Menu Zavřít

Makroúspěšné mikroskopy

2. 11. 2011
Autor: profit

Brno má bez nadsázky potenciál stát se jakýmsi hlavním městem světa co do výroby moderních elektronových mikroskopů. Velký podíl na tom má společnost Tescan, která pokračuje v tradici někdejší Tesly Brno. Své mikroskopy vyváží již do téměř šedesáti zemí. Letos prodala už tisící přístroj a plánuje rekordní obrat kolem půl miliardy korun.

Foto: Tescan

Elektronové mikroskopy se začínají nenápadně zařazovat mezi pýchu českého exportu. V tradičním tuzemském centru jejich výroby – v Brně – má ambici stát se dokonce globálním lídrem oboru ryze česká společnost Tescan. Ta letos oslavila své dvacetiny vpravdě úspěšnou sezonou. Prodala už tisící přístroj, chce dosáhnout rekordního obratu půl miliardy korun a představila nový typ mikroskopu s plazmovým zdrojem iontů. Předseda představenstva firmy Jaroslav Klíma je navíc letos jedním z kandidátů na cenu Česká hlava.

Dcery rostou v Číně i v USA

Tescan se orientuje hlavně na vývoz, své moderní přístroje prodává už v téměř šedesátce zemí. V loňském roce tržby za elektronové rastrovací mikroskopy dosáhly 376 milionů korun. Zájem roste v současnosti i na dvou největších trzích. Dceřiná společnost založená v Číně v roce 2009 už loni meziročně ztrojnásobila obrat. A na trhu ve Spojených státech zaznamenal Tescan jen za letošních prvních pět měsíců dvakrát tolik zakázek než za celý loňský rok. Je tak jen logické, že firma naráží na strop svých současných možností – její stávající výrobní kapacity jsou vytíženy na maximum. Proto uvažuje o stavbě dalšího nového moderního závodu s čistou výrobou v Brně.

Tescan rozvíjí šedesátiletou tradici mikroskopie, která je v moravské metropoli spjata s někdejším národním podnikem Tesla Brno a také tamějším Ústavem přístrojové techniky České akademie věd. Firma přichází průběžně s novými modely mikroskopů. Naposledy to byl v předešlých dnech mikroskop s plazmovým zdrojem iontů. Počítá se s jeho využitím například pro 3D metrologii nebo v polovodičovém průmyslu pro zjišťování vad při výrobě integrovaných obvodů. První systém bude dodán již letos do odborného centra v Kanadě, kde bude sloužit ke kontrole zapouzdření integrovaných obvodů.

Přestože Tescan prodává hlavně do světa, svůj tisící přístroj ovšem prodal symbolicky na domácím trhu. Autoemisní rastrovací elektronový mikroskop od ní koupila sklářská společnost Preciosa z Jablonce nad Nisou. Pro tamější skláře je to první elektronový mikroskop. Už ho začali využívat například k analýze materiálů. K rozhodnutí koupit prý přispěl vstřícný poměr cena/výkon, uživatelská pohodlnost zařízení i možnost důkladně si ho před koupí v Tescanu vyzkoušet.

Přínos společnosti Tescan pro elektronovou mikroskopii letos podtrhla i nominace předsedy představenstva firmy a jedné z tuzemských osobností oboru Jaroslava Klímy na ocenění v soutěži Česká hlava 2011, jejíž výsledky budou vyhlášeny 18. listopadu.

Mikroskopie v Brně

Obor se začal v moravské metropoli úspěšně vyvíjet už v 50. letech. Vedle vědců z Akademie věd ho na výrobní úrovni zastřešoval národní podnik Tesla Brno. Jeho mikroskop typu Tesla

BS 242 získal například zlatou medaili na památné výstavě Expo 1958, která byla pro českou výpravu i jinak velmi úspěšná. Tesla vyvážela do 20 zemí světa a za tři dekády své existence vyrobila na tři tisíce mikroskopů. Po revoluci byla v roce 1991 založena společnost Tescan, název vznikl spojením slov TEchnics of SCANning.

Přístroje pro Harvard

Významným faktorem úspěchu Tescanu je také jeho úzká spolupráce s centry výzkumu, zejména s akademickými institucemi, jako jsou univerzity a ústavy Akademie věd v České republice i v zahraničí. Z domácích vysokých škol používají mikroskopy Tescan například Ústav fyziky materiálů AV ČR v Brně, Vysoké učení technické v Brně, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Matematicko-fyzikální fakulta UK v Praze, Lékařská fakulta MU v Brně, ale i menší školy jako například Univerzita Pardubice či Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Z pracovišť Akademie věd je to pak zejména Fyzikální ústav AV ČR.

bitcoin_skoleni

Úzkou provázanost s vědou a důležitost špičkového vzdělání pro Tescan mimo jiné dokládá i fakt, že zhruba každý 10. pracovník firmy má titul Ph.D. „Nebojíme se zaměstnávat lidi chytřejší, než jsme my sami,“ říká k tomu Jaroslav Klíma. Přístroje od Tescanu využívají i ty nejkvalitnější univerzity. Nedávno instaloval Tescan mikroskop na jedné z nejprestižnějších univerzit světa, Massachusettském technologickém institutu. Další přístroj zvítězil také ve výběrovém řízení univerzity v kalifornském Berkeley, kde s ním budou pracovat vědci ve vesmírné laboratoři. A nově bude mikroskop od Tescanu využívat i institut biologického inženýrství Harvardovy univerzity.

 

  • Našli jste v článku chybu?