Před čtvrtstoletím uspořádal pro přátele v Trutnově ilegální undergroundový festival. Nestačila vystoupit ani jedna kapela a už ho zatkla komunistická policie. Novodobá historie Open Air Festivalu Trutnov, jehož letošní ročník připadl na tento víkend, se píše od roku 1990. Přehlídka dosud patří k největším svého druhu v Česku.
Otázkou je, jak dlouho ještě bude – bojuje s nepřízní radnice, ale i o místo na trhu, který promíchala krize. „Letošní sezona je rozhodující. Láme se chleba. Probíhá čistka mezi festivaly, kdo přežije a kdo ne,“ říká Martin Věchet.
* E15: Hostem v Trutnově býval prezident Václav Havel, kterého jste jmenovali „náčelníkem“ festivalu. Co pro akci znamená jeho loňský odchod?
Letos bude festival věnován náčelníkovi Václavovi a guruovi undergroundu Ivanu Martinu Jirousovi. Program bude plný rozličností a extrémů právě tak, jak to měl náčelník rád. Byla to nepřehlédnutelná osobnost a jeho ztráta je velmi citelná. Myslím si, že čím déle bude běžet čas od jeho odchodu, tím to bude znatelnější a společnosti bude více docházet, jak mimořádnou, laskavou a přátelskou osobu jsme mezi sebou měli a ne vždy si jí dokázali vážit.
* E15: Česko stejně jako okolní země v posledních letech svírá krize. Promítla se i do života vašeho festivalu, třeba v počtu návštěvníků?
Ač média informují jinak, na festivaly zdaleka nejezdí tolik lidí jako dřív. Je to přirozený vývoj. Festivalů je hodně na to, jak je česká země malá. Některé z nich se navíc snaží být příliš megalomanské a pak to končí špatně. Letos skončil nový Prague City Festival a na Sázavě zrušili dvě hlavní kapely, protože na ně neměli peníze. V Jaroměři měl být festival s rockovými kapelami a skončil v polovině. Nepřišli lidi. Mám dojem, že letošní sezona je rozhodující. Láme se chleba. Probíhá čistka mezi festivaly, kdo přežije a kdo ne.
Navštěvujete velké letní hudební festivaly?
* E15: Jak se mění návštěvnost vašeho festivalu, lze zjistit jen stěží, když už několik let počty návštěvníků tajíte.
Čísla o návštěvách nezveřejňujeme, je to náš protest proti falšování a zkreslování údajů. Kdokoli může říct cokoli a bohužel novináři tyto informace přebírají od pořadatelů a neověřují si je. Připadne mi, že je to české specifikum a je za ním touha být větší, než ve skutečnosti jsme. Jsme malá země a bylo by něco mimořádného, kdyby na festival opravdu přijelo 30 až 40 tisíc lidí. Čísly o počtech nejen návštěvníků festivalů, ale i sportovních setkáních se hází zprava doleva. Dočteme se, že někde bylo 30 tisíc lidí, i když jsme jich viděli jen nějakých sedm osm tisícovek před pódiem. Praxe je taková, že se počty za jednotlivé dny sčítají. Když na festival přijede pět tisíc lidí a trvá čtyři dny, jednoduše se to vynásobí a vznikne z toho zázračné číslo. Přitom jde stále o tytéž návštěvníky. Festivaly nejsou kvůli svazáckému soutěžení, kde bylo nebo nebylo víc lidí. Podle nás jsou o duchu, odkazu, poselství, předávání energií a životního názoru.
Bez Bakaly bychom si nemohli dovolit Iggyho Popa či Korn
* E15: Pořadatelé ostatních festivalů možná nadsazují počty návštěvníků, aby přilákali sponzory. Vy jste se dlouhá léta pyšnili, že je nepotřebujete, ale nyní vás již druhým rokem sponzoruje miliardář Zdeněk Bakala. Považujete přesto svůj festival stále za nezávislý?
Žádným papalášům po ramenou nepoklepáváme. Tím, že sem jezdí stále známější zahraniční kapely, se festival nedá utáhnout jen ze vstupného, jak jsme to dělali dosud. Naším mecenášem, nikoli sponzorem, se stal Zdeněk Bakala, se kterým jsme rychle našli společnou řeč. Rozumí nám a ví, oč jde. Pan Zdenda nepožaduje žádné přejmenovávání pódií po jeho společnostech, jak je tomu zvykem na jiných festivalech. Naopak je raději, když o něm pomalu nikde není ani zmínka. Bez jeho podpory bychom si nemohli dovolit pozvat loni Iggyho Popa nebo letos kapelu Korn, která je, co se týče technického zajištění, jednou z nejnáročnějších kapel v historii festivalu.
Faith No More tady hráli v roce 1997 jako vůbec první aktuálně slavná světová kapela na českých festivalech a stali se fenoménem. Sami jsme si tím na sebe upletli bič. Od toho roku jsme byli nuceni zvát velké zahraniční kapely.
* E15: Jaký je rozpočet festivalu a jakou jeho část zajišťuje pan Bakala?
Celkový festivalový rozpočet je v řádech desítek milionů korun. Nebýt našeho mecenáše, nemohli bychom si dovolit žádnou z těchto velkých zahraničních kapel. Kromě toho můžeme díky mecenášství pana Zdendy udržet cenu vstupenek na loňské úrovni – nejlevnější jsou za 980 korun a nejdražší na místě 1200. Navíc se letos zvedla DPH z deseti na 14 procent, přesto se zvýšení do ceny vstupenky nepromítne.
* E15: Festivalů přibývá a návštěvníků ubývá, boj mezi pořadateli se zřejmě zostřuje. Zaslechl jsem názor, že jste projevili hyenismus, když jste chtěli na letošní ročník festivalu přivézt populární Faith No More, kterým bouře v červenci nedovolila vystoupit na konkurenčním Rock for People. Jeho pořadatelé hlásili, že skončili ve ztrátě a prý se obávají o jeho budoucnost.
Nevěřím tomu, že mají takové ztráty. Nikomu nevraceli vstupné, nevraceli peníze stánkařům. Bylo by zvláštní, že by takto komerčně laděný festival neměl pojištění, které pokryje případné škody na letišti. Co se týče Faith No More – hráli tady v roce 1997 jako vůbec první aktuálně slavná světová kapela na českých festivalech a stali se fenoménem. Sami jsme si tím na sebe upletli bič. Od toho roku jsme byli nuceni zvát velké zahraniční kapely. Faith No More v podstatě určili tvář česko-slovenských festivalů. Od té doby začaly na tuzemských akcích hrát větší zahraniční kapely. Kdyby tady tato skupina nehrála, nenapadlo by nás ji pozvat. Strávili tady tři dny, jezdili se s námi koupat do adršpašských skal, společně nás po zavíračce vyhazovali z lokálů. Když se pod hory vrátil se svou kapelou jejich baskytarista Billy Gould, až nostalgicky a s obdivuhodnou přesností si pamatoval vše, co se tady odehrálo. Říkali jsme si, že bychom to ještě měli zopakovat. Ostatně když bylo oznámeno, že se neuskuteční Prague City Festival, tak hradecký festival začal oznamovat, že zachraňuje jeho kapely a chce je pozvat, což nikoho nepobouřilo. Když podhorský kmen vybubnoval, že se pokusí pozvat Faith No More, s kterými máme vykouřenou dýmku míru zpečetěnou doušky ohnivé vody, tak to kromě drobné nevole vzbudilo i vlnu velkého nadšení.
Boj s úřady je věčný
* E15: Už několik let na konci festivalu říkáte, že jste byli v trutnovském areálu Na Bojišti možná naposled. Budete i letos?
Pozemky na loukách, kde stávají stany našeho indiánského kmene, byly změnou územního plánu radnicí určeny k zastavění. Když jsme před šesti lety poprvé na toto nebezpečí upozornili, tak nás radnice nařkla, že rozšiřujeme nějaké chiméry a nepravdy a zneužíváme je k propagaci festivalu. Letos se každý bude moci přesvědčit na vlastní oči, nakolik to byly chiméry. Do posvátné červené hlíny pod loukami okolo Bojiště se už zakusují hladová rypadla bagrů. Místo toho, aby radnice podporovala festival, který dalekosáhle přesahuje region a proslavuje město, jej v podstatě určila k likvidaci. Estébáci jsou proti tomu žabaři, ti pozemek „jen“ postříkali močůvkou, nás pozatýkali a rozdali několik ran obuchem, ale tahle garnitura jde rovnou k věci. Bez skrupulí pozemek rozbagrují a zalijí betonem a asfaltem, čímž onomu magickému místu a celému spikleneckému setkání seberou duši. Letošní rok už proto nebude jen Na Bojišti, ale bude, jak jsme si místo pracovně přejmenovali, také „na staveništi“. Jeho oplocení se bude příznačně dotýkat undergroundového stanu. Pokud se stavba bude rozšiřovat blíž k areálu, tak se čas festivalu na tomto místě bohužel naplní. Věříme však, že energie spikleneckého setkání je přenosná, a už několik let se poohlížíme po jiných místech.
Čtěte také:
Festivalová sezona odstartovala ztrátami, dvě akce zkrachovaly
Kulturní léto startuje v dobré finanční kondici
* E15: Kam se hodláte přesunout?
Po špatných zkušenostech s místní radnicí nechceme mluvit o konkrétních místech. Když jsme si našli nový areál ve Volanově, tak nás starosta Adamec ubezpečoval, že vyhlédnutý pozemek v majetku města se v žádném případě nebude prodávat. Žádal nás, abychom se bavili jen o pronájmu. Tak jsme se tři roky o pronájmu bavili a podali jsme v tom duchu i žádost. Mezitím však přes všechna ujišťování pozemek prodali za legračních podmínek, údajně k podnikatelským účelům – měla tam být solární elektrárna. Uplynuly tři roky a nic tam nestojí… Nám sdělili, že jsme s nabídkou přišli pozdě. Obecně můžu říct, že nabídky máme ze severu i z jihu, ta místa jsou kouzelná a mají duši, a proto o nich vážně uvažujeme. Jak to dopadne, ví však jen nejvyšší mocnost.
* E15: Takže úřady vás zrovna nemají v lásce.
Poslední blesk z čistého nebe byla pokuta od hygieniků za loňské festivalové setkání ve výši 150 tisíc korun. Rozhodnutí nám poslali k Vánocům, doručeno bylo těsně před Štědrým dnem přes datovou schránku a nabylo právní moci den před Silvestrem. Je-li to souhra okolností, nechť si každý domyslí sám. My jsme na to přišli až v únoru. Datovou schránku si totiž neprohlížíme denně a obzvlášť ne na Štědrý večer. Od pracovníků hygieny jsme se dozvěděli, že to byl velmi rychlý a nestandardní proces.
Lidé si Trutnov vytleskali
* E15: Letos oslavíte čtvrtstoletí od prvního ročníku rozehnaného v roce 1987 komunistickou policií. Máte tedy v oboru pořádání rockových open air festivalů v Česku nejdelší praxi. Jak se vaše branže za tu dobu změnila?
Festivaly se v poslední době staly módní záležitostí. Zlatá byla devadesátá léta, kdy to bylo pole neorané a v republice byly tak tři větší festivaly. My jsme dokonce po roce 1990 ani nechtěli pokračovat, neměli jsme v úmyslu udělat si nějakou „indošskou“ firmu. Především jsme chtěli udělat náhradu za ten festival rozehnaný estébáky a neuskutečněný v roce 1987. Poptávka byla tak velká, že když jsme oznámili v roce 1991, že už další festival nebude, protože jsme splnili svoji „občanskou a disidentskou povinnost“, tak se s tím lidi nesmířili. Psali dopisy s žádostmi, ať pokračujeme, telefonovali nám. Tak došlo k uspořádání festivalu v roce 1992, kdy přijelo mnohem více lidí než o dva roky dříve. Od té doby jsme ho začali pořádat se železnou pravidelností. Ten festival si v podstatě vymysleli lidé, a to, že existuje do dnešních dnů, je kvůli těm, kteří si ho obrazně řečeno vyžádali a vytleskali.
* E15: To byla minulost, jaká je současnost?
Je zajímavé pozorovat, jak se mění nároky návštěvníků festivalů. Jsou rozmazlenější a skoro jako by očekávali pokoje se sociálním zařízením. Jsme rádi, že to zatím pod horami pořád držíme ve stejném duchu Woodstocku, kdy lidé spí čtyři dny ve stanu a týpí. Vyšší jsou i nároky zejména zahraničních kapel na technické vybavení, pódiovou aparaturu a světla. Ale hudba je pořád stejná. Ovšem spíš než kultura už se z toho stává průmysl. A na velkých festivalech na letištích to už vypadá, že ani nejde o hudbu, tam je to už jedna velká pouť. Festival má splňovat společenskou roli. Vyměňovat si názory, povídat si, spoluvytvářet spikleneckou pospolitost. Měl by být místem, kde vznikají přátelství. Hodně lidí se u nás seznámilo a vztah vyvrcholil svatbou. Pro nás je podstatná nejenom hudba, ale i duchovní poselství. Proto jsou v našem ležení bohoslužby i Hare Krišna kemp. Letos bude dokonce i mše, kterou za náčelníka Václava a gurua undergroundu Martina Magora odslouží biskup Václav Malý.
* E15: Co po čtvrtstoletí znamená Open Air Music Festival Trutnov pro vás osobně?
Festival je náročným koníčkem. Nikdy to nebylo myšleno jako zaměstnání a není tomu tak do dnešních dnů. Jen ten koníček zabírá více a více času. Když si z koníčka uděláte zaměstnání, tak spěje do záhuby.
* E15: V parlamentních volbách jste neúspěšně kandidoval za Stranu zelených. Uvažujete ještě o dalším politickém angažmá?
Neřekl bych, že neúspěšně. Misi jsem naplnil, byl to akt podpory, nikoli kariéry. Nemyslím si, že bych spasil politickou kulturu v této zemi, ale když to sleduju, tak je to šílené. V roce 1990 jsem si nemyslel, a jistě nejsem sám, že to nabere takovéhle obrátky. Že bolševika vystřídají byznysmeni s vyholenými hlavami a obrovskými fáry, kteří rozkradou tuhle zemi. Klausovsky se zhasne světlo a neviditelná ruka trhu si údajně poradí. Jak to dopadlo, vidí každý vnímavý. Prostřednictvím různých dotací a zmanipulovaných výběrových řízení se pokračuje v rozkrádání. Můžu se podívat na trutnovskou radnici, kde zakázky dostává jedna a tatáž stavební firma a jedna a tatáž projekční kancelář. Jsou v tom mnohamilionové částky. To, že jsem stanul a zřejmě i stanu na kandidátkách Strany zelených, je vyjádření sympatií k určitému názoru. Jak říká profesor Kohák: „Ekologie není žádná šlehačka na dortu, ale podstata. Pokud se tato loď potopí, pak už na žádném jiném problému nebude záležet.“
Martin Věchet (46)
Vyučený autoopravář, živil se jako vrátný, krmič lesní zvěře a topič, zároveň šířil samizdatovou literaturu. Za protirežimní aktivity byl pronásledován komunistickou policií. Po listopadu 1989 „zkrachovalý bohoslovec“, majitel galanterie, zlatník a cestovatel. V roce 1987 uspořádal v Trutnově ilegální festival Východočeský Woodstock, který rozehnala Státní bezpečnost. Aparaturu hudebníkům schoval v chalupě na Hrádečku Václav Havel, pozdější stálý příznivec a „náčelník“ festivalu. Open Air Festival Trutnov je od počátku devadesátých let největší akcí svého druhu v zemi. Po Havlově smrti Věchet spolupořádal plavbu lodí po Labi s květinami a věnci z pohřbu bývalého prezidenta.
