Zarudlé oči, bolavá záda, nesoustředěnost, závislost na kofeinu. Společnosti začínají pečovat o zdraví svých zaměstnanců. Prevencí jsou biokantýny nebo sport hned za zdí kanceláře
Výkonnost manažerů i zaměstnanců v dalších pozicích závisí na jejich životním stylu i na prostředí, ve kterém pracují. Uvědomuje si to stále více firem. Nejen velké korporace nabízejí benefity ve formě relaxačních zón, cvičení a zdravého stravování, sledují také kvalitu prostředí v kancelářích. To všechno se totiž odráží v pracovním nasazení a dosažených výsledcích.
Zatímco do Česka nedávno dorazil trend hravých a kreativních kancelářských sídel, zahrnujících relaxační zóny s kulečníkem, ping-pongem či stolním fotbalem, ve světě jdou firmy ještě dál. Třeba nadnárodní společnost SAS rozjela ve své milánské pobočce projekt nazvaný Pracuji, jím a cvičím. V tělocvičně o 200 metrech čtverečních se zaměstnanci mimo jiné učí správnému držení těla. A protože bolesti páteře chodí ruku v ruce s obezitou, mohou využívat služeb nutričních poradců.
Vlastní tělocvičnu i se saunou má také například farmaceutická firma Eli Lilly.
Průkopnickým počinem na tuzemském
kancelářském trhu byla před deseti lety výstavba fitness a wellness centra v BB Centru v Praze 4. Developerská skupina Passerinvest vybudovala ve svém rozsáhlém administrativním areálu samostatnou budovu Balance Clubu Brumlovka i přesto, že návratnost investice je nesrovnatelně pomalejší než u kancelářských prostor. Nicméně developer díky tomu láká do areálu nájemce z řad velkých korporací na nadstandardní fitness, bazén, sauny a další relaxační procedury pro manažery.
Balance Club Brumlovka stále patří developerovi a je součástí konceptu bezmála dvacítky budov BB Centra. Většina zaměstnanců, kteří v těchto budovách pracují, má možnost využívat zlevněné členství jinak cenově hodně nadprůměrného klubu právě od svého zaměstnavatele.
A proč vůbec firmy nabízejí tyto benefity? Ukázalo se, že člověk, který pravidelně sportuje, působí na okolí sebevědomě, otevřeně komunikuje s ostatními, netrpí úzkostí, lépe zvládá náročné situace a je celkově výkonnější.
Firemní kuchař i dietolog
Jak nedávno zaznamenal italský deník La Repubblica, stále víc firem jde ještě o úroveň výš. Začaly pro své zaměstnance zřizovat například biojídelny, poskytují jim nutriční poradce nebo zavádějí lekce jógy. Zdravou výživu podporují Larry Page a Sergey Brin, zakladatelé Googlu.
Společnost údajně najala dřív kuchaře než HR manažera. Každopádně pět vedoucích pracovníků se zabývá tím, jak přizpůsobit stravování filozofii Googlu. Tedy aby strava byla zdravá, respektovala životní prostředí a aby pocházela z místních zdrojů. Polovina potravin je tedy v biokvalitě a 30 procent produktů pochází ze vzdálenosti do 250 kilometrů od místa konzumace.
Tento trend sílí také v Evropě. Třeba společnost Electrolux v severoitalském městě Porcia naordinovala zaměstnancům dietu. Klade důraz na prevenci, výchovu ke zdravé výživě a pohyb. Navíc pořádá kurzy a semináře zdravotní výchovy, biokuchyně a prevence proti obezitě. Rovněž společnost Nova Coop prosazuje zdravou výživu pomocí interní informační kampaně. „Rozdali jsme informativní brožuru o riziku obezity a cukrovky a dáváme ponaučení o vztahu mezi jídlem a zdravím. Zajišťujeme zaměstnancům zdarma lékařské prohlídky,“ popisuje manažer Matteo Canato.
A Niccolo Branca, šéf podniku Fernet Branca a velký obdivovatel jógy, vymyslel pro manažery kurzy. Programy jógy zahrnují individuální cvičení doma i v zaměstnání. Dýchací cviky, správné držení těla, mantra a vizuální i duchovní soustředění vedou k tomu, že lidé méně trpí stresem, mají víc energie a větší motivaci.
Ergonomie v kancelářích
Důraz na správné držení těla, s nímž souvisí výkonnost, se objevuje už při zařizování interiérů administrativních budov i v Česku. Značný vliv na zdravé vnitřní prostředí v kancelářích mají ergonomie a takzvaný aktivní design. „Správně ergonomicky řešené kanceláře berou v úvahu biomechaniku lidského těla. A naopak ergonomicky špatně navržené kanceláře mají negativní dopad především na pohybový aparát. Z dlouhodobých výzkumů vyplývá, že právě onemocnění páteře a svalů jsou nejčastějším důvodem pracovní neschopnosti,“ popisuje Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.
Správně řešené kancelářské prostory mají umožňovat dynamické změny poloh. Na rozdíl od dlouhého statického sezení podporuje dynamické sezení látkovou výměnu a přirozené zatížení pohybového aparátu, a nedochází tak k jednostranné zátěži. Při špatném sezení se nadměrně zatěžují zádové, krční a ramenní svaly, z čehož pramení bolesti krční páteře i bolesti v kříži. Správně sedět znamená především plně využívat anatomicky tvarovanou sedací plochu.
Ergonomicky řešené kanceláře zohledňují odpovídající vzdálenosti, výšky a úhly, které pak promítají do řešení prostor s ohledem na rozdílnost tělesných konstitucí. „Nastavitelná by měla být nejen židle včetně područek a zádové opěrky, ale i výška stolu a vzdálenost klávesnice a obrazovky počítače. Uživatel by se měl cítit komfortně, měl by mít možnost měnit pracovní polohu, aby nedocházelo k jednostrannému přetěžování pohybového aparátu. To totiž může vést kromě zmiňované bolesti zad také k zánětům šlach nebo k syndromu karpálního tunelu. Jedná se o potíže vyvolané opakovanými pohyby malého rozsahu při práci s počítačem v souvislosti s nevhodně ergonomicky koncipovaným pracovním místem,“ vysvětluje Tomáš Andrejsek ze společnosti ELAN Interior.
Nežádoucí kavárenský efekt
Pracovní prostředí ovlivňuje rovněž takzvaná akustická pohoda. Hluk na pracovišti patří mezi významné stresory, které vystavují člověka nejen psychickému tlaku, ale také způsobují zdravotní problémy. Tomu se dá účinně čelit i v prostorách open space, pokud je akustika řešena systémově už na začátku projektu.
I když je vnímání hluku do jisté míry subjektivní záležitostí, norma stanovuje 50 decibelů jako hygienický limit hluku pro pracoviště, kde je vykonávána duševní práce náročná na pozornost a soustředění, a také pro pracoviště určená pro tvůrčí práci. „Rozptylují vás rozhovory kolegů? Slyšíte ventilační techniku a tiskárnu?
Uvědomujete si nižší míru koncentrace a větší stres? Pokud ano, na řešení akustiky se ve vaší kanceláři zapomnělo.
Nejzávažnější příčinou nespokojenosti při práci v kanceláři bývají právě zvuky, které nechcete slyšet. Navíc vás vysoká hladina hluku nutí zvyšovat hlas, abyste byli slyšet a překonali okolní hluk. Tento jev někdy označujeme jako tzv. kavárenský efekt,“ tvrdí Jiří Strnad ze společnosti Saint-Gobain Ecophon.
„Počítat s akustickými opatřeními by měla každá firma už v začátcích projektu bez ohledu na to, zda se jedná o výstavbu nových kanceláří, nebo o rekonstrukci,“ říká Jan Kaňka, managing partner společnosti SilentLab.
„Akustické obklady snižují dobu dozvuku v prostorech, čímž dochází ke snížení hlučnosti. Nejběžněji se používají stropní stěnové akustické obklady s pohlcujícím materiálem na bázi melaminové pěny nebo minerálních vláken. Stropy totiž bývají často jediné místo, kam se dají obklady umístit,“ vysvětluje Kaňka, jak lze hluku čelit.
„Vhodným použitím akustických řešení lze hluk utlumit i v otevřených prostorech tak, aby koncentrace zaměstnanců nebyla narušena. Pro potlačení zvuků v kancelářích je možné využít nástěnné panely či koberce a záclony s akustickým backingem,“ doplňuje Jan Andrle, architekt firmy Capexus, zabývající se realizací komerčních interiérů.
Světlo podporuje kreativitu
Dalším významným faktorem jsou světelné podmínky. Že je světlo důležité nejen pro rostliny, potvrzuje průzkum organizace ABSL a realitních společností Skanska a JLL, podle kterého až 87 procent zaměstnanců považuje dostatek denního světla v kancelářích za jeden z klíčových faktorů zlepšujících jejich kreativitu. Maximalizace denního světla a optimální využití umělého osvětlení by proto měly být součástí komplexního řešení kanceláří. „Denní světlo je přirozeným prvkem, který významně ovlivňuje pohodu a pracovní výkon. K prosvětlení kanceláře také napomáhá správný výběr svítidel, respektive jejich vyzařovací charakteristiky. Samozřejmostí musí být zamezení rušivému oslnění. Dobrého rozložení světla lze dosáhnout svítidly s difuzním vyzařováním přes mikroprizma nebo s nepřímou složkou světla. Díky tomu se sníží namáhání očí z kontrastu mezi pracovním úkolem a periferním viděním,“ uzavírá Vladan Jesenský, country manager společnosti Zumtobel Group.
O autorovi| Anna Viková, spolupracovnice redakce