Rittigův „účetní“ odhalil, kdo stál za offshorovými firmami, které skrytě vydělávaly v Česku desítky milionů. Jsou to dohady, tvrdí obvinění
Mafián Meyer Lansky, parťák Bugsyho Siegela a Luckyho Luciana z Manhattanu, byl úspěšný především díky umění vyprat špinavé peníze. Do podobné role se nejspíš vžil Jaroslav Kubiska, někdejší finanční analytik firmy Peskim, jejíchž služeb dlouhodobě využíval lobbista Ivo Rittig. A také vlastníci plzeňské Škody Transportation, respektive firmy Appian, Marek Čmejla a Jiří Diviš, nebo – jak tvrdí Kubiska – bývalý ředitel pražského dopravního podniku Martin Dvořák či šéf Nemocnice Na Homolce Vladimír Dbalý.
„Je mi kladeno za vinu, že jsem se podílel na zastírání pravého původu finančních prostředků týkajících se transakcí mezi Cokeville Assets (firma, která inkasovala provize z jízdenek a nafty pro pražský dopravní podnik – pozn. red.) a Ivem Rittigem,“ uvedl loni 26. září při dlouhém výslechu Kubiska, který usiluje o status takzvaného spolupracujícího obviněného. Týdeník Euro získal zápis výslechu. „Dlouhodobě jsem se na tom podílel.
Nejednalo se o nahodilou transakci, dlouhodobě jsem prováděl převody z účtů Cokeville na účty pana Rittiga,“ zahájil slibně výslech Kubiska. Jako obviněný přišel nebývale připraven, se sedmi listy záznamů a flashdiskem.
To přišlo divné advokátům ostatních obviněných – nebývá totiž běžným zvykem, aby policie nechala vyslýchané čerpat informace z poznámek a dalších pomůcek. Poznámky, ze kterých vycházel, přitom do spisu zařazeny nebyly.
VIP klienti Jaroslav Kubiska působil v Peskimu oficiálně jako finanční analytik. Jeho postu by se ale dalo spíše říkat firemní administrátor. Náplní jeho práce prý bylo mimo jiné přijímat pokyny k převodům na účtech a ty pak naskenované posílat dál šifrovaným systémem, nejčastěji e-mailem.
Kubiska působil v Peskimu od dubna 2009 do června 2010. Odešel z hodiny na hodinu údajně proto, že nedostal volno, aby mohl pomáhat na rodinné benzinové pumpě v Kamenici nad Lipou. Z Peskimu nicméně Jaroslav Kubiska odešel náležitě vybaven.
S kopiemi některých transakcí a interními informacemi a také pavlačovými drby. Policie jej vyslýchala už jako pracovníka J&T Services. U výslechu mimo jiné připustil, že také u svého nového zaměstnavatele si jistá data zálohuje. Nejspíš i kvůli tomuto přiznání už Kubiska nepracuje ani v J&T.
Pro policii je nicméně Kubiska neocenitelným zdrojem informací. Při výslechu totiž rozkryl spletitou strukturu firem a jmenoval konkrétní lidi kolem lobbisty Iva Rittiga, kteří podle něj na byznysu – nejen v pražském dopravním podniku – vydělávali desítky milionů korun.
Svá tvrzení dokládá údajnými kopiemi transakcí, které si pořídil. „Staral jsem se o otevírání účtů, převody peněz u offshore a onshore zahraničních společností (společnosti v daňových rájích a běžných jurisdikcích – pozn. red.), obhospodařoval jsem účty fyzických osob Iva Rittiga, Marka Čmejly a Jiřího Diviše. Komunikoval jsem s účetními zahraničních společností, auditory, daňovými poradci, bankéři a vedl jsem účetnictví offshorových společností,“ pochlubil se mimo jiné Kubiska. Otázkou je, zda uvedl pravdu, protože se dle tvrzení Rittigových lidí nezabýval ani českým účetnictvím.
Pro jednoho z vlastníků Appianu (pozdějšího kupce plzeňské Škodovky) Marka Čmejlu v Peskimu podle svých slov zajišťoval projekt management, spravoval mu osobní účet u Société Générale na Kypru. „Pro jeho skupinu Appian jsem se staral o zahraniční platby zahraničních společností, o jejich účetnictví, celkovou finanční správu. Marek Čmejla je první benefiční vlastník skupiny Appian,“ stojí v protokolu. Stejně se vyjádřil o službách, které měl poskytovat druhému beneficientovi Appianu Jiřímu Divišovi. Oba jsou odsouzeni švýcarským soudem kvůli privatizaci Mostecké uhelné společnosti, zatím nepravomocně. Ke zjištěním týdeníku Euro se nevyjádřili.
VIP klientů ale bylo podle Kubisky víc. Pro Iva Rittiga podle svých slov spravoval osobní účty na Kypru u Société Générale a u Laiki Bank. „Spravoval jsem pro něj dále zahraniční společnosti, ve kterých byl Rittig benefičním vlastníkem,“ líčí dále ve výpovědi Kubiska.
Někteří Rittigovi obchodní partneři podle něj mají být beneficienty (skutečnými vlastníky) dalších zahraničních společností.
Například bývalý šéf už zmiňovaného dopravního podniku Martin Dvořák, ale i někdejší ředitel Nemocnice Na Homolce Vladimír Dbalý či další údajný člen Rittigova provizního týmu Jan Valtr, advokáti z Rittigovy klíčové kanceláře MSB Legal (dříve Šachta & Partners) David Michal a Karolína Babáková nebo Jan Janků, spolumajitel papírny Neograph.
Prima byznysmen Hodně prostoru ve své výpovědi Kubiska věnoval někdejšímu řediteli televize Prima a posléze dopravního podniku Martinu Dvořákovi. Kubiska jej označil například za benefičního vlastníka společnosti Mavex, k níž putovala část provizí z nákupu nafty společností Oleo Chemical (která za Dvořáka dodávala dopravnímu podniku naftu). A do Mavexu měla doputovat i část provizí z jízdenek od papírny Neograph. Šlo o případ 17haléřových provizí z každé jízdenky.
Kubiska ve výpovědi dále tvrdí, že Dvořák měl být přes panamskou firmu Genoma vlastníkem šedesátiprocentního podílu v další offshorové společnosti – Countertop. Tato firma byla stoprocentní matkou české firmy Crosspoint, která za éry Dvořáka získala monopol na prodejní okénka jízdenek a časových kuponů umístěná v prostorách metra. Zbývajících 40 procent mělo údajně patřit Rittigovi.
Kubiska se rozhovořil i o nákupu luxusní vily Palheiro na Madeiře, která je už nějaký čas připisována Dvořákovi. Tu si v září roku 2009 oficiálně pořídila jeho matka Marie Nováková za 1,5 milionu eur (42 milionů korun). Peníze označené jako půjčky měly doputovat ze tří společností a Kubiska sám je podle svého tvrzení dle instrukcí převáděl.
Kubiskova výpověď Dvořáka notně vytočila.
„Nikdy jsem nevlastnil žádné zahraniční účty ani zahraniční společnosti a ani v současné době nevlastním. Nikdy jsem nenavštívil ani kanceláře společnosti Peskim, ani jsem nevstoupil do žádné banky v zemích, kde se tyto údajné účty nacházejí,“ tvrdí týdeníku Euro zarputile Dvořák.
Totéž prý platí o jeho matce. Dvořák zároveň dodává, že všechny půjčky od všech subjektů získané na podnikání už splatila, a to za velmi přísných komerčních podmínek. „Co se týče pana Kubisky, tak nevím, proč o mně mluMaléry ví člověk, se kterým jsem se nikdy nesetkal ani nemluvil. Mám obavu, že policie již ví, že nedošlo k žádné trestné činnosti, což dokládají četná odborná stanoviska ve spise, a snaží se udržet zdání činnosti a vyhovět veřejné poptávce získáváním falešných svědectví,“ spekuluje Dvořák.
Výmysly, domněnky Za hlavní postavy Peskimu a další benefiční vlastníky společností v daňových rájích označil Jaroslav Kubiska partnery advokátní kanceláře MSB Legal Davida Michala a Karolínu Babákovou. „Karolína Babáková a David Michal fakticky řídili všechny zahraniční společnosti všech benefičních vlastníků, kteří byli klienty kanceláře,“ stojí dále v materiálech z vyšetřování. Michal měl také dispoziční práva k účtům Iva Rittiga u Societé Générale a Laiki Bank. Kubiska u výslechu vylíčil, jak se sám se měl starat o zhruba dvě stovky zahraničních a českých společností a příkazy mu dávali Michal, Babáková a jednatelka Peskimu Jana Šádková.
David Michal tvrdí, že svědectví Kubisky je z velké části smyšlené, postavené na drbech, informacích z firmy a domněnkách.
Tvrdí, že Peskim se nikdy nestaral o účty lidí pracujících jako manažeři ve veřejné správě, čímž zpochybňuje Kubiskovo tvrzení o zahraničních účtech Martina Dvořáka nebo bývalého ředitele nemocnice Vladimíra Dbalého. „V mnoha věcech neříká pravdu, což bude mít podstatný vliv na jeho pozici spolupracujícího obviněného. V 99 procentech případů mluví o tom, co se domnívá, co někde slyšel nebo co usoudil. Nikde nehovoří o tom, co se reálně dělo, s kým mluvil,“ míní David Michal. Podle něj Kubiska disponuje „nějakými“ kopiemi dokumentů, jejichž věrohodnost je slabá. „Někde nabral pelmel dokumentace, ze které si vytvořil vlastní závěry, které ho vedly k domněnce, že pral špinavé peníze. Přitom nebyl v kontaktu s nikým, vyjma svých přímých nadřízených. Je zapotřebí vypíchnout explicitní lži týkající se Dvořáka a Dbalého. Vylučuji, že bychom se o ně starali,“ pokračuje Michal. Že Peskim spravoval účty škodováků Čmejly a Diviše nebo Dvořákovy matky Marie Novákové, o níž se delší dobu spekuluje, že zakrývá synův skrytý byznys, ale nevyloučil.
Ze své pozice nemohl Kubiska podle Michala vědět, kdo je benefičním vlastníkem jakékoli zahraniční firmy. „V rámci své fantazie si vytvořil nějakou konstrukci. Když dostává otázky, jak k těm informacím přišel, tak odpovědi zní: to si myslím nebo to jsem slyšel. Pro někoho, kdo neví, o co jde, může jeho výpověď vypadat závažně. Ale když si prostudujete jeho tvrzení, jsou fatálně nevěrohodná,“ tvrdí o Kubiskovi Michal.
Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, protikorupční policie ani Vrchní státní zastupitelství v Praze žádné poznatky o průběhu nebo úspěších ve vyšetřování nepodávají.
Podle neoficiálních informací by ale v horizontu týdnů, maximálně měsíců mohli vyšetřovatelé uzavřít první případ a nechat obviněné pročíst spisy před podáním obžaloby.
Jde o kauzu firmy Oleo Chemical a provize za nákup emulzní nafty pro pražský dopravní podnik. Zmiňovaná společnost posílala provize do společnosti Cokeville Assets, za jejíhož vlastníka je označován Rittig. Údajně mělo jít o 20 milionů korun.
Pro policii v tuto chvíli klíčový svědek Jaroslav Kubiska ale zřejmě nebude v této kauze vyšetřovatelům příliš platný. „Já jsem fakturaci pro Oleo Chemical neprováděl…
S fakturami Oleo Chemical jsem do styku nepřišel… Vím o tom, že Oleo Chemical posílala na účet Cokeville Assets pravidelné platby v amerických dolarech, nicméně já jsem nikdy neviděl smlouvu, na základě které by ty platby přišly,“ sdělil Kubiska vyšetřovatelům. Podle dosud zjištěných informací byla přitom i přes provizi cena vysoutěžená ve výběrovém řízení na trhu nejlevnější a policii se to zatím nepodařilo zpochybnit.
Přestože případy, ve kterých se hraje o stamiliony korun, vypadají z Kubiskova pohledu jednoznačně, soud je tak zřejmě vnímat nebude a bude požadovat jasné důkazy o trestné činnosti, co kdo dělal, faktury, převody peněz atd. Proto stále není vyloučeno, že celá kauza nakonec vyzní doztracena. l
Nevím, proč o mně mluví člověk, se kterým jsem se nikdy nesetkal ani nemluvil. Mám obavu, že policie již ví, že nedošlo k žádné trestné činnosti, a snaží se udržet zdání činnosti a vyhovět veřejné poptávce získáváním falešných svědectví.
Stomilionová půjčka
Bez bližších podrobností ve výpovědi Jaroslav Kubiska označil také jména Jindřicha Špringla a Martina Donáta. Jméno Jindřicha Špringla před časem zmínil Nadační fond proti korupci, který se kauzou kolem Iva Rittiga dlouhodobě zabývá. Jeho šéf Karel Randák (na snímku) v únoru roku 2012 označil za podezřelý kontrakt na komplexní bezpečnostní systém dopravního podniku. Tendr byl vypsán v červnu 2008, uskutečněn mimo režim zákona o zakázkách a uspělo v něm konsorcium Saab Czech a AŽD Praha. V březnu 2009 ovšem firma AŽD uzavřela smlouvu o dílo s kyperskou společností Amuxalo v předběžné hodnotě sto milionů korun bez daně z přidané hodnoty. Ta stejný den podepsala smlouvu (údajně téměř na chlup totožnou), kterou zakázku přeprodala. Ale už jen za 30 milionů – bulharské firmě BalkanSAST EOOD, která je stoprocentně vlastněna AŽD. Informace, které Randák a fond získali, mohly pocházet od Kubisky, který Špringla zmínil při výslechu. Informátor totiž protikorupční fond také spravil o tom, že vlastníkem firmy Amuxalo je americká Gold Leaf, jejímiž benefičními vlastníky jsou David Michal a Karolína Babáková, právníci z kanceláře Šachta & Partners (dnes MSB Legal). Podle Randáka syn ředitele společnosti Saab Czech Jindřich Špringl získal v 19 letech od Nelly Holdings z Britských Panenských ostrovů sto milionů korun bezúročné půjčky na pět let. Existovalo podezření, že také z této zakázky měly odcházet provize do daňových rájů, tedy zřejmě Rittigovi a Martinu Dvořákovi. Půjčka mohla být jedním ze zastíracích manévrů celé operace. „Měli jsme na to doklady. Šéfové dotčených společností chtěli fond žalovat za poškození dobrého jména, pak přišli s právníkem, my jsme jim to ukázali a oni už se neozvali. Ještě v tom byly nějaké nemovitosti. Nakonec matka Saabu tu českou pobočku totálně obměnila, nebo ji dokonce zrušila. Ale to už si zcela nevybavuji,“ řekl Randák týdeníku Euro. Martin Donát šéfuje firmě DFG, která se specializuje na IT outsourcing a bezpečnostní technologie, sídlila a sídlí na adresách advokátní firmy Šachta & Partners, dnes MSB Legal. Napojení na řetězec firem kolem Rittiga se proto také celkem logicky nabízí. „Je to celé příběh Karla Randáka o dvou dějstvích, která se nikdy nestala,“ hodnotí lakonicky tvrzení bývalého šéfa rozvědky advokát David Michal. l Někde nabral pelmel dokumentace, ze které si vytvořil vlastní závěry, které ho vedly k domněnce, že pral špinavé peníze. Přitom nebyl v kontaktu s nikým, vyjma svých přímých nadřízených.
O autorovi| Jan Hrbáček • hrbacek@mf.cz