To, že je Japonsko technologickou a finanční velmocí, ví každý. To, že je také pravděpodobně největším dovozním zemědělským a potravinářským trhem na světě, ale ví málokdo. Zemědělský a potravinářský dovoz do Japonska loni dosáhl 5854 miliard jenů (zhruba 1,45 bilionu korun).
Potravinová soběstačnost Japonska je na nízké úrovni 39 procent, což znamená, že přes šedesát procent zemědělských výrobků a potravin musí země dovážet. Příčinou je především hornaté území, které poskytuje málo příležitostí k ziskové zemědělské produkci.
Japonské zemědělství spočívá převážně v malovýrobě a výrazně je dotuje stát. Průměrný věk japonských zemědělců přesahuje 66 let. Celkově je tedy agrární odvětví značně neefektivní. Proniknout na tamní zemědělský a potravinářský trh není jednoduché i kvůli silné ochranářské politice. Kromě vysokých cel na vybrané komodity využívá řadu netarifních překážek, jako jsou komplikované procedury, dovozní restrikce, odlišné standardy a podobně.
Vynaložené úsilí se ale přesto určitě vyplatí. I země jako Česko může v Japonsku ve vybraných agrárních komoditách uplatnit velké obchodní objemy – a na rozdíl od většiny jiných teritorií také za vyšší ceny. Spíš než na nízkou cenu kladou totiž Japonci důraz na kvalitu a značku. Český vývoz chmele do Japonska je toho typickým příkladem. Další prostor pro zvýšení českého vývozu určitě existuje. Například u mléčných výrobků, výrobků z opracovaného vepřového masa, cukrovinek, piva, vína nebo cereálií.
Čtěte také:
Těžce zadlužené Japonsko se potýká s dalšími obtížemi k
Japonští podnikatelé lobbují za jádro
Některé japonské firmy zvažují odchod z Číny
Vzhledem ke složitosti japonského zemědělského a potravinářského trhu a kulturním odlišnostem je naprostou nutností, aby obchod probíhal přes japonského dovozce. A kde ho najít? Třeba na největší potravinářské výstavě v asijsko-tichomořském regionu Foodex Japan, jejíž nadcházející ročník se uskuteční 5. až 8. března 2013 v Tokiu.
Autor je ekonomickým radou českého velvyslanectví v Tokiu
