Soudobý kapitalismus nepřeje mzdovým rozdílům
Pouze ve dvaceti z celkem sedmdesáti sledovaných světových metropolích bere učitel základní školy víc než kuchař. Vyplývá to z průzkumu švýcarského bankovního domu Union Bank of Switzerland (UBS), který zkoumal platové poměry ve třinácti profesích v prvním pololetí 2003. Mezi vyvolenou dvacítku, kde si cení víc vzdělání než plných břich, patří i Praha. Společně s Lublaní se jako jediná hlavní města z kandidátských zemí postavila po bok Amsterdamu, Sktockholmu, Berlína, New New Yorku, Tokia a dalších.
Lucemburk versus Kyjev.
Z toho plyne, že radikalizující se český kantor mnoho zahraničních argumentů pro zlepšení svého nuzného postavení nemá. Ale najdou se. V Lucembursku je podle UBS plat učitele základní školy vyšší než středního manažera ve středně velkém podniku, inženýra i bankovního úředníka. V Německu, Norsku, Švédsku, ale třeba i v Irsku si s platy těchto vyšších příjmových skupin příliš nezadá. V Česku je rozdíl větší – oproti bankovnímu úředníkovi je mzda učitele sedmdesátiprocentní, ve srovnání s manažerem zhruba poloviční. Ale v Kyjevě si pedagog podle UBS přijde za rok jen na pět set dolarů, což je méně než v Bombaji, přičemž ceny nejsou na Ukrajině o o moc nižší než u nás. Zajímavé je, že v Kyjevě i Bombaji vykazuje učitel 36hodinový pracovní týden, v Česku 43hodinový.
Vrchovina versus velehory.
Celkově je zřejmé, že v zaměstnaneckých vrstvách (s výjimkou absolutní vrcholu) spěje soudobý kapitalismus k vyrovnávání prohlubní. Nejnižší plat má v našem žebříčku prodavačka, přičemž ve většině vyspělých států je to jen dvakrát, výjimečně třikrát méně než manažer. Do této kategorie patří i Praha, Lublaň, Bratislava, Varšava. Ne však Budapešť, kde je podle zjištění švýcarské banky rozdíl takřka čtyřnásobný. V Moskvě má střední manažer čtyřiapůlkrát víc, v Kyjevě téměř pětkrát, v Bukurešti více než šestkrát. A to zrovna v Rumunsku na tom není prodavačka nejhůř. Lze-li věřit údajům UBS, roční výdělek tamního mladého nevyučeného zedníka činí pouhých šest set dolarů. To je čtyřiadvacetkrát méně než manažera.
Praha versus Talin.
Na koruny nemá smysl dolarové sumy přepočítávat. Ledaže by se český řidič autobusu chtěl jitřit tím, že jeho kolega v Curychu si za rok přijde na čistých osm set třicet tisíc Kč. K tomu je třeba pochopitelně přidat cenovou úroveň, která impozanci této částky výrazně sníží. I tak je ale jasné, že ve vyspělých zemích si toho lze za výplatu dopřát podstatně víc. Města v tabulce jsou řazena podle parity kupní síly. Ta je nejvyšší v Curychu, Lucemburku a New Yorku, nejnižší v Kyjevě, Bombaji a překvapivě také v Talinu. Tam jsou platy vybraných profesí zhruba srovnatelné s Prahou, ale ceny jsou tam vyšší. Tyto rozdíly jsou ovšem nesrovnatelně mírnější než porovnání středoevropských transformujících se zemí s horními patry žebříčku.
Union Bank of Switzerland vykonává každé tři roky svými cenovými a mzdovými průzkumy užitečnou práci poskytující řadu informací i podnětů k zamyšlení. Může se stát, že některá čísla nabádají k opatrnosti. V našem případě je to například údajně kolosální příjem bankovního úředníka v Paříži. Z hlediska celku jsou ale tyto výhrady marginální.
