Éra pohádkových odměn zřejmě už skončila
Generální ředitel firmy Agilent Technologies Edward W. Barnholt asi nebude příliš protestovat, pokud se před ním zmíníte, že pro jeho společnost nebyl loňský rok právě úspěšný. Šestimiliardová IT firma se v roce 1996 - těsně před splasknutím internetové bubliny - oddělila od společnosti Hewlett-Packard a od té doby jde pod jeho vedením dolů. Loni jí klesly tržby o 28 procent, akcie o 35 procent a vykázala ztrátu ve výši jedné miliardy dolarů.
Když představenstvo Agilentu znovu rozhodovalo o Barnholtově platu, draze za to zaplatil. Jeho základní plat se snížil na 925 tisíc dolarů. Na základu tak přišel o deset procent a již druhý rok po sobě také o veškeré bonusy a příděly manažerských akcií. Opce z dřívějška mu rovněž k ničemu nebyly. Vloni dostal 750 tisíc opcí na akcie, ale také ty ztratily svou hodnotu téměř ve stejném okamžiku, kdy je získal. Barnholt prohlašuje: “Nic jiného jsem nečekal. Když společnost neprosperuje, nemůžu dostávat odměny.”
Příběhy jako ten Barnholtův znamenají posun ve způsobu placení top manažerů. Loni se příjmy nejvyšších šéfů již druhým rokem snižovaly. Řádově šly dolů o desítky procent kvůli pohybu cen akcií. Medvědí trh obral manažery o velkou část hodnoty jejich opcí a mnohé připravil o sedmimístné prémie. Jejich celkové příjmy z platů a dalších odměn se vrátily na úroveň roku 1996. Podle 53. žebříčku manažerských platů, který BusinessWeek každoročně sestavuje s pomocí databáze ExecuComp společnosti Standard & Poor's, poklesly loni příjmy generálních ředitelů o 33 procent na průměr 7,4 milionu dolarů. “To je bez debat. Platové komise jsou při odměňování nejvyššího vedení velmi přísné,” tvrdí člen platového výboru společnosti Forest Laboratories Dan L. Goldwasser. Dlouholetý generální ředitel Forestu Howard Solomon pobírá navzdory vynikajícím výsledkům jen skromný plat, díky rostoucí ceně akcií však předloni dosáhl značného zisku ze svých opcí.
Uvedené průměry mohou být samozřejmě zavádějící. Ze seznamu platů zmizely výstřelky na samém vrcholku žebříčku. Minule byl v jeho čele šéf společnosti Oracle Lawrence J. Ellison s rekordními 706,1 miliony dolarů, které inkasoval hlavně díky uplatnění velkého balíku opcí. Letos získal nejvýše placený manažer jen 194,9 milionu dolarů. Zatímco loni prolomilo hranici sta milionů dolarů sedm vrcholových manažerů, letos to byli pouze dva. Údaje dále ovlivnila hrstka šéfů, kteří reagovali na neuspokojivé výsledky svých firem nebo na negativní reakci veřejnosti vůči nehorázně vysokým platům a rozhodli se pracovat za minimální částky, nebo vrátili část svých příjmů. Takže zatímco se průměr o třetinu propadl, plat ve středu hodnoceného žebříčku sestaveného z platů 365 generálních ředitelů stoupl o 5,9 procenta na 3,7 milionu dolarů. To sice představuje nárůst, ale ne takový, aby vyvolal hněv investorů.
Příklady krácení do nebe volajících odměn vedou některé pozorovatele k závěru, že se konečně změnila pravidla a že nikdo nebude nadále tolerovat královské platy. To však neznamená, že se všude zavedlo odměňování podle výsledků. I přes snížení v posledních dvou letech vydělávají vrcholoví manažeři stále dvěstěkrát víc než průměrní zaměstnanci. Mzdoví odborníci tvrdí, že ani v budoucnu už neporostou platy manažerů tak jako v devadesátých letech, protože je tlačí dolů současné změny v oblasti řízení, účetnictví a odměňování. “Zlatý věk manažerských platových balíčků skončil,” konstatuje newyorský konzultant Pearl Meyer.
Opatrnější jsou však i samotní ředitelé. Také lidé ve správních radách si uvědomují, že budou muset dnešní platová rozhodnutí později zdůvodnit a raději si velké peníze schovávají pro ty, kteří podávají opravdu vynikající výkony. Pochybné praktiky, jako je přeceňování momentálně bezcenných opcí nebo násobení přídělu opcí při pádu firemních akcií, již zdaleka nejsou tak časté jako dřív. “Dnes to členové představenstev vidí úplně jinak,” soudí Jack Dolmat-Connell, který je odborníkem na manažerské odměny a viceprezidentem společnosti Clark/Bardes Consulting, “Nevšiml jsem si, že by se za posledních šest měsíců kdokoli odvážil udělat něco, za co by mohl být kritizován. Myslím, že jsou vyděšení k smrti.”
Špičkovým manažerům se vedle platů povážlivě snížila i hodnota jejich akciových podílů. Tvrdý dopad, uvážíme-li, že se akcie a opce staly v devadesátých letech významnou součástí manažerských odměn. BusinessWeek se rozhodl zjistit míru tohoto dopadu a od loňského roku sleduje změnu hodnoty celkových odměn manažerů. Zahrnuje do ní hodnotu veškerých vázaných i nevázaných akciových opcí, opce uplatněné v průběhu roku, základní plat, prémie či bonusy a získané akcie. Během minulého roku ceny akcií padaly. Průměrné odměny vrcholových manažerů v žebříčku BusinessWeek je následovaly a poklesly o 43 procent na 21,8 milionu dolarů.
Hodnoty celkových odměn špičkových manažerů se budou pravděpodobně ještě nějaký čas zmenšovat. Většinu levných opcí, které dostali, už uplatnili. Zbývající – odhaduje se, že je to tak 40 procent – jsou nyní hluboko pod cenou a pravděpodobně propadnou, aniž by byly realizovány. Správní rady budou nyní zřejmě v povolování manažerských opcí opatrnější a budou s nimi více šetřit. Návratu do starých časů zabrání také přísnější dohled ze strany investorů a možnost, že americký Kongres donutí firmy účtovat náklady na opce do výsledků hospodaření. Ira Kay, vedoucí praktického odměňování společnosti Watson Wyatt Worldwide, tvrdí, že pokud budou kompetentní orgány po firmách požadovat, aby započítaly opce do nákladů, neporostou platy top manažerů v příštích letech o víc než deset procent. Koncem devadesátých let přitom činil roční přírůstek 38 procent.
Ani v hubeném roce není třeba manažery litovat. Mnozí shrábli kolosální odměnu. Na samém vrcholku platové pyramidy byl Alfred Lerner, bývalý generální ředitel společnosti MBNA, který zemřel loni v říjnu. Uplatnil opce na akcie za 185,9 milionu dolarů, čímž se stal nejlépe placeným generálním ředitelem žebříčku. Mezi nejlépe placené manažery se dostali i ti, kteří sami nebo za firmu figurují ve finančních skandálech. Předmětem vyšetřování hned v několika případech jsou například účetní praktiky firmy Tenet Healthcare. Její šéf Jeffrey C. Barbakow je na druhém místě žebříčku a vloni vydělal na opcích 111,1 milionu dolarů. Mluvčí společnosti Tenet prohlásil, že Barbakow většinu z těchto opcí získal již před devíti lety a jejich započítání do platu za loňský rok je tedy zavádějící. L. Dennis Kozlowski, zdiskreditovaný ředitel Tyco International obviněný z daňových úniků, si vloni před odchodem z firmy stačil přijít na 71 milionů dolarů. Společnost uvedla, že hodlá celý Kozlowského plat získat zpět.
Pro některé ředitele byl loňský rok okamžikem kruté spravedlnosti: neuspokojivé výsledky je připravily o prémie i opce. Snížení zaznamenalo v žebříčku BusinessWeek již druhým rokem přes čtyřicet procent vrcholových manažerů. Kvůli padajícím cenám akcií nemohli například uplatnit své opce Richard D. Fairbank z Capital One Financial, Michael D. Eisner ze společnosti Walt Disney nebo šéfka Hewlett-Packardu Carleton S. Fiorina. To však nebyl jediný problém. Richard H. Brown ze společnosti Electronic Data Systems nebo Sidney Taurel z Eli Lilly a spousta dalších přišla o prémie. Taurel reagoval na propad tržeb u přípravku Prozac, kterému vypršel patent, a nechal si dobrovolně snížit plat na jeden dolar. A představenstvo mu nedalo nic kromě 350 tisíc opcí, které však momentálně nemají žádnou cenu. Člen platové komise Steven C. Beering vysvětluje: “Chtěli jsme dát jasně najevo, že v tomto ohledu budeme neústupní.”
Také další manažeři se zřejmě zastyděli a vzdali se velké části svých platů. John T. Chambers z Cisco Systems a Thomas M. Siebel ze Siebel Systems se zřekli práva na miliony akciových opcí. Mnoho z nich bylo ovšem tou dobou už bezcenných. Přesto se jak Chambers, tak Siebel umístili dosti špatně ve tříletém žebříčku, v němž BusinessWeek porovnává výkon manažerů s jejich platem. Důvodem je propad technologických akcií za poslední tři roky a také to, že oba uplatnili velký objem opcí na začátku sledovaného období. Samuel J. Palmisano přiměl představenstvo IBM, aby mu snížilo prémie za letošní rok a použilo je na výkonnostní odměny pro dvacet špičkových manažerů. Palmisano sám k tomu říká: “Když tvrdíte, že chcete týmovou práci, musíte se tak chovat jako tým. Prostě se musíte podřídit, nebo ne?“
Jiní manažeři dostali jen skromné odměny, i když odvedli vynikající výkon. Mnohé naleznete na seznamu ředitelů, kteří poskytují akcionářům za svůj plat nejvyšší hodnotu. BusinessWeek porovnává ve své analýze celkový příjem manažerů - tedy jejich základní plat, prémie a dlouhodobé odměny včetně uplatněných akciových opcí – za poslední tři roky se zisky pro akcionáře za stejné období. Tato metodika klade důraz na vztah mezi platem a výkonem. Zejména z pohledu dlouholetých šéfů však může být nespravedlivá. Většina opcí totiž do deseti letech vyprší. Tučné odměny tak mohli ve sledovaném období získat i manažeři, kteří uplatnili levné opce vystavené před několika lety. Příkladem může být Reuben Mark, který jako generální ředitel Colgate-Palmolive dosahuje vynikajících výsledků, ale při srovnání platu a výkonu se kvůli uplatněným opcím propadá na zadní pozice.
Generálem mezi manažery s nejvyšším přínosem pro akcionáře se stal miliardář Richard D. Kinder, spoluzakladatel společnosti Kinder Morgan. Jako generální ředitel pracuje za jeden dolar ročně, ale majetek akcionářů zhodnotil za tři roky o 113 procent. V diskusi o neúměrných platech vrcholových manažerů stojí neochvějně na straně kritiků. “Je to tvrdá práce a měla by být dobře placená, ale vymklo se to z rukou,” prohlašuje Kinder, který ve své houstonské energetické společnosti stanovil platový strop na 200 tisíc dolarů ročně. “Nastal čas trochu se umoudřit.”
Manažerem, který akcionářům za svůj plat přinesl nejméně, zůstává již druhým rokem Lawrence Ellison z firmy Oracle. Špatné umístění měl v podstatě jisté – kvůli již zmiňovanému kapitálnímu obnosu z roku 2001 a padajícím cenám akcií. Mluvčí Oraclu sdělil, že Ellison odmítá celou věc komentovat.
Ellison nebyl jediný, kdo získal velké peníze navzdory neuspokojivým výsledkům. Mezi takové manažery patří i Scott McNealy ze Sun Microsystems. Za tři roky, během nichž si přišel na 53,1 milionu dolarů, se investoři mohli jen dívat, jak se jim cena akcií postupně propadla o 92 procent. McNealy svůj majetek nejspíš ještě rozmnoží, protože vloni dostal 3,5 milionu opcí. V současnosti jsou sice bezcenné, ale firma odhaduje jejich budoucí hodnotu na 24 milionů dolarů. Mluvčí firmy Sun uvedl, že opce, které McNealy vloni uplatnil, ztratily značnou část své hodnoty a měly brzy vypršet. A McNealy, který pobírá plat pouze 100 tisíc dolarů, si většinu akcií ponechal.
Mnozí manažeři, kteří se v hodnocení plat-výkon umístili na nižších příčkách, měli námitky proti použité metodice. Někteří argumentovali tím, že se započítáním provedených opcí jejich celkový plat neúměrně zvýšil. Další podotýkali, že se jejich opce promítly do analýzy, jako by takto získané akcie prodali, ačkoli si je ponechali. Stephenu H. Clarkovi ze společnosti SpectraSite, která nedávno vyšla z konkurzu, bylo vyplaceno 8,3 milionu dolarů, ačkoli akcionáři přišli o 99 procent svých investic. Finanční ředitel Dave P. Tomick ovšem tvrdí, že Clark na akciích, které při uplatnění opcí získal, přišel o víc než dostal zaplaceno. “Svezl se s akcionáři,” konstatuje Tomick.
Ostatní ze seznamu těch manažerů, kteří dostali největší odměny při nejhorších výsledcích, mají slabší argumenty. Správní rady v některých případech změnily definici odvedeného výkonu, místo aby striktně trvaly na výkonových standardech. Platová komise společnosti Cendant změnila způsob výpočtu prémií generálního ředitele Henry R. Silvermana. Dostal 7,9 milionu USD, což bylo asi o 2,9 milionu víc než na základě původního vzorce. Silverman, který si nechal změnit smlouvu tak, aby z ní od loňského roku zmizely každoroční opce, vysvětluje, že nový způsob výpočtu je založen na příjmech před zdaněním, což je podle něj “nejlepší ukazatel zdraví a prosperity společnosti”. Skutečně tučnou prémii dostal také Steven P. Jobs, ředitel společnosti Apple Computer. I když bude i nadále pobírat roční plat ve výši pouhého jednoho dolaru, představenstvo 19. března rozhodlo, že vymění jeho 27,5 milionu momentálně bezcenných opcí za pět milionů manažerských akcií. Mají hodnotu 72 milionů dolarů, a představenstvo tak prakticky Jobse odměnilo za to, že se akcie společnosti v posledních třech letech propadly o 80 procent. Apple to odmítá komentovat a tvrdí, že se takto snažil snížit opční převis ze třiadvaceti na šestnáct procent akcií v oběhu.
Scvrkly se během posledních dvou let odměny vrcholového managementu na snesitelnou úroveň? Na základě jednoho měřítka snad ano. Jak průměrný plat všech generálních ředitelů, tak průměr dvaceti nejlépe placených špiček se vloni po započtení inflace vrátil na úroveň roku 1996, kdy začal strmý vzestup. A přestože jsou roční odměny v průměrné výši 7,4 milionu dolarů závratná suma, být šéfem je tvrdá dřina. Newyorský platový konzultant Alan Johnson tvrdí, že nynější odměny zhruba odpovídají požadovaným pracovním výkonům. Vychází přitom ze škrtů posledních let, větších nároků a rizika, které na sebe ředitelé berou držením velkých nediverzifikovaných podílů akcií. “Vrcholoví manažeři jsou důležitější, než jsme si kdysi mysleli. Navíc je jejich práce mnohem obtížnější a rizikovější,” podotýká Johnson.
Pravdou je, že se v posledních letech hodně změnilo. Pády průmyslových gigantů přinesly větší tlak na výkony manažerů, a ti mají naopak skromnější očekávání ohledně svých platů. Koneckonců, když se musí akcionáři smířit s jednocifernými výnosy, je jen spravedlivé, aby se i špičkoví manažeři podstatně omezili. Zejména pokud mají být odměňováni za předvedený výkon.
NEJLÉPE PLACENÍ GENERÁLNÍ ŘEDITELÉ…
Plat a prémie za rok 2002 Dlouhodobé odměny* Celkový plat (v milionech USD)
1 ALFRED LERNER1 9,0 185,9 194,9 MBNA
2 JEFFREY BARBAKOW 5,5 111,1 116,6 TENET HEALTHCARE
3 MILLARD DREXLER2 2,5 88,5 91,0 GAP
4 DENNIS KOZLOWSKI3 4,0 67,0 71,0 TYCO INTERNATIONAL
5 IRWIN JACOBS 1,8 61,6 63,3 QUALCOMM
6 CHARLES CAWLEY4 6,3 42,3 48,6 MBNA
7 ROBERT KOTICK 0,5 42,8 43,3 ACTIVISION
8 RALPH ROBERTS 6,3 33,5 39,8 COMCAST
9 CHARLES FOTE5 1,9 37,2 39,1 FIRST DATA
10 ORIN SMITH 2,5 36,3 38,8 STARBUCKS
11 GEOFFREY BIBLE6 3,7 31,1 34,8 ALTRIA GROUP
12 THOMAS SIEBEL 0,0 34,6 34,6 SIEBEL SYSTEMS
13 DAVID COTE7 3,9 28,0 31,9 HONEYWELL INTL.
14 CORBIN McNEILL JR.8 0,8 29,0 29,8 EXELON
15 RICHARD FULD 1,8 26,9 28,7 LEHMAN BROTHERS
16 SCOTT McNEALY 0,6 25,2 25,9 SUN MICROSYSTEMS
17 VANCE COFFMAN 4,4 20,9 25,3 LOCKHEED MARTIN
18 RAY IRANI 5,4 18,3 23,7 OCCIDENTAL PETROLEUM
19 PHILIP PURCELL 6,4 17,3 23,7 MORGAN STANLEY
20 RONALD McDOUGALL 2,2 19,7 21,9 BRINKER INTERNATIONAL
… A DESET TĚCH, KTEŘÍ GENERÁLNÍMI ŘEDITELI NEJSOU
1 MARK SWARTZ9 2,2 72,9 75,1 TYCO INTERNATIONAL
2 BRIAN KELLY 0,5 46,3 46,8 ACTIVISION
3 WILLIAM SCHOEN 0,4 42,1 42,5 HEALTH MGMT ASSOC.
4 JOHN COCHRAN III. 4,9 31,1 36,0 MBNA
5 AUGUST BUSCH III.10 3,6 31,0 34,7 ANHEUSER-BUSCH
6 ARCHIE DUNHAM11 28,3 4,9 33,1 CONOCOPHILLIPS
7 JEFFREY VANDERBEEK 1,5 27,7 29,2 LEHMAN BROTHERS
8 JOSEPH GREGORY 1,5 27,1 28,6 LEHMAN BROTHERS
9 BRUCE HAMMONDS 4,9 23,7 28,6 MBNA
10 THOMAS FITZPATRICK 1,8 25,5 27,2 SALLIE MAE
* Dlouhodobé kompenzace zahrnují provedené opce, akcie s omezenými právy a dlouhodobé motivační odměny. Nezahrnují hodnotu nerealizovaných opcí. 1 Zemřel 10/02 2 Odstoupil 9/02 3 Odstoupil 6/02 4 Generálním ředitelem od 11/02 5 Generálním ředitelem od 1/02, odstoupil 1/03, zůstává jako předseda 6 Odstoupil 9/02 7 Generálním ředitelem od 7/02 8 Odstoupil 4/02 9 Odstoupil 8/02 10 Odstoupil z funkce GŘ 7/03, zůstává jako předseda 11 Bývalý GŘ Conoco, předsedou od 8/02. Pramen: Standard & Poor’s ExecuComp
VRACENÍ ZE SVÉHO
Po dekádě hojnosti se někteří šéfové společností začali vzdávat prémií a jiných odměn, nebo dokonce platů, na který měli legitimní nárok.
- John Chambers, CISCO SYSTEMS Srazil svůj roční plat na jeden dolar a vzdal se dvou milionů akciových opcí. Opce byly sice momentálně bezcenné, mohly však před vypršením znovu stoupnout.
- Thomas Siebel, SIEBEL SYSTEMS Aby snížil redukci výnosů na akcii, zrušil Siebel téměř 26 milionů svých opcí v celkové hodnotě 56,1 milionu dolarů. Jeho vlastnický podíl ve společnosti tak poklesl z 13,5 procenta na 10,7 procenta.
- Christos Cotsakos, E*TRADE Když začali akcionáři vyvádět kvůli 80 milionům dolarů, které dostal předloni, vrátil Cotsakos 21 milionů USD. Šéf platového výboru následně rezignoval.
- Cal Turner Jr., DOLLAR GENERAL Vrátil 6,8 milionu dolarů, které získal na základě výnosů, jež byly později revidované.
- Sam Palmisano, IBM Požádal představenstvo, aby mu snížilo letošní prémie a použilo je na odměny pro 20 nejlepších manažerů podle toho, jaké mají výsledky v týmové práci.
- Sanford I. Weill, CITIGROUP Řekl představenstvu Citi, že odmítá prémie za loňský rok, protože se akcie firmy propadly o 26 procent. S ohledem na bonusy z předchozích dvou let se tak zřekl asi 25 dvaceti milionů dolarů v hotovosti a akciích.
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Vladimír Nový, www.LangPal.com