Drobní výrobci piva se budou snažit hlavně o zachování daňových úlev a udržení produkce malých nezávislých pivovarů, která zpestřuje nabídku piva na trhu.S malými pivovary bude nutné počítat v evropském pivovarnictví i do budoucna.
Za měsíční výdělek si koupíme více piva než před deseti lety
Drobní výrobci piva se budou snažit hlavně o zachování daňových úlev a udržení produkce malých nezávislých pivovarů, která zpestřuje nabídku piva na trhu.
S malými pivovary bude nutné počítat v evropském pivovarnictví i do budoucna. Minulý týden pivovary s výstavem do 200 tisíc hektolitrů ročně posílily tím, že v Berlíně na ustavující konferenci založily evropský svaz malých nezávislých pivovarů. Svaz by měl malé, na velkých producentech nezávislé pivovary reprezentovat v oblasti odborné, kulturní, hospodářské, sociální i odvětvové. Chce napomáhat výměně zkušeností mezi podnikateli a v evropském měřítku usilovat o daňové úlevy pro malé pivovary. Chce se vyjadřovat k zákonodárným záměrům a jiným legislativním aktům Evropské unie a národních parlamentů i vlád. Jedním z jeho cílů je také organizování vzájemné výpomoci malých pivovarů.
Začalo to v Brně
Čeští pivovarníci stáli u zrodu tohoto sdružení. Historicky první setkání představitelů evropských svazů zorganizoval Český svaz malých nezávislých pivovarů (ČSMNP) v listopadu loňského roku v Brně. Zúčastnily se ho Spolkový svaz středních soukromých pivovarů Německa, dále představitelé polského a rakouského svazu malých a středních nezávislých pivovarů. „Považujeme za potřebné, aby náš hlas a názory, které jsou někdy dost specifické, byly slyšet v Bruselu a dalších evropských institucích,“ vyjádřil se k náplni evropského svazu prezident ČSMNP Jiří Fusek. „Chceme také připravit návrhy a iniciativy pro zákonné úpravy na evropské úrovni, které by mohly zlepšit podmínky pro malé a střední pivovary,“ dodal. Zájem o připojení se k nově vytvořenému odvětvovému svazu projevila i sdružení pivovarů z Anglie, Švýcarska, Litvy a některých dalších zemí.
Problém - spotřební daň
Výměna poznatků a zkušeností v evropském měřítku se českým pivovarům hodila v minulých dnech, kdy se připravovala novela zákona o spotřební dani. Čeští pivovarníci se vyjadřovali zejména k posledním úpravám zákona a k prováděcím vyhláškám. Zejména to byla dvě ustanovení, která by znevýhodnila celý tuzemský pivovarnický průmysl proti zemím Evropské unie. ČSMNP předložil poslancům návrh na změnu formulací v tomto zákoně. V prvním pozměňovacím návrhu pivovarníci požadovali, aby byla ponechána splatnost daně 55 dnů po skončení zdaňovacího období. Druhá úprava se týkala zrušení ustanovení o zajištění daně, které není u výrobců piva uplatňováno nikde v EU. Přineslo by malým pivovarům, ale také mnohým velkým, neúnosnou finanční zátěž, která by mohla ohrozit jejich existenci. „Měli jsme možnost uspořádat cestu po německých pivovarech, kde jsme se seznámili se zákony, které v Německu dobře fungují,“ uvedl k tomu viceprezident ČSMNP a ředitel Měšťanského pivovaru v Poličce Karel Witz. „Tento fakt nás opravňuje k názoru, že když něco dobře funguje jinde, proč by to nemohlo stejně tak fungovat u nás,“ dodal Witz. Například Měšťanský pivovar v Poličce ročně odvede na spotřební dani 13 milionů korun. Kdyby měl ještě vázat část prostředků na účtu kvůli zajištění této spotřební daně, výrazně by mu to narušilo hospodaření. Platí to pro celé tuzemské pivovarnictví, které za měsíc odvede státu ve spotřební dani zhruba 250 milionů korun. Stejnou částku by pivovarnictví muselo vázat na zajištění daně v daňovém „skladu“.
Pivovarník neuteče
Čeští pivovarníci upozorňují, že návrh zákona o spotřební dani zavádějící „daňový sklad“ je inspirován celní jistinou. Pivovary by měly vázat prostředky na účtech pro zaplacení daně, aniž by měly pivo vyexpedováno. „Dávají pivo do jednoho balíčku s topnými oleji nebo alkoholem,“ upozornil Fusek. „My nemáme kam utéci,“ připomněl Witz fakt, že pivovarníci jsou vázáni k místu nejen výrobními prostory, ale i způsobem výroby. Výroba piva představuje dlouhodobý proces, pivo zraje ve sklepích až 60, v případě Budvaru i 80 dnů. Pivovar vzhledem k výrobnímu postupu musí mít v zásobách až čtyřikrát tolik piva, než denně prodává. Pivovarník nemůže jako u jiného zboží najednou celou produkci prodat, nezaplatit daň a případně se skrývat. Lze jej snadno dohledat, vyrábí v kamenných domech. Daňová jistina pro pivovarnictví nemá smysl, proto ji nezavedli ani v jiných vyspělých evropských státech.
I velké chtějí malé
Německé pivovarnictví inspirovalo české pivovarníky již v 90. letech stupňovitě diferencovanou spotřební daní, která zvýhodňuje malé pivovary. Čím je výstav pivovaru menší, tím klesá spotřební daň přepočítávaná na stupeň piva. V Německu toto pravidlo platí přes sto let a pomáhá udržet malé podnikatele v pivovarnictví v tvrdé konkurenci s nadnárodními giganty. I velké pivovary si uvědomují nutnost existence malých producentů. Malé pivovary zpestřují nabídku piv na trhu. Také jejich zásluhou je, že na českém trhu se ke konci loňského roku prodávalo 331 značek piv. Na každý tuzemský pivovar v průměru připadá šest až sedm pivních značek. Malé pivovary jsou schopné přicházet na trh se speciálními druhy piv, například s kvasnicovým pivem, což velkovýroba neumožňuje. To je podle odborníků jedna z hlavních předností malých pivovarů.
Místo pivovarů supermarkety?
Toto zboží se těžko dostává mimo region, kde pivovar působí. Proto je pro české pivovarníky inspirující i další zkušenost z německého trhu, kde platí zákon, že supermarkety mají nutný podíl regionálních výrobků. Do obchodních řetězců se regionální pivovary těžko dostávají, supermarkety je tlačí s cenou dolů a pivovary musejí navíc platit poplatky za zalistování. To přivedlo ke krachu například pivovar ve Svitavách. Dodával pivo do supermarketu za 3,60 láhev, jen aby prodal. Ekonomický tlak obchodního řetězce nevydržel a zanikl. Na jeho místě se má ve Svitávách stavět supermarket.
Drží cenu piva
Podle odborníků je zánik malého pivovaru ztrátou pro celou oblast. Regionální pivovary přispívají k vytváření pracovních příležitostí v malých městech a na venkově v průmyslu i zemědělství, přispívají k rozvoji lokální kultury i cestovního ruchu. V poslední době dokonce podporují rozšiřování agroturistiky a pivních turistických cest. V neposlední řadě se zasloužily o udržení přijatelné ceny piva na našem trhu, protože rozšiřují konkurenci. „Ceny piva rostou, ale pomaleji než inflace,“ upozornil předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Například v roce 1990 se za průměrný měsíční výdělek dalo koupit 1400 piv, v roce 2001 to bylo 1800 piv. Počet pivovarů v tuzemsku ale klesá. Pryč jsou doby, kdy téměř v každém větším českém městě byl pivovar. V současnosti na tuzemském trhu působí 49 průmyslových pivovarů, z toho 16 je velkých s výstavem nad 200 hl, zbytek patří do kategorie malých pivovarů. Za minulé pololetí klesl malým pivovarům meziročně výstav piva zhruba o šest procent na 968 tisíc hektolitrů. Pouze několik málo producentů vykázalo za prvních šest měsíců letošního roku lepší výsledky než vloni.
Srovnají krok
Podle tajemníka Sdružení přátel piva Františka Štrupla ale malé pivovary patrně do konce roku hospodaření srovnají s loňským rokem, který byl ve výstavu i exportu piva rekordním. Tomuto trendu nasvědčují celkové výsledky českého pivovarnictví za první pololetí. Tuzemské pivovary, včetně velkých producentů, vystavily za první pololetí zhruba 8,735 milionů hektolitrů piva, což je o 15 000 hl více než ve stejném období loni. Po slabším začátku roku byla výroba za leden až květen ještě 2,5 procenta pod loňskou úrovní. V červnu přišlo horké počasí, které přineslo meziroční nárůst produkce o 11,4 procenta. „Červen se povedl a dohonili jsme to,“ řekl Veselý. Srovnání s výsledky loňského roku je přitom pro pivovary náročné. Loni byla první polovina roku rekordní a za sedm měsíců produkce piva meziročně stoupla o čtyři procenta. Příznivý vývoj pokazily povodně. Jeden Čech loni vypil v průměru 159 litrů piva, což bylo nejvíce na světě. Tuzemské pivovary za rok 2002 vystavily 18,1 milionu hl piva. Tuzemským pivovarům se dařilo i v exportu, do zahraničí směřovalo 1,97 milionu hl piva. Mezi exportéry byly úspěšné i malé nezávislé pivovary.
Členové Českého svazu malých nezávislých pivovarů
Pivovar Náchod, a. s., Náchod
Eggenberg, a. s., Český Krumlov
Chodovar, s. r. o., Chodová Planá
Měšťanský pivovar v Poličce, a. s., Polička
Městské služby Rýmařov, s. r. o., Rýmařov
Pivovar Uherský Brod, a. s., Uherský Brod
Pivovar a restaurace U Fleků, s. r. o., Praha
Pivovarská Bašta, Vrchlabí
Pivovar Nová Paka, a. s., Nová Paka
Pivovar Černá Hora, a. s., Černá Hora
Pivovar Broumov, s. r. o., Broumov
Žatecký pivovar, spol. s r. o., Žatec
Pivovar Nymburk, spol. s r. o., Nymburk
Pivovar a sodovkárna Jihlava, a. s., Jihlava
Pivovar Vyškov, a. s., Vyškov
Mivo Bohemia, s. r. o., Turnov
Pivo Praha, s. r. o., Praha
Pegas-Hotel-minipivovar, Brno
Pivovar Svijany, s. r. o., Svijany
Pivovar-restaurace Modrá Hvězda, s. r. o., Dobřany
Top Hop, Praha
Svoboda-Fraňková, spol. s r. o., Žatec
