Povodňové škody Ačkoli první přímé odhady škod způsobených letošními povodněmi v českém ovocnářství nejsou dramatické, celkový účet se bude uzavírat až po zimě. „Až potom se ukáže, kolik stromů v jednotlivých sadech nepřežilo několikahodinovou koupel ve stojaté vodě a vlivem stresu buď došlo k zadušení kořenů, nebo ke ztrátě odolnosti s následným zmrznutím během zimy,“ vysvětluje Martin Ludvík z Ovocnářské unie. Zejména peckoviny jsou prý na zamokření citlivé. „Orientačně lze vyčíslit nepřímé ztráty z důvodů zaplavení nebo velkého podmáčení porostů na více než 50 milionů korun,“ tvrdí Ludvík. „Pokud v sadě vypadne třetina stromů, pak je vůbec otázka, zda má smysl o něj ještě pečovat,“ dodává.
Přímé škody v ovocnářství podle současných odhadů nejsou dramatické. V Česku bylo zničeno necelých 26 hektarů, z toho osm hektarů jahodových plantáží, osm hektarů ovocných školek a zhruba deset hektarů ovocných sadů. Navzdory poměrně malé poškozené ploše škody přesáhnou patnáct milionů korun. „Na uvedené ploše nejde jen o zničení letošní úrody, jako u polních plodin a zeleniny, ale o zničení trvalého porostu, ať už stromů a keřů, jahodníkové sadby nebo rozpěstovaného víceletého školkařského materiálu,“ doplňuje Ludvík.
Poškození ovocnáři ovšem nemohou očekávat pomoc od pojišťoven. „Škody povodněmi jsou u sadů nepojistitelnými riziky. Totéž platí u jahodových plantáží, kde lze pojistit pouze úrodu v daném roce,“ říká Ludvík. „Celková velikost ztráty tak u jahod záleží na tom, zda plantáž byla zničena v prvním, anebo až ve čtvrtém roce, kdy přirozeně končí její plodnost,“ vysvětluje Ludvík.
Více než povodně letošní úrodu ovoce ovlivní vytrvalé jarní deště a mrazy v uplynulých letech. Přesná čísla se ještě sbírají, ale již lze říci, že letos se předpokládá dobrá úroda meruněk i broskví. „Stromy jsou po loňských a předloňských mrazech odpočaté,“ uvádí Ludvík. „Naproti tomu třešní a višní bude zoufale málo. Letošní jarní vytrvalé deště přišly do období květu a stromy nebyly dostatečně opyleny,“ dodává.
