Podle některých odhadů se na vesmírných programech v současnosti podílí více než 260 českých firem, ale sotva 30 je jich úspěšných. Po vstupu Česka do organizace ESA by se ale mohlo vše změnit k lepšímu. Tato agentura totiž plánuje zvýšení podílu malých a středních podniků na kosmickém výzkumu.
Investice do vesmíru Podle některých odhadů se na vesmírných programech v současnosti podílí více než 260 českých firem, ale sotva 30 je jich úspěšných. Po vstupu Česka do organizace ESA by se ale mohlo vše změnit k lepšímu. Tato agentura totiž plánuje zvýšení podílu malých a středních podniků na kosmickém výzkumu.
Chcete se podílet na vesmírném výzkumu? Šance je tady už dnes, brzy by se ale příležitosti měly významně zvýšit. Počátkem listopadu totiž vláda České republiky po setkání s představiteli Evropské kosmické agentury (ESA) rozhodla, že posílí svou účast na jejích projektech. Česko spolupráci s ESA podepsalo již před jedenácti lety, ale dosud se nestalo jejím členem. České firmy podílející se na kosmickém výzkumu věří, že tento krok znamená počátek lepších časů.
Údaje o tom, že se na vesmírných programech podílí přes 260 českých firem a vědeckých institucí, leží mimo realitu. Úspěšných je totiž sotva třicet. Potíže v minulosti představovala především nepřehledná organizace podílu českých společností na vesmírných projektech a okleštěné státní pobídky. Pokud ale vše dopadne podle představ, mělo by se Česko stát plnoprávným členem ESA už v roce 2009. Nic však nemusí být tak růžové.
Šance pro malé firmy…
Za jeden ze svých hlavních cílů považuje ESA zvýšení podílu malých a středních podniků na kosmickém výzkumu. Podle dubnové statistiky ESA odhaduje, že v Evropě působí přibližně 700 tisíc malých a středních společností, které se podílejí na vývoji a výrobě technologií. Pouze 1530 z nich je ale zaregistrováno jako možní dodavatelé u ESA. Přestože se podíl malých a středních podniků z původních 2,5 % v letech 1993 až 1997 zvýšil na 6,5 % v roce 2005, stále to vedení ESA nepovažuje za dobré. Argumentuje především tím, že menší společnost dokáže uspořit mnoho nadbytečných vícenákladů.
Podíl Česka na takzvaných programech PECS, které jsou určeny pro státy spolupracující s ESA, ale nikoli plnohodnotné členy, nebyl v poslední době příliš výrazný. Podle údajů České kosmické kanceláře (Czech Space Office, CSO) činil objem prostředků vložených do těchto programů přibližně 5,5 milionu eur. Vláda schválila, že by se české investice měly ještě letos zvýšit dvojnásobně. Všechny tyto kroky by měly posílit šance Česka na plnoprávné členství v ESA a získat tak lepší přístup k mnohamilionovým zakázkám. A pochopitelně i k jisté prestiži pro zemi, jež se podílí na výzkumu vesmíru.
V budoucnost věří ředitel společnosti Evolvsys.cz Richard Sysala. „Účastníme se různých průmyslových dnů, workshopů, seminářů po celé Evropě a hlásáme tam dobré jméno českého softwarového i hardwarového průmyslu. V zásadě se zdá, že dveře jsou pootevřené a bude to jen lepší,“ říká. Podle něj se možnosti českých firem určitě zvyšují. „Nemusím opakovat známá fakta, že prostředky, které stát do ESA vloží, se mu mají vrátit zpět ve formě průmyslových zakázek, ovšem průmysl musí tyto zakázky v konkurenčním boji vyhrát. Věřím, že nejen my, ale i ostatní firmy v CSA (Czech Space Alliance), jež nyní sdružuje dvanáct členů, i mnoho dalších subjektů, mohou zakázky ESA v rámci konsorcií vyhrávat,“ dodává Sysala.
…nebo pro velké?
Evolvsys, jenž na trhu působí dva roky, se podílí především na vývoji softwaru. Právě teď třeba vyvíjí letový software pro mikroakcelerometr MAC-04, který by se měl do Vesmíru podívat v roce 2010. Účastní se také na programech pro ruskou sluneční misi CORONAS, jež by se měla uskutečnit někdy v polovině roku 2008.
Patrně k nejúspěšnější české firmě ve vesmírném programu patří BBT Materials Processing, Crystal Science & Technology Institute. Spoluzakladatelé této společnosti mají své zkušenosti ještě z doby, kdy byli vědeckými pracovníky. Jimi a jejich spolupracovníky vyrobené přesné přístroje úspěšně pracovaly například na stanici Saljut 6 a od roku 1984 plných 17 let na palubě ruské kosmické lodi Mir. Později byly vyvinuty další zařízení pro potřeby Mezinárodní kosmické stanice ISS. Ředitel společnosti Čestmír Barta nesdílí tolik optimismu jako jeho kolega. „Situace se v blízké budoucnosti bude pravděpodobně zlepšovat zejména pro velké firmy, avšak pro malé firmy se situace postupně velmi komplikuje, neboť vzrůstající byrokracie spojená s účastí na mezinárodních projektech spotřebuje obrovské množství času, který pak schází pro vlastní práci. Také roste význam osobních kontaktů a lobbingu. Negativem současné doby je rovněž odpor některých akademických pracovišť spolupracovat se soukromými firmami a dokonce i s vysokými školami,“ říká Barta.
MILIARDY SMĚŘUJÍ DO VESMÍRU
ESA v roce 2006 hospodařila s rozpočtem bezmála 2,6 miliardy eur. Z toho kolem 62 %, tedy asi 1,6 miliardy eur, šlo na samotný vývoj. Česká republika se jako nečlenský stát podílela pouze na výdajích na nepovinné výběrové programy. Její příspěvek činil pouhých 0,06 %, což je srovnatelné s podílem Maďarska. Z celkového objemu 1,78 miliardy eur v nepovinných programech to činilo přibližně 1,07 milionu eur. Poslední spolupracující stát, Kanada, se na těchto programech podílela 0,98 procenty. Podle některých odhadů by po vstupu Česka do ESA mohly roční povinné příspěvky činit mezi 11 až 15 miliony eur. Dalších přibližně 15 milionů eur by pak plynulo do výběrových projektů, pokud bychom kopírovali příklad podobných států.
Každý by chtěl, uspěje málokdo
Soukromá společnost Space Devices spolupracuje především s Akademií věd a Astronomickým ústavem. Z tohoto pohledu se její aktivity odvíjejí poněkud jiným způsobem než u firem orientovaných zejména na zahraniční partnery. Zvláště ona stála za vývojem malé české družice Mimosa, již vynesla na oběžnou dráhu ruská raketa v roce 2003. Za nejdůležitější současný projekt považují její majitelé vývoj a výrobu automatických kamer pro sledováni přeletů bolidů. Kamery již pracují nejen v Česku, ale i v Austrálii. „Česká republika je přidruženým členem ESA a je vyvíjena značná snaha dosáhnout pro Českou republiku plnohodnotného členství. V České republice je již mnoho průmyslových firem, které se na poli kosmických aktivit angažují a usilují o zapojení se do mezinárodních projektů ESA,“ hodnotí současný stav spolumajitel a ředitel Space Devices Miroslav Halík. Podle něj se možnosti českých firem v účasti na kosmickém výzkumu v současnosti rozšiřují. „Z pohledu naší firmy bylo a je stále důležité, aby se do mezinárodních kosmických projektů zapojovali čeští vědečtí pracovníci a my pak mohli nabídnout naše schopnosti pro realizaci jejich záměrů,“ dodává Halík.
Vcelku jednotně všichni oslovení hodnotí kritéria, podle nichž se jim podařilo v ostré konkurenci uspět. Do vesmírných programů by se chtěl dostat každý, ale uspěje málokdo. „Nejhorší je sedět se založenýma rukama a čekat na vesmírné zakázky. Nepřijdou. Vše musí být samozřejmě podpořeno kvalitními výrobky, v našem případě třeba softwarem podle standardů ECSS,“ říká Sysala. Čestmír Barta stručně nastiňuje tři body: špičkově odvedenou práci, nezbytné osobní kontakty a lobbing.
Úřednické bariéry
Zvláště v oblasti vývoje programů převažuje poptávka po zaměstnancích. I společnostem v jiných oborech by se hodili noví spolupracovníci, ale zde je to především otázka mimořádných odborných kvalit, které splňuje mizivé procento uchazečů. Ani jedna ze společností nechce nijak obšírně komentovat roční obrat. „Absolutní výši obratu nezveřejňujeme – v poslední době výrazně klesá v souvislosti s neuvěřitelně umělými administrativními bariérami, které silně demotivují,“ uvedl například Čestmír Barta.
Stanovit alespoň přibližně hospodářské výsledky podílu českých společností na vesmírných programech je zhola nemožné. Údaje o programech PECS obsahují pouze přímé vládní pobídky, ovšem bez zahrnutí údajů o vlastních aktivitách firem, jež nejdou přes tyto státní programy. Ani Český statistický úřad nevede žádnou statistiku, která by zohledňovala tento segment trhu.
