Ministerstvo financí včera opět prodalo státní dluhopisy se záporným výnosem. Aukce přilákala velký zájem zřejmě zahraničních investorů o dvouletý papír, který se upsal v objemu více než osm miliard korun. Průměrný výnos činil -0,32 procenta za rok. Do státní kasy tak z této operace ročně poputuje (bez různých poplatků) 26 milionů korun.
Pokračuje tedy pro vládu příznivý trend, kdy jsou investoři ochotni platit státu za možnost nákupu jeho dluhopisů. Důvod je stále stejný: nepřímé dopady intervencí ČNB. Zahraniční investoři dostávají při výměně eur za koruny výraznou prémii, která jim záporný výnos překlopí do plusu.
Zároveň mohou věřit v posílení koruny po ukončení kurzového závazku. Jiný obrázek ale poskytl prodej dvou dluhopisů se splatnostmi osm a třináct let. Tam zájem zahraničních investorů chyběl. Domácí banky a pojišťovny příliš apetitu také neprojevily. Nelze se jim divit, výnosy jsou velmi nízké i na těchto delších dluhopisech. Prodalo se jich necelých pět miliard.
Českým konzervativním finančním institucím se ale nic než nákup delších dluhopisů s nízkým výnosem nenabízí. Pokud ČNB podstatně prodlouží kurzový závazek a bude nucena ho intervencemi bránit, mohly by nízké výnosy dluhopisů ohrozit profitabilitu a stabilitu domácího bankovního sektoru. Finanční stabilita je přitom vedlejším cílem ČNB.
Autor je ekonom Komerční banky
Čtěte také:
Platební bilance v kvartálu udržela přebytek, navzdory očekávání
Příliš aktivní ČNB? Na oslabení koruny nakoupila přes miliardu eur