Březnová inflace v České republice mírně vzrostla na 0,2 procenta. Česká ekonomika se tak i nadále jako jediná ze zemí visegrádské čtyřky prozatím úspěšně vyhýbá deflačnímu scénáři.
Ve druhé polovině loňského roku se na odvrácení rizika deflace výraznou měrou podílely devizové intervence České národní banky (ČNB). V průběhu letošního roku ale jejich pozitivní efekt do značné míry vyprchal. Navzdory pozvolnému růstu cen pohonných hmot se tak na počátku letošního druhého pololetí deflaci, tedy meziročnímu poklesu spotřebitelských cen, s největší pravděpodobností nevyhneme. Otázkou však je, jak na tuto situaci zareagují čeští centrální bankéři.
1,8 %
Nová prognóza růstu německého HDP pro letošní rok
Česká národní banka již dříve avizovala, že možný krátkodobý pokles spotřebitelských cen v průběhu letošního roku i v důsledku výrazného loňského poklesu cen pohonných hmot nebude sám o sobě důvodem k tomu, aby bylo zapotřebí dále uvolňovat domácí měnové podmínky. Pravděpodobnost, že se během následujících čtvrtletí dočkáme v České republice příchodu vleklé deflace, jejíž přítomnost by si žádala zásah ze strany ČNB, navíc postupně klesá se zlepšujícím se výhledem pro růst německé ekonomiky (německá vláda v dubnu zvýšila svou prognózu růstu německého HDP pro letošní rok z lednových 1,5 procenta na současných 1,8 procenta).
Výraznější příliv německých zakázek a jejich pozitivní dopady na růst českého hospodářství by tak měly ještě více podpořit postupné vzlínání domácích inflačních tlaků. Z hlediska měnové politiky je však namístě upozornit na krátkozrakost podobného vidění. Rychlejší růst vývozu českého zboží do Německa zvýší prostřednictvím vyšších eurových příjmů českých exportérů tlak na posilování kurzu koruny vůči euru, což se navzdory očekávané vyšší inflaci rozhodně nebude líbit České národní bance.
Riziko, že ČNB bude v budoucnu nucena přistoupit k dalšímu uvolnění měnových podmínek (nejspíše prostřednictvím dalšího oslabení kurzu koruny vůči euru), tak může spíše než s problémy spojenými s přítomností dlouhodobé deflace souviset s nutností bránit současný 27korunový kurzový závazek.
2017
Rok, na který se se pravděpodobně posune ukončení devizových intervencí
Dosavadní tlaky na posilování kurzu koruny vůči euru blíže k 27korunové hranici ČNB doposud vždy vcelku pohodlně ustála, což jen potvrzuje vysokou míru kredibility nastaveného intervenčního režimu. Jako nejpravděpodobnější scénář se tak jeví, že ČNB prostřednictvím slovních intervencí v případě potřeby 27korunovou úroveň uhájí bez nutnosti přistoupení k přímým odkupům eur na devizovém trhu. Nejbližší změna v nastavení měnových podmínek tak zřejmě bude mít podobu dalšího odsunutí počátku režimu ukončování devizových intervencí z doposud předpokládaného druhého pololetí roku 2016 až do roku 2017.
