Manželství půjde zpeněžit

DAŇOVÉ NOVINKY V daňovém přiznání za letošní rok bude poprvé možné využít institut společného zdanění manželů a ušetřit tak na daních. Uspořit peníze můžou nově podnikatelům i takzvané daňové paušály. Poplatníkům s nízkými příjmy se navíc snižuje sazba z 15 na 12 procent.

DAŇOVÉ NOVINKY V daňovém přiznání za letošní rok bude poprvé možné využít institut společného zdanění manželů a ušetřit tak na daních. Uspořit peníze můžou nově podnikatelům i takzvané daňové paušály. Poplatníkům s nízkými příjmy se navíc snižuje sazba z 15 na 12 procent. Tu podnikatelé mohou uplatnit až v přiznání za rok 2006. V březnu 2006 půjde poprvé využít společné zdanění příjmů manželů a ušetřit tak na dani. Vyplatí se hlavně párům s velkým rozdílem v příjmech. Podmínkou je žít v manželství a mít ve společné domácnosti alespoň jedno vyživované dítě, to vše do konce letošního roku. Principem pro uplatnění společného zdanění je možnost dostat se s příjmy do nižšího daňového pásma. Ten z manželů, který vydělává výrazně víc než druhý, a je tedy minimálně v druhém zdaňovacím pásmu, totiž bude moci přesunout část příjmů na partnera. Získá tím výhodu uplatněním nižší sazby. Maximální získaná daňová úspora bude 50 tisíc korun. POMŮŽE TO PODNIKATELŮM I ŽIVNOSTNÍKŮM Společné zdanění mohou uplatnit jak zaměstnanci, tak živnostníci a podnikatelé. Lze jej použít i v případě, kdy je jeden z manželů na mateřské dovolené a nevydělává, nebo pokud je jeden z partnerů nezaměstnaný. Určitou finanční výhodu získají manželé i v případě, že při uplatnění společného zdanění zůstanou ve stejném daňovém pásmu. Konkrétně tehdy, kdy jeden z manželů je na mateřské dovolené nebo nezaměstnaný, protože příjem, jenž převezme od partnera, bude moci snížit o odečitatelné položky. Podle zákona o dani z příjmů je společným základem daně prostý součet dílčích základů daně obou manželů, snížený o nezdanitelné části základu daně za oba manžele. Nezdanitelné části základu daně podle zákona může uplatnit i ten z manželů, který neměl zdanitelné příjmy. Principem společného zdanění je tedy součet příjmů obou manželů, který se následně rozdělí mezi oba. Nemusí přitom být vždy výhodné dělit společný příjem přesně na půl, například pokud jeden z manželů využívá možnosti odpočtu z daní u životního pojištění, hypotéky, stavebního spoření nebo penzijního připojištění. Při společném zdanění manželů vznikne zpravidla jednomu z nich přeplatek na dani a druhému pak nedoplatek. Stává se tak zejména v případě, kdy jeden z manželů nemá žádné zdanitelné příjmy. Mezi placením daní a vracením jejich přeplatku vzniká časový nesoulad, protože daň musí většina podnikatelů zaplatit do konce března, a přeplatek na dani obdrží od finančního úřadu většinou až v dubnu. Podle prohlášení ministerstva financí je možno situaci řešit následovně: * oba manželé podají daňové přiznání ve smyslu § 13a zákona o daních z příjmů, * pokud ten z manželů, kterému vznikne nedoplatek na dani, daň z různých důvodů neuhradí, požádá druhý z manželů o vrácení svého přeplatku na dani s tím, že k převodu části tohoto přeplatku na nedoplatek druhého z manželů písemně zmocní správce daně, * toto zmocnění správci daně poplatník udělí prostřednictvím tiskopisu žádosti o vrácení přeplatku na dani, která je součástí formuláře přiznání k dani z příjmů fyzických osob, * druhému z manželů z titulu pozdní úhrady jeho daňové povinnosti (protože lhůta splatnosti daňové povinnosti se neshoduje se lhůtou, kterou má správce daně na vrácení přeplatku na dani) vzniká povinnost uhradit příslušenství daně, takzvané časové penále. Toto penále může být prominuto ministerstvem financí. Protože lze očekávat, že takovéto rozhodnutí se bude týkat většího počtu poplatníků, ministerstvo financí v současné době pracuje na minimalizaci administrativní zátěže, která je s tímto zdaněním spojena. „Cílem je, aby ten z manželů, kterému vzniká nedoplatek na dani - protože neuhradil svou daňovou povinnost v termínu pro podání daňového přiznání, ale až později převodem přeplatku na dani druhého z manželů - nemusel podávat žádost o prominutí příslušenství daně (penále), a tudíž ani hradit příslušný správní poplatek spojený s touto žádostí,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Marek Zeman. Přitom platit zálohy na daň z příjmů mají podnikatelé až od výše zaplacené daně od 30 tisíc korun, což jsou v podstatě podnikatelé uplatňující zdanění minimálně v druhém daňovém pásmu. Ti s nižšími příjmy tedy problém placení daně z přeplatku v podstatě neřeší. NIŽŠÍ SAZBY PRO NIŽŠÍ VÝDĚLKY

Poslanecká sněmovna dala zaměstnancům a podnikatelům pro příští rok i další dárek, a to snížení daní, které se dotkne především lidí s nižšími příjmy. Ti, jejichž měsíční příjem přesahuje 30 tisíc korun, žádné výrazné změny nepocítí. S platností od počátku příštího roku totiž klesnou dvě nejnižší daňové sazby, z 15 na 12 procent v prvním daňovém pásmu a z 20 na 19 procent v druhém daňovém pásmu. Zatímco zaměstnanci pocítí tuto změnu již ve své výplatě za leden, podnikatelé si nižší daně budou moci uplatnit až v daňovém přiznání za rok 2006. Podnikatelé ale již za letošní rok budou moci využít další schválený bonbonek, a tím je uplatnění vyšších daňových paušálů.

Daňové paušály bude možné využít už za letošní rok, tedy v přiznání podávaném v roce 2006. Jak již Profit několikrát informoval, nejvíce budou moci paušály použít zemědělci, kteří si budou moci bez složitého účetnictví odečíst paušálně jako náklad 80 procent příjmů. Řemeslníci budou moci použít pro zdanění paušál 60 procent, neřemeslné živnosti pak 50 procent (podrobnosti viz Profit č. 45/2005).

Jednou z dalších novinek, jež v minulých dnech v rámci snížení daní schválila sněmovna, je i jiná metoda odečtu takzvané nezdanitelné částky z daně. Dosud bylo možné odečíst ze základu daně nezdanitelnou částku ve výši 38 040 korun, plus dané finanční částky na manželku a vyživované děti (podrobněji viz tabulka). Pro rok 2006 by měl začít platit jiný postup, a sice možnost odečtu těchto částek přímo z daně, v podobě slevy na dani. To bude znamenat snížení daňové zátěže všem poplatníkům. Sleva na dani samozřejmě opět více zvýhodňuje nižší a střední příjmové skupiny. Tak například sleva na dani na každého poplatníka by měla činit 7200 korun. Každý podnikatel by si tedy mohl za rok 2006, tedy v daňovém přiznání podávaném v roce 2007, odečíst 7200 korun za sebe, šest tisíc korun za každé vyživované dítě a 4200 korun za manželku, pokud ji rovněž vyživuje.

PÁSMA PRO VÝPOČET DANĚ V ROCE 2005 (uvedené částky představují základ pro výpočet daně)

Pramen: ministerstvo financí

SLEVY NA DANI OD ROKU 2006

(v korunách)

Pramen: ministerstvo financí