ÚOHS k jednáním nepřijde, ale sledovat je bude
Prázdninové překvapení připravil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) třem největším tuzemským bankám, které podezírá z kartelové dohody. V jednom dopise jim oznámil, že 60 dní mu na vyšetřování nestačilo a bere si další čas. Ve druhém jim poté nařídil, aby mu zaslaly historická data o vývoji objemu poskytnutých úvěrů a vkladů, a to po jednotlivých segmentech. Požadoval rovněž vývoj počtu klientů od roku 2002, či bilanční sumy. Tyto informace hodlá úřad využít v právě probíhajícím šetření. Banky poslechly, neboť úřad má právo vyžádat si jakékoli informace. Z informací týdeníku EURO vyplývá, že Komerční banka i Česká spořitelna již údaje poslaly, ČSOB je zašle v nejbližších dnech. Česká spořitelna si však v odpovědi neodpustila poznámku, že neví, k čemu tato data úřadu jsou. Nejenže se netýkají poplatků či případného jednání ve shodě při jejich stanovování, jsou navíc navzájem neporovnatelná. Bylo by zajímavé sledovat, jak brněnští úředníci srovnávají například údaje o objemu a počtu spotřebitelských úvěrů, když každá banka tento typ produktu, stejně jako ostatní, definuje jinak. Rovněž pojem počet klientů je nestandardní. Některé finanční ústavy považují za klienta každého člověka, pro jiné je klientem každý účet. Pokud má někdo v takové bance více účtů, je klientem několikrát.
Z Brna je daleko
.
Dvě nezávislé kauzy vedené státními orgány proti bankám se definitivně spojily 17. července, kdy náměstek ministra financí Tomáš Prouza dostal odpověď na svůj dopis předsedovi ÚOHS Josefu Bednářovi. Do této doby oba státní orgány proti bankám vystupovaly odděleně a jakékoli kroky spolu, alespoň oficiálně, nekonzultovaly. Prouza však zaslal úřadu oficiální pozvánku k jednáním o poplatcích a retailových službách bank, která začala na ministerstvu 20. července. Vrchní ředitel ÚOHS Vladimír Stankov účast ÚOHS na jednáních rozhodně odmítá. „Vážený pane náměstku…vzhledem k tomu, že ÚOHS je v rámci správního řízení povinen podle správního řádu zajistit úplně, přesně a objektivně skuteční stav věci, nelze vyloučit, že v průběhu správního řízení budou zástupci bank či ČBA vyslechnuti jako svědci. Jakýkoli kontakt úřadu s těmito osobami mimo správní řízení by potom mohl vést ke zpochybnění těchto procesních úkonů činěných v průběhu správního řízení…S ohledem na výše uvedené vám sděluji, že jednání pracovní skupiny za účasti zástupců bank či ČBA se zástupce úřadu zúčastnit nemůže,“ napsal Stankov ve svém dopise. Role soudce, eventuálně kata, však úřadu zůstane. Na základě dohody pracovní skupiny budou od 20. července veškeré zápisy z jednání skupiny postupovány antimonopolnímu úřadu k prozkoumání. ÚOHS se tak stal účastníkem jednání, i když nepřímým.
O cenách ne.
Poté, co někteří ředitelé bank odmítli k Prouzovi přijít na separátní jednání a požadovali jednání celé pracovní skupiny, se toto seskupení sešlo 20. července. Kromě Prouzy se setkání zúčastnili člen rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD), za spotřebitele přišli Libuše Olivová ze Sdružení obrany spotřebitelů a Libor Novák ze Sdružení českých spotřebitelů, za bankovní asociaci Pavel Štěpánek a za ČNB jako pozorovatel Vladimír Krejča. Na stole byly jak odpovědi bankovní asociace na požadavky vznesené před dvěma měsíci ministerstvem financí, tak připomínky z veřejné diskuse a od spotřebitelských organizací. Zatímco banky na začátku „veřejné diskuse“ zásahy ministerstva do trhu důrazně odmítaly (nejaktivněji Česká spořitelna), odpovědi, na kterých se v rámci asociace dohodly, již tak striktní nejsou. U většiny bodů banky uvádějí, že jsou ochotné o nich na půdě bankovní asociace diskutovat. V několika případech se bojí, že by se dostaly do konfliktu s antimonopolním právem, a o třech diskutovat odmítají. Jak vyplývá ze záznamu z jednání pracovní skupiny, který má týdeník EURO k dispozici, bankovní asociace odmítla diskutovat o jakýchkoli otázkách, které se týkají cen a poplatků. ÚOHS je přeci jenom velký strašák.
Návrhy změn na zlepšení postavení klientů, které předneslo ministerstvo financí:
1. Jednotná terminologie ceníků při popisu operací
2. Uvádění celkové ceny operací
3. Zpřístupnění kompletního ceníku na pobočkách a internetu
4. Jednotná databáze ceníků vedená ČNB a MF
5. Povinné informování veřejnosti o změnách ceníku
6. Informování o změně ceníku s dostatečným časovým předstihem
7. Ceník bude nedílnou součástí smlouvy
8. Informování klientů o konkrétních dopadech změny ceníku
9. Standardizované infolisty produktů
10. Kodex práv klientů
11. Povinný přestupní servis
12. Zrušení výstupních poplatků
13. Trvalé číslo účtu
14. Nedělitelné balíčky nesmí být nevýhodné ve srovnání s nákupem služeb zvlášť
15. Pravidla pro ochranu držitelů platebních karet
16. Podpora využívání bankovních služeb a plateb státním orgánům
Stanoviska, s nimiž přišla bankovní asociace (vycházejí z návrhů zveřejněných ministerstvem 2. července)
Nepřijatelné návrhy, o kterých asociace nebude s ministerstvem financí diskutovat:
1. Přenositelnost čísla účtu
2. Informování klientů o specifických dopadech změn poplatků
3. Převody peněz státním orgánům
4. Povinnost informovat státní orgány o stížnostech klientů (s tímto bodem asociace nakonec souhlasila)
Návrhy, o kterých je asociace ochotna diskutovat:
1. Povinný přestupní servis pro klienty
2. Rychlost změny banky
3. Jednotná terminologie u cen
4. Uvádění celkové ceny za operaci
5. Povinné informování o změně sazeb a cen
6. Povinnost zveřejňovat změny poplatků s předem stanoveným předstihem
Návrhy, které si budou banky eventuálně řešit separátně v obavě z narušení konkurenčního prostředí:
1. Ceny balíčků
2. Poplatek za zrušení účtu