Zprávy o tomto mini podniku v Navrátilově ulici se množí. Protože jsou povětšině kladné až nadšené, nezbylo mi, než si vybrat Posezení U Čiriny za jeden z cílů mých průzkumných výprav.
V nenápadné ulici za nenápadným vchodem čekalo překvapení. Již při vstupu dýchne na vás hřejivá atmosféra pohody vpravdě rodinné. Nízký, barvou vanilkového pudingu vyvedený prostor, zařízený nemnoha boxy podél stěn. Důvěryhodně působí nejen díky barvě stěn nebo oku lahodícími obrázky s loveckými motivy. Roli hrají i zmíněné „šámbry“, které, ač přísně oddělující jednotlivé stolky, nejsou tak vysoké, aby bránily přehlédnout dění v lokále. Tmavý nach lavic, temně zelené ostění a jednoduché založení stolů v barevné kombinaci bílé a modré, to vše citlivě zkomponováno do celku, budícího důvěru na první pohled. Dokreslen jemným světlem je interiér oázou pohody. Nevelké lampičky stojící na patě přepážek mezi jednotlivými boxy vrhají koláče zlatavého světla právě jen na stůl, strop je jen letmo „olíznutý“ světelnými kužely, modelujícími klenbu. K tomu tichý šum hovoru od plně obsazených stolů.
S volným místem byly potíže, podnik byl obsazen „po střechu“. Zaplnit třicet míst, kterými disponuje, je – díky jeho pověsti - zřejmě snadné. Protože však kdosi zrušil svoji rezervaci, byli jsme uvedeni, což je prý bez objednávky předem skoro nemožné. Zdravá vůně pokrmů, která se linula prostorem, působila jako aperitiv, a proto jsme bez něj přešli rovnou k předkrmům. Obsluhu obstarávaly dvě dámy, kterým snad chyběl malý krůček ke stoprocentní profesionální dokonalosti, ale pro jejich příjemný přístup a vskutku milé práci s hostem se na to dalo snadno zapomenout. Jedna z nich mi udělila dokonce lekci, elegantním a neurážejícím stylem. Netrpělivě a nabuzen vůněmi, vanoucími okolo mne, jsem se pokoušel urychleně si objednat alespoň předkrm. Ona mě však, s noblesou a odzbrojujícím způsobem, upozornila, že ráda přijde znovu, až budu mít jasno o celé objednávce. Umravněn jsem rychle sestavil své meníčko, můj spolustolovník učinil totéž a objednali jsme si. Já jsem požádal o zeleninový vývar s noky, kuřecí prsa na šalvěji se širokými nudlemi a jako závěrečný chod třešňový závin se šlehačkou. Sestava mého přítele se skládala z palačinky se špenátem na úvod, Tatranského špízu s opečeným bramborem, uzavřená byla vanilkovou zmrzlinou s horkými malinami.
Úvodní chod stál po krátké chvíli před námi. Polévka, vroucí a čirá, byla esencí vůní a chutí kořenové zeleniny, seřazených do jednoho šiku prvků stejné intenzity. Noky, konzistentní a nerozvařené, v chuti jemné, byly společně se zeleninou a vývarem pokrmem vzácně harmonickým. Podobně hodnotil první kolo večeře i kolega. Jeho palačinka, prokazatelně čerstvá, lehce kořeněná, aby příliš neoponovala náplni z listového špenátu, vykazovala tentýž, do umné vyrovnanosti sestavený efekt.
Po rychlém sklizení následovalo stejně rychlé zanesení hlavního chodu. Na dřevěném „klubáku“ se přede mnou objevily plátky prsíček, zlatavé, doplněné vonícím přelivem a provázené vosím hnízdem širokých nudlí. Maso, neuvěřitelně křehké a plné šťávy, jehož znamenitou chuť umocňoval výrazný, ale hladivě jemný šalvějový záliv. Nudle, zjevně domácí a uvařené po italsku, jako tvrdší a neslizké, tvořily kuřecímu dobrého partnera. Nechaly zcela vyniknout rafinovaně voňavého dojmu, v druhém plánu ale prosadily svou mírně drsnou obilnou dochuť. Dobrá volba! Ani špíz na oválku před mým spoluhodovníkem nebyl vůbec zlý. Není snadné upravit tři druhy masa na stejnou úroveň, zde se to ale podařilo. Křehké maso kuřete a vepřová panenka byly bez problému –jemného výrazu a nepřekořeněné. Aby jejich úpravě, kouskům plným šťávy, zdatně sekundovala i svíčková, její kostičky obalil kuchař do plátků slaniny. Tento pláštík dodal masu vůni, nedovolil mu vyschnout a dokázal, že i tužší hovězí se rozpadalo pod nožem, na jazyku potom jen tálo. Pro ještě větší požitek byl špíz zčásti ponořen do zeleninové směsi připravené na víně. Přesně „na sklo“ upravená cibulka a kořenně-pikantní důraz podtrhly jen lehce okořeněné, uhlazené kousky masa. Musím se přiznat, že jsem se opět příliš netrefil do volby nápoje pro můj pokrm. Portugal, tak dobře sekundující jehle mého partnera, se ukázal pro mé jídlo i při vší své lehkosti přece jen příliš důrazným. Smýval dozvuky každého sousta. Nedovedl jsem si představit, do jaké jemnosti bude můj hlavní chod vybalancován.
Následoval opět pozorný servis a na stole se objevil závěr večeře. Třešňový závin, sevřený čokoládovou mříží, jen potvrdil celkově dobrý pocit. Třešně neznásilňovaly chuť, byly stejně razantní jako křehké těsto se stopou skořice, křupavé a vonné. Na druhé straně stolu byla kvitována věc zřídka viděná, totiž to, že maliny, horké a rudé jako láva, byly servírovány zvlášť. To dalo kolegovi možnost dávkování ledové zmrzliny a ovoce dle vlastního vkusu.
Protože z míst s přátelskou atmosférou se neodchází ukvapeně, zakončili jsme večer u šálku znamenité kávy a po ní ještě usedli u baru na sklenku digestivu. A protože jsme v podniku, kde staví na čepovaném pivu, neodolal jsem a požil něco Radegastu. Přestože zrovna v ten večer „nešlo“ pivo tolik jako jindy, bylo v pořádku. Chladné a řízné, bez nešvarů, které nese málo četná výtoč.
Přiznávám se, že jsem měl – z různých důvodů – vůči Posezení U Čiriny a priori jistou předpojatost. Rozplynula se však hned po prvních minutách. Vstřícný a přátelský personál, hbitý a pozorný, vzácně vyrovnaná kvalita všech chodů, kde snad jen nápaditější zdobení jídel a předehřátí talířů, které by si pokrmy zasloužily, mohlo dokázat více. Přimlouval bych se jen za textilní ubrousky. Ty papírové ulpívají na vousech a po debarasu se někdy stane, že s dalším předloženým chodem na ně obsluhující pozapomene. Trochu „zlobí“ akustika, při hlučnější společnosti slyšíte spíše ji nežli svůj protějšek, a bodová světla na stropě připomínají naši „přeplastovanou“ současnost.
Při odchodu jsme jen povzdechli nad tím, jak restaurace, která si na nic nehraje, je schopna poskytnout více než mnohé vyhlášené podniky slavných tradic.
Za tento veskrze potěšující večer jsme zaplatili 993 koruny. To je, v odvislosti od toho, co a jak nám zde předložili, suma, která je odrazem optimálního poměru mezi cenou, kvalitou jídel a úrovní služeb.
U Čiriny
Navrátilova 6, 110 00 Praha 1
Tel.: 02 / 22 23 17 09
Otevírací doba: Pondělí-sobota 11.00–23.00
Počet míst: restaurace 30, salonek 15, v létě zahrádka 12
Druh kuchyně: tradiční česká
Přijímané platební karty: žádné
Jídelní lístek: angličtina, němčina
Jazyková vybavenost personálu: angličtina, němčina
Původ nabízených vín: ČR, Chile, Maďarsko
Hodnocení restaurace:
Atmosféra, pohodlí, estetika 9 bodů z 10
Prostírání 7 bodů z 10
Úroveň jídelního a nápojového lístku 8 bodů z 10
Chování personálu 8 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů 18 bodů z 20
Celkem: 50 bodů ze 60
Výběr z jídelního lístku:
Palačinka se špenátem a sýrem 30,-
Pikantní masový toast 60,-
Velký salát s kuřecím masem 140,-
Těstoviny s masovými kuličkami a bazalkou 120,-
Kuřecí prsíčka na citrónech 120,-
Biftek na zeleném pepři 240,-
Smažená jablíčka s čokoládou a skořicí 60,-
Výběr z vinného lístku:
Rulandské bílé, Kobylí 160,-
Chardonnay, Hungary 220,-
Chardonnay, Grand Reserva – Chile 750,-
Modrý Portugal – Kobylí 180,-
Egri Bikavér – Hungary 220,-
Cabernet Sauvignon, Grand Reserva - Chile 750,-
