Prodej kravat na českém trhu poklesl o pětinu
Doby, kdy k úspěšnému podnikateli nebo manažerovi neodmyslitelně patřila vedle elegantního obleku i decentní kravata, jsou ty tam. Mnoho z nich už s vázankou na krku takřka neuvidíte, a pokud ano, pak jen při velmi významných příležitostech. Že je tomu tak, poznaly na vlastní kůži i firmy, které toto zboží prodávají. „Na celém českém trhu poklesl prodej kravat o patnáct až dvacet procent,“ řekl týdeníku EURO Dušan Mrozek, provozovatel prodejen Marks & Spencer ve střední a východní Evropě.
Trend.
Důvody poklesu zájmu o kdysi nezbytný doplněk jsou prosté: pohodlí a móda. Mnoho mužů dnes dává přednost ležérnějšímu vzhledu. Buď chodí v obleku bez kravaty, nebo jej vůbec nenosí. „Celosvětovým trendem je pohodlnější a uvolněnější pánská móda,“ uvedla manažerka pražské prodejny Hugo Boss. A potvrdila, že i v prodejnách této německé firmy poklesl prodej kravat nejméně o pětinu. Stále je však podle prodejců pánské módy vidět, že čeští muži jsou v oblékání velmi konzervativní. Rozdíly jsou nejvíce vidět při srovnání s jižní Evropou.
„Fakt, že již není nezbytností mít kravatu, ale rozhodně neznamená, že by klesaly nároky na oblečení z hlediska kvality nebo stylu,“ připomíná Jan Šícha, managing director společnosti MC Triton, která poskytuje poradenství manažerům.
Vzorem je cizina.
Do Česka vlna pohodlnější módy dorazila s určitým zpožděním. V řadě zemí západní Evropy a především ve Spojených státech amerických trend ležérní pánské módy masivně posiluje již více než rok. Všech profesí se to však netýká. Tmavé obleky a kravaty se stále vyžadují například u právníků, bankéřů a finančníků. V této oblasti proslul například zakladatel společnosti Patria Finance a dnešní spolumajitel holdingu RPG Invest Zdeněk Bakala, který byl známý přísným hodnocením vzhledu svých zaměstnanců. „Barva obleku nebo košile jsou občas předmětem mých poznámek. Košile má být světle modrá nebo bílá a oblek naopak tmavý,“ uvedl před několika lety.
Opak bankéřů.
Pravým opakem konzervativních bankéřů jsou některé takzvaně kreativní profese, například reklamní agentury. Jejich zaměstnance lze obvykle vidět v džínách a značkových svetrech, výjimečné nejsou ani tenisky. Heslem dne u nich není konzervativnost, ale naopak originalita. Firemním stylem oblékání, který měl vyjadřovat mládí a dynamičnost, se proslavil i mobilní operátor Oskar, později převzatý sítí Vodafone. Ten svým zaměstnancům kravaty přímo zakazoval a poskytoval jim benefity ve formě slev na džíny Levi’s nebo do módního kadeřnictví Toni & Guy. Tohoto stylu se drží i generální ředitel českého Vodafonu, Australan Graham Maher. Rád říká, že kravatu na sobě neměl už několik let. Neformálním oblékáním jsou proslulí i někteří špičkoví světoví byznysmeni, například šéf Applu Steve Jobs nebo majitel společnosti Virgin Richard Branson. Proslulý milovník svetrů měl podle své autobiografie za celou kariéru na sobě oblek s kravatou pouze jednou - když šel do banky žádat o půjčku. „Když mě uviděli v obleku, bylo jim jasné, že mám opravdu velké problémy,“ vzpomínal po letech britský miliardář.
Největší elegáni jsou Jižané.
Vedle rozdílů v jednotlivých profesích jsou také patrné lokální rozdíly. „Například v Nizozemsku se kravaty nenosí skoro vůbec. Opak platí pro země, jako jsou Anglie nebo Německo,“ uvedl Šícha. Mezi profesionály v západních zemích je také běžné, že ve dne chodí v kvalitním, ale méně formálním oblečení a na večerní akce se obléknou velmi konzervativně. V Česku je to obvykle naopak. Většina manažerů chodí ve dne v klasických oblecích, kterým se občas přezdívá manažerské montérky. Večer je však s chutí vymění za pohodlné ležérní oblečení.
„Čeští muži utratí za oblečení zhruba šest až sedm procent svého příjmu,“ uvedl Mrozek. Češi tím z evropského průměru příliš nevybočují. Jiná situace je ovšem v zemích jižní Evropy. Zejména Italové nebo Španělé jsou pověstní elegáni, kteří za svůj vzhled utrácejí i dvojnásobek toho, co jiné národy.
