PŘEDSEDA SDRUŽENÍ PODNIKATELŮ ČR BEDŘICH DANDA: Podle předsedy Sdružení podnikatelů ČR jsou zájmy velkých firem a drobných podnikatelů tak odlišné, že není možné, aby je někdo hájil globálně.
PŘEDSEDA SDRUŽENÍ PODNIKATELŮ ČR BEDŘICH DANDA: Podle předsedy Sdružení podnikatelů ČR jsou zájmy velkých firem a drobných podnikatelů tak odlišné, že není možné, aby je někdo hájil globálně. Jsou dnes při tvorbě různých zákonů brány názory malých podnikatelů dostatečně v potaz? Problém je složitější. Naše názory mají šanci spíše v P arlamentu ve výborech, horší je to v připomínkové fázi, tedy na jednotlivých rezortech. Zde existují velké rozdíly. S kým máte nejlepší vztahy?
Dobré vztahy máme například s ministerstvem průmyslu a obchodu či pro místní rozvoj. Na jiných ministerstvech již takové dobré kontakty nemáme. Pod ministerstvem průmyslu a obchodu začala v současnosti fungovat i Rada pro zlepšení hospodářského prostředí, byly zřízeny různé pracovní podskupiny a doufejme, že itady nakonec vznikne další platforma, kde by byl náš hlas více slyšet. Problémem je, že politicky a mediálně nás není a ani nemůže být nikdy slyšet tak jako největší firmy - například Vítkovické železárny či Škodu Auto.
Není skupina malých a středních podniků dost velká, aby přesvědčila politiky?
Mnoho materiálů, které jsme předložili například při přípravě reformy veřejných financí, nebylo vůbec bráno vúvahu. A o tom, jak celá jednání týkající se živnostníků vlastně probíhala, se můžeme jenom dohadovat, protože o závěrech jsme se dozvídali až z výsledků koaličních jednání. V každém případě to dopadlo tak, jak jsme se obávali od počátku - že totiž živnostníci budou těmi, kdo celou reformu zaplatí. K postupu velkých zaměstnavatelů bych podotkl, že to obvykle nejsou lidé, kteří by rozhodovali o svých vlastních penězích. Management těchto podniků se rozhoduje často jinak než na základě zisku, například podle kritérií zachování sociálního smíru, a tak není divu, že se naše názory mohou v řadě případů rozcházet. V některých otázkách šly velké zaměstnavatelské svazy dokonce proti nám, drobným podnikatelům.
Kde se konkrétně postavily proti vám?
Například Svaz obchodu prosazoval zavedení registračních pokladem, čemuž jsme se dlouhodobě bránili s tím, že pro živnostníky to bude mít vysloveně likvidační efekt. Pro vládu pak bylo daleko jednodušší registrační pokladny prosazovat. Stačilo jenom říci - hle, obchod registrační pokladny podporuje. Pokud se máme státní byrokracii efektivně bránit, musíme být jednotní, bez ohledu na rozsah podnikání.
Jak to chcete řešit?
Myslím si, že by se všichni podnikatelé měli sjednotit v jednu politickou, zaměstnavatelskou, podnikatelskou ekipu, tak jako to bylo v roce 1991, kdy i Svaz průmyslu a dopravy byl členem Konfederace zaměstnavatelských svazů.
Do role obhájce malých a středních podnikatelů se staví v poslední době Hospodářská komora. Myslíte, že se jí tato snaha daří?
Tady je potřeba rozlišovat. Hospodářská komora je servisní organizace a měla by být připomínkovým místem při schvalování zákonů. Na druhé straně není schopna zastupovat velký podnik a zároveň živnostníka. Zájmy obou skupin jsou tak odlišné, že není možné, aby je někdo hájil globálně. V sociálním dialogu s odbory a vládou by za jeden provaz měly táhnout zaměstnavatelské svazy. Tam podle mého názoru role Hospodářské komory není. Je pozitivní, že se zviditelnila a že je při přípravě a tvorbě zákonů brána v potaz. Nicméně role zaměstnavatelských svazů v sociálním dialogu je a bude i nadále nezastupitelná není možné obě tyto roviny navzájem směšovat.