Jaroslav Horák, ředitel fondu DBG EE
Fondu rizikového kapitálu DBG Eastern Europe se podařila před pěti lety slavná investice do společnosti poskytující připojení k internetu Czech On Line, na které vydělal třicetinásobek (několik miliard korun). Tento měsíc jeho ředitel Jaroslav Horák oznámil, že se mu podařilo připravit nový fond DBG Eastern Europe II, do něhož investoři v prvním kole upsali 67 milionů eur. O podrobnostech, i aktuálních událostech těchto dní , hovořil při kávě s týdeníkem EURO.
EURO: Kolik z této částky pravděpodobně připadne na investice v České republice? HORÁK: Až čtvrtina půjde do jihovýchodní Evropy a nejméně tři čtvrtiny budou investovány v České republice, Polsku, Maďarsku a na Slovensku. Očekávám, že na Česko vyjde tak 20 až 25 procent. Pokud najdeme nejlepší příležitosti jenom zde, může to být i celý objem fondu. Nemáme pro jednotlivé země žádné kvóty.
EURO: Máte v České republice již připravenou nějakou novou investici? HORÁK: Stále jednáme o různých projektech, ale žádný není ve stádiu, kdy by se měl uzavřít. Nejblíže jsme investici v Polsku do podniku zpracovatelského průmyslu.
EURO: Zvažujete při investicích i politická rizika? HORÁK: Ve střední Evropě o politických rizicích nepřemýšlíme a v podstatě ani v Bulharsku a Rumunsku. Můžeme však i investovat v oblastech, jako je Makedonie a Kosovo, kde je latentní hrozba konfliktu stále přítomná. Tam je nutné politické riziko zvažovat pečlivě, takže potenciální výnos proto musí být zákonitě nejvyšší.
EURO: Z investic, které s novým fondem v Čsku, Polsku a Maďarsku uděláte, budete s největší pravděpodobností vystupovat v době, kdy tyto země již budou členy Evropské unie. Zvýší to jejich hodnotu? HORÁK: Nelze počítat s výrazným zvýšením ceny aktiv po vstupu do Evropské unie, neboť investoři tento očekávaný fakt již do svých kalkulací zahrnuli. Spíše bude zajímavé, že se vstupem do unie by se měl zrychlit růst ekonomik v přidružených zemích, neboť jejich firmám padne řada bariér na evropských trzích.
EURO: Jak váš byznys ovlivní případná válka v Iráku? HORÁK: Měli jsme v našem portfoliu maďarského kamiónového dopravce a to byla firma hodně závislá na ceně paliv, tedy na ceně ropy. V tomto případě by tedy dopad byl bezprostřední. Když jsme zvažovali investici do chemické výroby, tak tak také bylo jasné, že se vstupními surovinami by válka zahýbala. Dopad u těchto investic by mohl být dosti silný, ale my v nich již nejsme. Jsme zainvestovaní ve službách, kde na ropě závislé vstupy nejsou. Neznámou pouze zůstává, nakolik se po případném útoku otřese celosvětová ekonomika a nakolik to ovlivní i nás.
EURO: Jste zastáncem úderu proti Iráku, jak jej prezentují Spojené státy? HORÁK: Na jednu stranu mě válka s civilními oběťmi a dalším vyostřením vztahu islámského světa k Západu straší. Ještě větší obavu mám ale z diktátorů, kteří vyrábějí sarin i jaderné bomby a pěstují neštovice. To může mít jen těžko kvantifikovatelné dopady na budoucnost světa. Asi před měsícem jsem četl stručnou analýzu toho, co by se stalo, kdyby teroristé vypustili virus pravých neštovic ve velkém americkém městě. Do měsíce by to na nás v Praze dopadlo způsobem, jaký si ani nedovedeme představit. Kdyby se proti Iráku nezasáhlo, tak by to vyslalo špatný signál všem ostatním diktátorům, kteří na podobných zbraních pracují rovněž.
EURO: Věříte, že Saddám Husajn má k dispozici zbraně hromadného ničení? HORÁK: Nevím. Vím ale, že je v minulosti vyráběl a část z nich použil. Jestli se jich vzdal - a nejsem si jist, že úplně - tak jen pod mohutným mezinárodním tlakem. A jestli se ten tlak uvolní, tak to bude dělat znova.
EURO: Souhlasíte s tím, že Václav Havel jako prezident České republiky podepsal dopis podporující vojenský zásah proti Iráku? HORÁK: Ano.
EURO: Stavba hokejové haly v Praze se opět dostala do potíží. Sazka má problémy s pozemky i s financováním a snaží se přesvědčit vládu, aby přispěchala na pomoc. Ředitel pražského katastrálního úřadu Jan Seik již řekl, že stavbu haly považuje za obecný zájem a že pozemky bude pro Sazku převádět v mimořádně krátkých lhůtách. Myslíte si, že by vláda měla Sazce pomoci, že je konání mistrovství světa v hokeji v obecném zájmu České republiky? HORÁK: Propagaci státu by konání mistrovství světa v ledním hokeji sice prospělo, ale chápu, že při současném stavu veřejných financí a jejich výhledu do budoucna to nemůže být rozpočtová priorita. Takže pokud by stát Sazce garance nedal, považoval bych to za rozumné.
EURO: Kdyby za vámi někdo přišel s návrhem, aby se váš fond stal spoluinvestorem takové haly, šel byste do toho? HORÁK: Jsme povinni investovat s cílem výnosu. Pokud bych viděl výnos a měl povolené investice do nemovitostí, tak bych se nad tím zamyslel. Překvapuje mě, kolik v Praze vyrostlo multikin a zároveň, že sportovní centra a aquaparky tady nejsou - zřejmě je naše ekonomika zatím neuživí. Asi bychom tedy do nové hokejové haly neinvestovali.
