letech postupně budoval neotřesitelnou pozici na českém trhu, přicházel s novými službami a jeho obrat rostl. Ani na této cestě se firma nevyhnula určitým komplikacím. Například po spuštění webu s pracovními nabídkami Sprace.cz se dostal do konfliktu s provozovatelem podobných stránek Prace.cz, od nějž Seznam předtím obsah přebíral. Provozovatel webu, společnost LMC, proto obvinil Seznam z nekale soutěžního jednání. Firma Iva Lukačoviče nakonec spor vyhrála.

Zatímco s českou konkurencí se Seznam popasoval úspěšně, vstup amerického vyhledávacího giganta Google na český trh byl daleko tvrdším oříškem. Nerovnosti takového souboje si byl vědom i Ivo Lukačovič. „My máme desítky programatorů, oni mají tisíce programátorů. My máme miliardový obrat v korunách, oni v dolarech. Je to globální firma,“ naznačuje Ivo Lukačovič ve scénickém rozhovoru. Proto si Seznam podle něj hledá místa, která Google nepokrývá a nejde do přímého boje. „Přímý souboj by byl, jako když české armády stály v roce 1938 na hranicích proti Německu. Proto se snažíme být co nejvíc čeští, abychom se odlišili,“ vysvětluje. Trh je podle něj dostatečně velký na to, aby se uživil jak Seznam, tak Google. Dosavadní vývoj Lukačovičova slova potvrzuje. Seznam si dodnes drží na českém internetu pevnou pozici portálové jedničky a Google ukrajuje jeho náskok jenom pomalu.

Jednou z příčin domácího úspěchu Seznamu je i skutečnost, že se firma v podstatě nikdy nevydala podnikat za české hranice. Založila sice slovenskou pobočku, i té se ale po čase vzdala. Expanzi do „opravdového“ zahraničí neplánovala nikdy. Podle Lukačoviče je totiž problém řídit globální firmu ze země, která není centrem dění. Navíc tvrdí, že v Česku je velký nedostatek manažerů. „Nejít do zahraničí a prodat slovenskou pobočku bylo podle mě velmi dobré rozhodnutí. Netříštíme tak síly a nejdeme do předem prohraných soubojů. Soustředíme se na Čechy a tady jsme úspěšní,“ vysvětluje.

Ivo Lukačovič sám sebe nepovažuje za dobrého manažera. Je prý totiž příliš impulzivní a stresovaly ho i úkony pro manažera běžné – například oznámení výpovědi zaměstnanci. I to je důvodem, proč se postupně z exekutivních pozic firmy stahoval. „Seznam řídí Pavel Zima a já tam chodím dělat to, co mě bavilo – vymýšlet produkty a služby,“ říká. Od roku 2006 jmenoval Pavla Zimu ředitelem Seznamu a sám zůstal předsedou představenstva. Postupně svou činnost ve firmě utlumoval a nyní se podílí jenom na zásadních rozhodnutích.

Letec, fotograf, cestovatel a otec

Pozornost médií Ivu Lukačovičovi nedělá obzvlášť dobře a není nadšený ani z popularity, kterou díky Seznamu získal. „Není to příjemné, když vás lidi na ulici poznávají,“ svěřuje se Ivo Lukačovič ve scénickém rozhovoru ve Švandově divadle. Rozhovory proto poskytoval jen výjimečně a ke všem ho musela přemlouvat tisková mluvčí Seznamu Rita Gabrielová. V posledních dvou letech odmítá média úplně. Své soukromí si střeží ještě bedlivěji: prakticky v žádném z interview nenaleznete zmínky o rodině. O svém synovi se nicméně několikrát nadšeně zmiňuje na svém blogu, vydal například několik návodů pro otce.

Vydělané peníze si Ivo Lukačovič zejména po vyklizení exekutivních pozic v Seznamu náležitě užívá. Procestoval mnoho exotických zemí v Asii a Jižní Americe, toulá se i českou přírodou. Hodně sportuje – jezdí na kole, hraje squash a věnuje se lezení na stěně. „Není důležité, co člověk dělá, ale aby nějakým způsobem sportoval. A pravidelně. Když jednou týdně vyjde do posilovny a dá si do těla, tak to vůbec nestačí. Sportovat je nutné minimálně třikrát týdně,“ vysvětluje svůj vztah k pohybu v rozhovoru pro Lupu.

Mezi dražší vášně Iva Lukačoviče patří jachting a sportovní létání. Tomu propadl zcela. Na svém blogu postupně přestal informovat o novinkách ve firmě a místo toho zveřejňuje desítky leteckých fotografií. Průchod své vášni dal naplno v prosinci minulého roku, kdy prostřednictvím firmy Letecké muzeum Točná koupil většinu pozemků pod letištěm Točná. Podle serveru Idnes.cz dosahovala hodnota transakce 160 milionů korun. Cílem Iva Lukačoviče a jeho společníků je vybudovat na letišti letecké muzeum s exponáty za další desítky milionů korun.