Maso vbrzku a jiné požitky

2. 9. 2019

Hořící prales Amazonie upoutává pozornost světových médií o dost úspěšněji než lesní požáry na Sibiři nebo vypalovaná buš někde v Angole. Snad proto, že brazilský prezident Jair Bolsonaro se nezdráhá bránit svou politiku, zjevně upřednostňující hospodářský rozvoj před ekologií, použitím slovníku, který by mu záviděl i Hugo Chávez. Faktem je, že brazilská Amazonie přišla za posledních padesát let o výměru tropického pralesa, do nějž by se Česko vešlo desetkrát, přičemž většinu té plochy zabraly dobytčí pastviny. Stejně tak je pravda, že Češi konzumují masa méně než dříve, hovězího zvlášť. Změna relativních cen se postarala o pokles spotřeby u nás dlouho předtím, než si člověk pokládal otázku, jaký je rozdíl mezi rostbífem z pošumavské farmy a tím, který pochází z dobytčete, jež vyrostlo někde v Mato Grosso.

Statistiky potvrzují, že v centrech Paříže, Londýna a dalších metropolí, Prahu nevyjímaje, vidíte stále méně rodin s dětmi, protože ani člověk s průměrným výdělkem se dnes už “ nančně nevejde do tržního nájemného v bytě vhodném pro čtyřčlennou rodinu. Dvacátníci už přijali cohousing jako „nový normál“, ale asi budete souhlasit s autorem eseje tohoto týdne: k čemu jsou ty úspěšné městské aglomerace, když se v nich nedá žít?

Jiné problémy řeší mladí lidé, kteří s hledáním bydlení patrně potíže nemají.

Třeba takový Cyril Svozil junior, syn zakladatele “ rmy Fenix, se před pár měsíci vrátil ze sedmileté pracovní mise ve Francii a na jeho nové vizitce rodinné “ rmy přibyl nápis viceprezident. Obě tyto věci souvisí s tím, že po otci přebírá “ rmu s téměř dvoumiliardovým obratem a aktivitami v řadě zemí. Svozil ju nior, ročník 1980, v tom zdaleka není sám.

Mladá krev nyní přebírá rodinný byznys v Česku a z úspěšných “ rem vybudovaných v 90. letech je připravena udělat evropskou, či dokonce světovou extratřídu.

Některé rady i poznatky by tyto české naděje mohly čerpat i z rozhovoru s nositelem Nobelovy ceny za ekonomii Finnem Kydlandem. Norsko-americký ekonom otevřeně kritizuje politiku Donalda Trumpa, kroky vlád zemí v Latinské Americe a mluví i o celosvětově neřešeném problému se stárnutím populace. Když se jej ale zeptáte, jak na něj zapůsobila návštěva Severní Koreje, reaguje velmi zdrženlivě, až se člověk ptá proč. „Je těžké posuzovat situaci z pohledu návštěvníka. Nicméně je pravda, že například ulice nebyly ani zdaleka tak zaplněné, jak jsme zvyklí,“ říká. Překvapivé zjištění.