Matěj Stropnický: Já toho Golema zapřáhnu

Není v nové vládní koalici na pražském magistrátu politik, který by u developerů a podnikatelů vzbuzoval větší hrůzu než Matěj Stropnický. Zapálený levicový aktivista dostal v nové městské radě na starost územní rozvoj, pro byznys vůbec nejcitlivější oblast. „Hudeček mi posílá MMS, ale můj telefon ji neumí přijmout,“ směje se cestou do kavárny Slavia a strká do kapsy zánovní Nokii.

Není to však jen jeho telefon, který působí jako z jiné planety. I jeho názory na budoucí podobu Prahy jsou mírně řečeno „neortodoxní“.

Kdy sundáte ten svůj knírek?

Budu ho nosit tak dlouho, dokud ho nezačnou nosit všichni.

Účel už ale splnil…

Já jsem ho začal nosit už loni. Pro mě nepochopitelnou pozornost vzbudil až na volebním plakátu. Na focení jsem si vzal žiletku, kdyby mi ho manažer volební kampaně zakázal. Prošlo to.

Nevadilo vám, že vás přirovnávali k pornoherci z německého filmu?

To je kompliment.

Tak teď vážně. Vydrží koalice alespoň rok?

Já to zatím neumím odhadnout. Myslím, že se hodně ukáže v půlce ledna, kdy by mělo být hotové programové prohlášení rady. Uvidí se, jestli o věcech smýšlíme alespoň podobně a je šance vydržet celé volební období, nebo to bude přetahovaná.

Jedna z mála pozitivních věcí, které jste dokázal na spojení Trojkoalice a ANO najít, je, že Babišovo hnutí je prázdná nádoba bez programu, do které můžete nalít ten svůj. Povedlo se?

Ze začátku to šlo snáz, teď se tříbí názory i v ANO. Zaujímají pozice, které se zpevňují. Z koaliční smlouvy je ale zřejmé, že je tam hodně z programu Trojkoalice.

Co zásadního se vám tam podařilo nalít?

Zlevnění jízdného. Já jsem původně prosazoval jízdné zdarma a to byla myslím věc, kvůli které jsem skončil na kandidátce až na jedenáctém místě. Nemyslím si, že je to nereálné, ale určitě se do toho v tomto volebním období nepustíme. Není tam zatím například podpora zrušení konceptu radiál. Ale co není v územním plánu, to se nedá postavit a já budu pracovat na tom, aby radiály vypadly. Shodli jsme se, že prioritou je metro D a rychlodráha z Veleslavína na Ruzyň.

Nikdo dnes ale rychlodráhu nijak vehementně nezpochybňuje...

Nezpochybňuje, ale nejsou na ni peníze, protože se pořád mluví o silničním okruhu.

Tady však není investorem Praha, ale stát. To má Praha dobrovolně dávat peníze na státní stavby, když nemá třeba právě na to metro?

Důležité je, aby se město definitivně rozhodlo, že nebude stavět metro na letiště. V minulosti se vždy nakonec daly peníze na stavby, které byly připravené, nikoli potřebné. Já budu mít na rozdíl od Hudečka tu výhodu, že proti mně nebudou stát odéesácké radnice, ale budou při mně stát zelené radnice. Zatímco na stavbách veřejné dopravy v koalici shoda je, na těch silničních tolik ne.

Zelení prosazovali regionální variantu Pražského okruhu – pak by se jej ale možná dočkaly vaše děti...

Formulace zní, že budeme prosazovat nejprůchodnější varianty. Vypadlo slovo nejrychlejší. Musíme se dohodnout s občanskými iniciativami a městskými částmi.

Prosím, co nejrychleji... Jezdím po Jižní spojce a je to tragédie.

Tak budete jezdit metrem.

To asi do Mladé Boleslavi nepůjde.

Bude to velmi složité, ale na východě to musíme vyřešit. K severozápadní straně se budu snažit otevřít diskusi, jestli je vůbec potřeba.

A nebude po otevření tunelu Blanka naopak téměř nutná?

Existuje varianta spojení D8 a R7. Základní koncept – vnější a vnitřní okruh, radiály a magistrála – je ze 70. let. Je třeba ho prověřit znovu a připravit nový generel dopravy města, který hlavně změní uvažování. Není možné, aby se všechny peníze nalévaly do betonových tunelů. Musíme rozvíjet město jinde než jen ve prospěch automobilismu.

Nenastolil tento trend už Hudeček?

Přijde mi, že všude, kde postavíte silnici, vznikne zácpa. V Římě, kde jsem žil, měli už v osmdesátých letech vnější a vnitřní okruh a oba byly neustále ucpané, i když přistavěli další pruhy. Praha má na rozdíl od Říma naprosto dokonalou síť veřejné dopravy.

Chcete tedy přelít peníze na investice do dotací na hromadnou dopravu?

Doufejme, že bude výhoda, že hnutí ANO má ministra financí. Pažská koalice je pro ANO důležitá, takže si myslím, že by mohl stát konečně pomoci a podílet se na metru D.

Právě jste našel už druhou pozitivní věc na ANO. Před pěti měsíci jste je přirovnával k Věcem veřejným, mluvil o privatizaci politiky a odsuzoval svého otce, ministra za ANO. Změnilo se něco?

Já jsem svůj postoj k ANO na celostátní úrovni nezměnil, ale nesdílím rétoriku TOP 09, že ona je na rozdíl od ANO tradiční demokratickou stranou. Obě jsou řízeny demokratickým centralismem.

Aby se vám v koalici také pražské ANO nerozložilo podobně jako TOP 09. Už teď existuje napětí mezi primátorkou Adrianou Krnáčovou a starostkou Prahy 10 Radmilou Kleslovou, která pražské ANO řídí.

Já nechci takto spekulovat. Já znám jen paní Krnáčovou a spíše náhodou paní Kislingerovou (radní ANO pro finance – pozn. red.). Ona totiž vedla tým VŠE, který zpracovával ekonomickou část managementu Nákladového nádraží Žižkov pro Prahu 3. Zdá se mi, že ona s tím projektem sympatizuje.

Znamená to, chcete přenést řešení žižkovského nádraží na celopražskou úroveň?

Nákladové nádraží je klíčová věc pro celou Prahu.

Proč?

Mohla by tam sídlit celá řada kulturních institucí Prahy a ministerstva kultury. Mohla by vzniknout nová lokalita na mapě Prahy jako významné kulturní centrum.

Praha padesát hektarů neuživí, nebo ano?

Jedna věc je budova, druhá pozemky. A vybudování parku tolik nestojí.

Vážně?

Záleží na tom, jaký park si představujete. V Berlíně vznikla z nákladového nádraží taková postindustriální krajina, kde většinu věcí jako koleje nebo pražce prostě nechali, sem tam dali lavičku, udělali chodník. Líbí se mi spojení „krajina z druhé ruky“. Peníze bude stát především výkup pozemků.

Myslíte, že má Praha volnou miliardu?

Vůbec o tom nepochybuji, ale je to otázka priorit. Navíc ty parcely nebudou stát tolik. Vím, jaká je zhruba odhadní cena. Nelze úplně vycházet ze smlouvy. My bychom jednali s Českými drahami jako s vlastníkem.

Ale zasmluvněné je má Sekyra Group…

Žádná smlouva není nevypověditelná. Na druhé straně pan Sekyra má po Praze pozemků a více zájmů…

Aby mu Praha neházela vidle do projektů na Rohanském ostrově a smíchovském nádraží, měl by být vstřícný?

To říkáte vy… Podařilo se nám, že ministerstvo kultury vyhlásilo budovu národní památkou. Žižkovská radnice začala na nákladovém nádraží pořádat kulturní aktivity. Za rok ho navštívilo sto tisíc lidí. Potřebovali jsme si ověřit, že o to Pražané stojí.

Kdy jste pochopil, že se musíte zabývat i ekonomikou?

Já tím nepoměřuji záměry od počátku. To byste se nemohli pustit vůbec do ničeho.

Kritici vám vyčítají, že jste megalomanský...

Nemusí být všechno hned dokonalé. Máme prostředky z Evropské unie vázané na Národní filmový archiv, konkrétně 350 milionů. Já jsem prosadil do programu koalice, že bude proveden audit v příspěvkových organizacích Prahy, aby se zjistilo, které by se daly sestěhovat na jedno místo.

Znamená to, že nejste takový snílek?

Sním sny, které se mění ve skutečnost. S pozemky to bude složitější než s budovou. Developeři jsou tam dva. Kdyby ta druhá firma uskutečnila svůj plán, celé území by to zabilo. Jsou nástroje, jak určit ochranné pásmo kulturní památky, které pokud bude vymezeno kolem chráněné budovy – a to je v pravomoci Prahy – změní situaci.

Počítáte s tím, že na vás bude ČSSD vyvíjet tlak kvůli změnám územního plánu?

Počkáme, co přijde.

Nebojíte se, že radu bude skrytě řídit tandem Kleslová–Březina?

Doufám, že ne. To by koalici ohrožovalo.

Čím jste pro STAN tak levicový, že vás nechtěli jako náměstka?

Nebojím se pustit do boje s developerem, přestože je vlastníkem pozemku. Město má co mluvit do toho, co tam vyroste. Soukromé vlastnictví není dogma číslo jedna. Ostatně developeři také očekávají, že jim město přivede infrastrukturu, bude udržovat chodníky, postaví park.

Co říkáte na institut veřejnoprávní smlouvy, která klade důraz na veřejnoprávní obsah?

Je to možnost, jak developery zapřáhnout. Je to jako s Golemem, který napřed ničil a potom se zapojil a začal péct chleba. Tak bych si to laicky představoval. Já nejsem příznivcem škrtů, ale hledání nových zdrojů příjmů a jeden z nich je v tomto sektoru. Na Západě se často za stavební povolení platí. Města mají vyšší daň z nemovitosti. Je tu spousta lidí, kteří v Praze bydlejí a nemají tu trvalé bydliště, takže na ně nejdou žádné peníze.

Jak chcete lidi donutit, aby si sem přepsali trvalý pobyt?

Dáme jim třeba tramvajenku na půl roku zdarma. Nápad.

Není podle vás dělení na pravici a levici přežité? Je ANO pravice?

Dokud budou bohatí a chudí, práce a kapitál, vždy to tak bude. Dokud budou existovat peníze. ANO je pravice.

Posouvají se zelení na levicovém spektru od ochrany přírody k sociálním otázkám?

Zelení jsou nová levice, která se vymezuje vedle kapitálu ještě ke spotřebě. Zelení se snaží zastávat těch slabších. Akcent na ochranu přírody se u zelených nemusí diskutovat, rozměr strany by se měl obohatit.

Vy se pořád proti někomu vyhrazujete. Nejdřív proti Bursíkovi, potom proti Liškovi...

Nesouhlasil jsem s tím, že zelení vstoupili do Topolánkovy vlády. Zelení nemohou podporovat privatizaci zdravotnictví, drah, lesů, Budvaru… Musejí oponovat neoliberálním reformám a my jsme se stali součástí toho diskurzu výměnou za to, že budeme moci občas chránit nějaký strom.

Proč podle vás na celostátní úrovni zelení neuspěli a v komunálu naopak ano?

Na místní úrovni má veřejnost pocit, že hájíme její zájem, ale na celostátní úrovni lidé chtějí, aby všude byly dálnice, protože se jim padesát let vtlouká do hlavy, že je to jediný zdroj zaměstnanosti; chtějí, aby tu byly nadnárodní firmy, protože si myslí, že jim dají práci, přitom jim ji berou.

Jste tedy bojovník proti developerům a korporacím?

Já vidím ekonomickou moc jako hrozbu trvalé a posilující nadvlády nad tou politickou, nad kterou máme vliv na rozdíl od globalizované ekonomiky. Před deseti lety by se stavební předpisy nebo územní plán nestaly volebním tématem, debata je dál než o korporacích. Proto je strana Zelení úspěšná v Německu, u nás si stále lidé myslí, že jdeme proti jejich zájmu.

Budete kandidovat na předsedu zelených?

Já nevím. Co myslíte? Asi bych to nestíhal. My máme volební sjezdy tak často, že se to stane za rok nebo za dva. Strana potřebuje k některým věcem dospět.

Budete schopen kompromisů? I ty do politiky patří.

Patří, ale jsem zvyklý vyjednávat do posledního okamžiku o každém slově a pětikoruně. Na to mám mandát od voličů. Chci se dohodnout, ale ne za každou cenu.

Jak jde dohromady privatizace obecních bytů a stavění nového sociálního bydlení, což jste prosazoval v Praze 3?

Privatizuje se dvacet let a proč by ti v poslední vlně neměli dostat také tu možnost? Poptávka byla tak silná, že nešlo neprivatizovat. Vy se divíte, že jsem levičák, ale v Praze je sedm tisíc volných bytů a tisíce bezdomovců.

Developerům prostě do domů bezdomovce nastěhovat nemůžete…

Daň z nemovitosti je příliš nízká. Když ji zvýšíme, pro developery bude nevýhodné byty držet a budou muset zlevnit. Zdroje jsou, ale musejí se lépe distribuovat.

Daň by ale postihla i ty, kteří bohatí nejsou.

Je to úvaha, v programu jsme to neměli. Osobně si myslím, že je třeba ji zavádět progresivně – třeba od dvou nebo od tří bytů. Ostatních by se to nedotklo.

Dělení na levici a pravici nevymizí, dokud budou bohatí a chudí, práce a kapitál, vždy to tak bude. Dokud budou existovat peníze. Nebojím se pustit do boje s developerem, přestože je vlastníkem pozemku. Město má co mluvit do toho, co tam vyroste. Soukromé vlastnictví není dogma číslo jedna. Daň z nemovitosti je příliš nízká. Když ji zvýšíme, pro developery bude nevýhodné byty držet a budou muset zlevnit.