Rodinný „dům za milion“ jde na dračku. Firma Canaba s obydlím zvaným Chico přišla na trh v září roku 2010 a od té doby se u ní dveře netrhnou. Důvodem je přirozeně velmi nízká cena. Ve variantě „na dokončení“ za něj zaplatíte 999 990 korun, varianta „na klíč“ je o dvě stě tisíc vyšší. Připočíst je ale třeba ještě cenu základové desky – 169 tisíc korun.
Montovaný dům na bázi ekobetonu má tři pokoje na podlahové ploše 82 metrů čtverečních, takže se velikostně příliš neliší od průměrného českého bytu. Poptávka po něm je ale taková, že děčínská společnost musela zřídit speciální „chico“ telefonní linku. „Ročně jich prodáme 250 až 270. Zájem je ještě větší, ale jsme omezeni kapacitně,“ říká Pavel Herclík, obchodní ředitel Canaby, s tím, že poptávka předčila očekávání firmy. Ta původně počítala s tím, že jich ročně prodá „jen“ kolem 150. „Aktuálně nabízíme nejbližší volné termíny výstavby na jaro 2013,“ dodává Herclík. Řadu z nich firma nabízí ve svých developerských lokalitách, kde si je lidé mohou koupit jako dvojdomky či řadovky. I s pozemkem se proto například v lokalitách poblíž Prahy, jako jsou Nehvizdy či Veleň, cenová nabídka přiblíží ke 2,5 milionu korun. Tedy zhruba na úroveň ceny malého bytu v širším centru Prahy.
Menší, a ještě menší
Canaba jako první pochopila, kudy se bude ubírat zájem příštích majitelů nového bydlení. Většina lidí touží po domě se zahrádkou, byť by měla být jen symbolická. Firma proto už dříve nabízela relativně levné byty a domy s malými pozemky, a to často v nepříliš dobře infrastrukturou vybavených lokalitách, jako jsou například Nupaky u Prahy. Cenu se jim dařilo držet nízko i díky vlastní výrobě panelů v rámci firemního holdingu.
Krize vybavila většinu potenciálních klientů ještě větší ostražitostí, a proto děčínská firma přišla s „trhákem“ s názvem Chico a nedávno k němu přidala ještě o 20 procent větší a o polovinu dražší Uno. A touha po bydlení ve vlastním domě „za pakatel“ i v nelehkých časech mnohdy vítězí nad obavami ze zadlužení.
Na trend neustálého zmenšování prostoru už ale od té doby nasedly další firmy. Ukázalo se to ostatně i na vyhlášení desátého ročníku ankety Top Domy 2012, kterou pořádal časopis Dům a zahrada. „Změnili jsme velikostní kategorie,“ říká Petr Zavadil, šéfredaktor časopisu. Nově se hodnotily domy do 100, 130, 180 a nad 180 metrů čtverečních. Lišily o 20 a 30 metrů čtverečních od předchozích ročníků, kdy stavebníci stavěli „velkoryseji“. Nyní podle Zavadila preferují menší, a tím pádem i levnější domy. Hlavně kvůli ekonomické situaci, jediný důvod to prý ale není. „Český trh se přibližuje západoevropskému, kde se obecně stavějí domy s menší užitnou plochou. U nás se v době boomu projevovala touha stavebníků po neprakticky velkých domech. Snad se na tom podepsalo i dosavadní bydlení řady stavebníků v malých panelákových bytech,“ domnívá se Zavadil.
Zájem od sousedů
Svou cenovou bombu má i firma RD Rýmařov, která vyhrála v letošním ročníku zmíněné ankety v kategorii Mimořádně dostupný dům. Tentokrát jde o bydlení pro větší rodinu. Za 130 metrů čtverečních podlahové plochy a dispozici 5+1 s garáží klient zaplatí 2,198 milionu korun, 315 tisíc korun pak stojí základová deska. Dům montovaný z lehce prefabrikovaného dřeva je momentálně nejvíce stavěnou stavbou v Česku – stojí jich zde už více než šest stovek. Technologie, kterou firma užívá, jí umožňuje nabízet i ostatní domy a bytové domy za relativně nízké ceny.
Firma dům vymyslela na míru konkrétnímu typu klienta. „Čtyřčlenná rodina, rodiče mezi 35 a 45 lety, střední příjmová vrstva. Mají vlastní byt, který prodají, mají částečně připravené úspory a jsou schopni investovat do výstavby s nákupem pozemku v rozmezí 2,5 až 3,5 milionu korun,“ popisuje Jiří Pohloudek, obchodní ředitel firmy RD Rýmařov. Důvod, proč firma přichází s takovou nabídkou, je podobná jako u konkurenční Canaby. „Zájem o výstavbu vlastního domu pořád pokračuje. Pořád jsou příznivé podmínky hypoték. Snížil se ale objem financí, které je možné z rodinného rozpočtu investovat do výstavby,“ vysvětluje Pohloudek.
Zájem o jejich produkt je ještě větší než o Chico. Od března 2009, kdy firma začala dům nabízet, už prodala tisícovku kusů. Zdaleka ne všechny ale stojí v Česku. Firma má se svou technologií až překvapivý úspěch i v zahraničí. V polské Lodži právě staví 180 bytů a jako vzorový dům je tam výše zmíněná Nova 101. Na Ukrajině, kde má firma výrobní závod, právě rozbíhá prodeje. Nova 101 stojí i v Moskvě. „Testuje se tam na tepelně izolační vlastnosti, což je v Rusku podstatná záležitost,“ vysvětluje Pohloudek.
O stavby z Rýmařova je zájem i na západ od českých hranic. Nedávno firma dostavěla kongresové centrum v městečku Stolhof v Rakousku, nyní tam jedná o výstavbě bytového projektu. Dva a půl tisíce rýmařovských domů už stojí v Německu.
Domy z podhradí
„Všichni stavbaři chtějí projektovat a stavět díla, která se zapíší do historie a budou trvalým odkazem doby. Ale život se v minulosti odehrával v podhradí. Tam si lidé stavěli domy s ohledem na sebe,“ shrnul Pohloudek důvody úspěchů Novy 101. Znamená to, že cena je dnes téměř jediným kritériem při výběru domu a Českou republiku brzy zaplaví navlas stejné domky stavěné pomocí relativně levných technologií?
V části ankety Top dům 2012, ve které hlasovali čtenáři, skutečně dominovaly montované dřevostavby, úspěšný byl i Ytong dům. Roli ale už na první pohled hrála i jejich vizuální stránka. Lidé hlasovali pro moderní a vzdušnější stavby. Za posledních dvacet let se obecný vkus posunul dopředu. „Čtenáři více hlasují pro domy s modernějším výrazem: plochá, pultová nebo sedlová střecha bez přesahů, prosklené plochy, moderní materiály na fasádě. Dříve bývali oproti odborné porotě konzervativnější, upřednostňovali domy venkovského střihu, sedlové nebo valbové střechy, velké přesahy a ‚bavorštější‘ styl,“ upozorňuje Zavadil.
Na začátku krize odborníci předpovídali, že lidé začnou více hledět na náklady spojené s bydlením a začnou preferovat nízkoenergetické domy. Takový předpoklad se ale zatím naplnil jen napůl. Dokládají i nejprodávanější domy od firem Canaba a RD Rýmařov – tedy domy postavené pomocí levných technologií, které mají i dobré izolační vlastnosti. Například > pasivní domy, které dokážou náklady na vytápění stáhnout až na nulu, zatím Čechy příliš neberou. Návratnost je totiž příliš dlouhá a tuzemská koupěschopnost lidi nutí zvažovat spíše současné náklady než náklady budoucí. V Česku zatím stojí kolem 120 pasivních domů (jsou mezi nimi ale i administrativní budovy), rozestavěno je dalších zhruba 300 až 400. Je to pořád jen zlomek čísla shrnující počet pasivních domů u našich západních sousedů.
Problém je ale i u developerů a stavebních firem. „Postavit pasivní dům dokáže jen velmi málo z nich, řádově desítky firem. Je ale mnohem více společností, které je nabízejí, aniž by měly zkušenosti a znalosti. Zákazník by měl vyžadovat referenci, jak firma pracuje. Pasivní dům musí být postaven kvalitně a vícenáklady by přitom neměly být příliš vysoké,“ vysvětluje Jan Bárta, ředitel Centra pasivního domu.
