Prvního srpna opět zasedne Bankovní rada ČNB. Ačkoli základní úrokové sazby určitě níž nepůjdou, je docela možné, že ČNB by mohla začít s intervencemi proti koruně. Jaké důvody mluví pro takový vývoj?
Zaprvé trvající dezinflace – inflace klesla z 3,4 procenta v říjnu 2012 až na 1,3 procenta v květnu 2013. Navíc měnově-politická inflace, která je určující při stanovování inflačního cíle ČNB, klesla na 0,6 procenta. O tom, že už od léta 2009 je neustále záporná poptávková inflace, se snad ani nemusíme zmiňovat.
Dalším pádným důvodem intervence centrální banky může být operativnost – je to nástroj, který je po ruce. ČNB může s intervencemi začít hned a může je provádět v neomezeném objemu. Co naopak mluví proti? V první řadě nejistá efektivita – slabší koruna sice na jedné straně může mechanicky zvýšit dovozní ceny a snad i inflaci, jenže na druhé také utlumí poptávku, a tudíž i poptávkovou složku inflace. Čistý efekt intervence tak nakonec nemusí být velký.
Zadruhé přicházejí data (struktura HDP, index nákupních manažerů, důvěra) indikující oživení, a tudíž za jinak stejných podmínek také nižší potřebu slabší koruny. Zatřetí červnová inflace vzrostla zpátky na 1,6 procenta, a trochu tak snížila hrozící deflační riziko.
Zasedání ČNB příští týden tak bude jistě velmi zajímavé. A pokud se už zítra dozvíme, že někdo ze spíše jestřábího křídla bankovní rady bude prvního srpna chybět, pravděpodobnost, že k intervencím nakonec dojde, vzroste k 50 procentům.
Autor je analytikem České spořitelny
Čtěte také:
