Žádné pivní ochutnávky, Vzdálené pahorky izraelské
Žádné pivní ochutnávky
Myslíte si, že velké české pivovary uzavíráním výhradních smluv s restauracemi omezují konkurenci?
Ano 59,3
Ne 35,1
Nevím 5,6
Velké pivovary v Česku své konkurenty omezují uzavíráním výhradních smluv s restauracemi. Tento názor zastávají téměř dvě třetiny účastníků Manažerského barometru. Ne každý z nich to však chápe jako negativní jev. „Nepovažuji to za negativní. Každý chytrý podnikatelský tah vede k omezení konkurence. Pokud pivovar nabízí tak atraktivní portfolio produktů a služeb, že se jeho partneři rozhodnou zavázat k exkluzivitě, proč ne,“ reagoval jeden z ředitelů.
Respondenti si ale většinou všímali toho, že přístup velkých pivovarů je snahou o vytvoření monopolu. „Pokud velký pivovar uzavře smlouvu o výhradním odběru svého piva, restaurace je pak naprosto závislá na dodávkách tohoto pivovaru. Jde o stejnou situaci jako v jakémkoliv jiném oboru, kde má dodavatel natolik silnou pozici, že odběrateli vnutí své výlučné podmínky. To ve svém důsledku vede k monopolizaci,“ zamýšlí se jedna manažerka.
Mnoho odpovědí říká, že pokud podobné nebezpečí existuje, měl by se tím zabývat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). „Uzavírání výhradních smluv má přece jediný cíl, a to vytlačit z trhu konkurenci. Je to vlastně permutace franšízy, ale v tuzemském provedení je to jednoznačně zaměřeno tak, aby konkurence byla doslova vyzmizíkována. Jsem názoru, že ÚOHS by měl zřejmě zahájit v této věci šetření, prozkoumat výhradní smlouvy a zjistit, zda nebyly náhodnou uzavřeny v tísni nebo za nápadně nevýhodných podmínek pro majitele restaurací.“
Pravdou ovšem je, že majitelé restaurací exkluzivní smlouvy uzavírat nemusí, jak na to upozorňuje následující příspěvek: „Pracuji pro anglickou firmu a vím, jak široká nabídka piva je v Anglii, kde je konkurence plně srovnatelná s prostředím USA. Ať jde o hotel, bar nebo pub, nabídka piva často dosahuje desítek různých značek. Umožňuje to prosadit se drobným výrobcům, podporovat je a spotřebiteli nabízet široký sortiment. Nabídku pouze jednoho producenta u jedné restaurace považuji za zcela nesprávnou. Pravdou ale je, že k dohodě musí být dva – jak producent, tak odběratel. Chyba je také v restauracích.“
Za návštěvníky restaurací potom hovoří poslední názor: „Je pouze škoda, že si člověk nemůže udělat pivní ochutnávku čerstvého nepasterizovaného piva, jako je tomu mnohdy na západ od nás.“
Vzdálené pahorky izraelské
Domníváte se, že by se měl stát Izrael členem Evropské unie?
Rozhodně ano 12
Spíše ano 13,9
Spíše ne 38
Rozhodně ne 25,9
Nevím 10,2
V současné situaci by Izrael do Evropské unie přijat být neměl. Myslí si to téměř dvě třetiny respondentů ankety týdeníku EURO. Pro je zhruba čtvrtina. Důvodem takového rozložení hlasů je především vyhrocená politická situace v zemi.
„Izrael je v současné době natolik politicky nestabilní, že tento faktor omezuje všechny podobné možnosti. Unie má určitá ekonomická kritéria, ale ta v případě Izraele nelze považovat za určující, protože politické riziko v této zemi převažuje,“ říká jedna ředitelka a další manažer se přidává. „Členství v Evropské unii je záležitostí nejen hospodářskou, ale i politickou. Dnes je hospodářství Izraele příliš specifické a jeho zahraniční vztahy nejsou vyřešeny. V této situaci by ani Izrael neměl o členství zájem, neboť by ho příliš vázalo v jeho vojenských akcích nutných k zajištění existence státu.“
Mnoho dotázaných si myslí, že Izraeli by mohla být na překážku i jeho geografická vzdálenost. „Myslím, že dnes je smyslem unie vytvářet jednotný trh na kontinentu. Vidíme problémy s názory na Evropskou unii v „mimokontinentálních“ nebo vzdálenějších částech (Velká Británie, Skandinávie). Asi by si neměla brát příliš soust najednou,“ formuluje jejich názor jeden z ředitelů.
Přesto někteří uznávají, že Izrael do Evropy a do Evropské unie patří. „Domnívám se, že Izrael svým politickým systémem, ekonomicky a celkovou kulturou odpovídá kritériím unie, ale jeho členství by ostatním přineslo příliš problémů, například povinnost zasahovat v krizových situacích, a to by mohlo vyvolat řetězovou reakci arabských států. Izrael je bohužel - ke své smůle - nárazníkovým státem,“ uvedla jedna manažerka. Jiný ředitel jde se svou podporou vstupu ještě dále. Domnívá se totiž, že by Izrael mohl být pro unii oživením: „Vládě Izraele nelze upřít rozhodnost, flexibilitu a důslednost, to jest všechny kladné vlastnosti, které se bohužel Evropské unii již delší dobu nedostávají. Unie v posledních letech vytrvale přešlapuje na místě, chybí jí výraznější tah na bránu. Není pochyb, že potřebuje svěží proud, aby vyčistil tento Augiášův chlév a znovu z něj udělal konkurenceschopné uskupení.“
Společně se hlasy pro a proti vyjadřovaly v tom smyslu, že by se Evropa i Spojené státy měly zastat Izraele, pokud by byl ohrožován arabskými státy. „Evropská unie spolu s USA by měly poskytnout Izraeli mezinárodní garance a případně i spojeneckou smlouvu,“ odpověděl za všechny jeden z nich.
PRAMEN: Týdeník EURO – odpovídalo 118 manažerů.
