Menu Zavřít

MÁME TO V KAPSCHE

13. 7. 2015
Autor: Euro.cz

Ministerstvo dopravy vyřadilo satelitní mýto a chystá tendr na technologii firmy Kapsch

Na ministerstvu dopravy se zrodil plán, jak bude vypadat výběr mýta po roce 2016, až skončí kritizovaná smlouva s firmou Kapsch. Žádné překvapení si ale úřad Dana Ťoka nenachystal. Vše pojede ve starých kolejích, které vedou k téže firmě. Samozřejmě jde o hodně, jen za loňský rok stát na mýtu vybral 8,7 miliardy korun, od začátku fungování tandemu Česká republika -Kapsch do konce loňského roku pak 58 miliard.

Únikový plán

Je úterý, třiadvacátého června a na ministerstvu dopravy se schází takzvaný řídící výbor, tedy skupina odborníků, kteří řeší potíže s mýtem. Starosti to jsou velké. Předchůdci Dana Ťoka sice o mýtu hodně mluvili, žádný z nich ale neudělal nic zásadního, aby věc posunul dopředu. Nikdo tedy přesně netuší, co se stane, až skončí posledním prosincovým dnem roku 2016 smlouva se společností Kapsch. Všem je jasné, že už není čas začít hledat nového provozovatele mýta, stanovit všechny parametry, vypsat výběrové řízení a čekat, až se neúspěšní uchazeči odvolají. Je to proces na tři roky a stát má k dispozici sotva rok a půl.

Teorií a cest ven je několik. Ministr Ťok si ale nechává pustit projektor a představuje zásadní prezentaci s poznámkou „citlivé“. Její ústřední nápad má jednu velkou výhodu -rok a půl by teoreticky mohl stačit na to, aby se nový provozovatel mýta našel. Tím ale výhody končí.

Kouzlo je v tom, že ministr chce nechat vypsat otevřené výběrové řízení na provozovatele stávajícího systému mýta. Nikdo by tedy neověřoval, jestli existují lepší technologie, například výběr mýta pomocí satelitních technologií.

Tendr, pokud v představené podobě projde vládou, má jediného favorita, pochopitelně stávajícího provozovatele mýta Kapsch. Ten prostřednictvím svého českého ředitele Karla Feixe už týdeníku Euru potvrdil, že se chce soutěže účastnit. Aby nenastaly při tendru potíže, které by ho poslaly ke dnu, Kapsch dokonce deklaruje, že je připraven poskytnout ostatním potenciálním uchazečům dosud nedostupné podrobnosti o mýtu.

A v tom právě může být háček. Žádný další potenciální uchazeč dosud nezná střeva systému lépe než sám Kapsch a sotva někdo dokáže nabídnout reálně výhodnější cenu za provoz. Nový uchazeč by navíc musel budovat to, co Kapsch už má: infrastrukturu, desítky smluv s dodavateli, musel by si i pronajímat prostory, aby mohl mýto prakticky odbavovat, například v call centru. Počáteční investice by byla tak velká, že by ho od slušné ceny, a tedy úspěchu v tendru, hodně vzdálila.

Ministerstvo dopravy přesto trvá na svém. „Rozhodně to neznamená, že mýto musí dělat jen současný dodavatel, to je velký mýtus,“ tvrdí Ťok.

Může za to Řebíček?

Ministr také posluchačům své červnové prezentace řekl, proč si přeje pokračovat po stávající linii. Hlavním argumentem bylo, že nevyužitím mýtných bran, kabelů a všeho kolem by prý stát zmařil 6,5miliardové investice. Jenže to není tak docela pravda. Suma, o níž mluví, je počáteční investicí státu, která ztratila časem svou hodnotu. Poctivě spočítat současnou hodnotu mýtného „hardwaru“ se nikdo ani nepokusil.

Argumentem šéfa resortu pro podržení mikrovlnného výběru mýta je i sporný dodatek smlouvy s Kapschem z éry ministra dopravy Aleše Řebíčka. Dodatek z roku 2007 firmě garantuje, že bude osazovat mýtné technologie na všech zpoplatněných silnicích, které dostanou stavební povolení nejpozději v roce 2017. Reálně tak spolupráce Kapsche se státem bude trvat i v době, kdy už nemusí být firma provozovatelem mýta. Kapsch zkrátka bude mít nárok instalovat na úseky svou technologii, i když třeba Česko jeho mikrovlnný systém nebude používat. Proto je podle Ťokovy prezentace neúčelné mluvit o zavádění satelitní technologie.

Ve skutečnosti ale Kapsch na tolik úseků nárok nemá. Řada staveb zpoplatněných silnic nabrala zpoždění a stavební povolení do roku 2017 nezíská. Navíc dost silnic od podpisu dodatku v prosinci 2007 už stojí. Řádově má Kapsch díky dodatku nárok na zakázky za několik stovek milionů, přitom ministerstvo operuje s cifrou téměř dvě miliardy korun.

A ještě jeden argument podle ministra nahrává tomu, aby Česko neopouštělo mikrovlnný systém výběru mýta: takzvané OBU jednotky, tedy krabičky na odečet mýta, které mají řidiči kamionů za sklem. Kvůli přechodu by se jich muselo měnit osm set tisíc, což by stálo 1,2 miliardy korun. Jenže ani tenhle argument úplně neobstojí. Krabičky pomalu zastarávají a časem se budou muset stejně vyměnit za novější, které budou umět fungovat za sklem kamionu i v zahraničí.

Sobotkova zeď

Odpůrci nápadu, který se na ministerstvu zrodil, říkají, že překážky nemohou znamenat stopku pro to, aby se Česko definitivně vzdalo, že spočítá a prověří, jestli není satelitní systém výběru mýta vhodnější variantou. Klidně, i kdyby bylo součástí tendru nové využití či likvidace zastarávajícího mikrovlnného systému. Koneckonců už v roce 2006 zvedlo hlas ČVUT, které v odborných studiích satelitní systém doporučovalo, a nebylo ministerstvem dopravy vyslyšeno.

Ministr dopravy to nebude mít s prosazením svého nápadu jednoduché. Podle informací týdeníku Euro o něm už předem ví premiér Bohuslav Sobotka a na stole má odborníky zpracovanou analýzu, kterou může ministrovi dopravy argumentovat. Jednání o mýtu se proto dostalo i na program jednání koalice, a to ještě předtím než Dan Ťok tezi přednesl kabinetu. Oficiálně se o věci mělo mluvit až v červenci. Sám premiér nechce o svém vztahu k nápadu ministerstva dopravy příliš mluvit. Přes tiskový odbor vlády redakci týdeníku Euro vzkázal, že „řešením mýtného systému se koaliční rada zabývala a problematika se bude dále řešit“.

Co dál doktore?

Proč se osud českého mýta po roce 2016 dosud nepodařilo vyřešit, by měli vysvětlovat ministři dopravy od doby Zbyňka Stanjury z ODS přes Zdeňka Žáka za zemanovce až po Antonína Prachaře z ANO. Pokud jeden něco udělal, druhý jeho koncept zrušil. I ministr Ťok v mýtu dost tápe. V březnu vydalo jeho ministerstvo tiskovou zprávu, která říká úplný opak, než teď jeho úřad dělá. V té době ministr mluvil o „technologicky neutrálním“ výběrovém řízení. Tedy že nebude preferovat předem žádnou variantu výběru mýta, aby se vybrala ta správná. A koneckonců je to i dosud platným oficiálním vládním stanoviskem.

„Jedinou transparentní a plnohodnotnou možností, která tento záměr naplní, je technologicky neutrální zadávací řízení. Je to vůbec poprvé, kdy ministerstvo aktivně prosazuje tuto strategickou a otevřenou variantu,“ stojí v prohlášení z 16. března letošního roku.

Jasné je, že váhání, ať už šlo o prostou liknavost, nebo záměr, nahrálo stávajícímu provozovateli, firmě Kapsch. Buď bude favoritem výběrového řízení, které je naplánováno na sedm let, nebo mu stát bude muset svěřit mýto po roce 2016 na přechodnou dobu, než připraví plnohodnotný tendr, který nebude diskvalifikovat satelitní technologii.

Onoho dočasného provozovatele by měl stát začít vybírat nejpozději letos po prázdninách, aby stihl navázat na konec původní smlouvy s Kapschem. Odborníci v materiálech pro premiéra Sobotku dále doporučují, aby ministerstvo dopravy začalo konečně připravovat velký technologicky předem nespecifikovaný tendr, který by měl skončit nejdříve v polovině roku 2018. Ještě předtím se ale musejí vyřešit nároky Kapsche plynoucí z dodatku a zastavit tok peněz na modernizaci mýtného systému, než se vyjasní, zda bude nakonec pro svůj původní účel využitý nebo ne.

Ministerstvo dopravy má také svůj nástin budoucnosti. V průběhu sedmileté zakázky se má podle jeho představ stát připravit na to, že mýto převezme sám. „Naším cílem je co nejdříve převzít centrální systém mýta do státní správy, ke kterému se budou připojovat různí poskytovatelé mýtných technologií. V tom je technologická neutralita, kterou splníme usnesením vlády. Nechceme přece nahradit v mýtu jednoho monopolistu dalším monopolem,“ říká ministr.

Jenže vzhledem k tomu, že první mikrovlnnou éru stát úplně prohospodařil, se těžko věří tomu, že při té druhé dokáže něco včas připravit. l *

Hlavně že sype

Výnosy z mýta (v mld. Kč)

* Plánovaný výnos

bitcoin_skoleni

Zdroj: ministerstvo dopravy

O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz

  • Našli jste v článku chybu?