Menu Zavřít

Maxisekáči do Česka?

6. 6. 2008
Autor: Euro.cz

Nový druh "pavoukovitých" má rozpětí nohou až osmnáct centimetrů

bitcoin_skoleni

Třeba budete první, kdo na ně v Česku narazí. Ale radost mít nebudete… Řeč je totiž o zavlečených sekáčích s rozpětím nohou, no podržte se, hororových osmnácti centimetrů! Tito „pavoukovití“ vetřelci mají drobné černé tělo, dospělí jedinci se sdružují do hejn až o tisíci kusech a šíří se západní a střední Evropou. Nalezeni již byli v Nizozemsku (kde se nejspíše prvně v Evropě roku 2004 objevili), Rakousku, Švýcarsku a Německu. „V době kamionové a vlakové přepravy tu je můžeme mít zítra. Výskyt byl zjištěn pouze synantropně čili na stěnách domů, v továrnách či skladištích. Je jen otázkou času, až někdo přiveze kontejner, na němž budou tihle sekáči sedět,“ sdělil týdeníku EURO Vlastimil Růžička z Entomologického ústavu Akademie věd ČR.
Ač tento tvor, jehož původ je pro biology zatím záhadou, laikům připomíná pavouka, jde o sekáče (řád Opiliones). „Jsou si méně příbuzní než třeba kočka se psem. Sekáči mají kompaktní nerozdělené tělíčko, dvě oči, penis. Nemají snovací bradavky, takže nestavějí sítě,“ vysvětluje Růžička a dodává, že v ČR žije okolo 35 druhů sekáčů. Hay Wijnhoven, Axel L. Schönhofer a Jochen Martens, autoři studie maxisekáčů v odborném časopise Arachnologische Mitteilungen, vidí nebezpečí „holandské“ invaze právě „ve vytlačení domácích druhů sekáčů“. Člověka by ale neměli nijak ohrozit, jen hodně vylekat.
„Může jít o některý z introdukovaných druhů, zavlečených například s ovocem. Takových případů je mnoho. Extrémně dlouhé nohy mají také krabovci (řád amblypygi), ale ti mají nápadná, k lovu kořisti upravená makadla,“ doplňuje arachnolog Jaromír Hajer z Univerzity J. E. Purkyně. Dle něj ve střední Evropě nežijí žádní pavouci, jejichž velikost by se blížila dvaceti centimetrům. Největším evropským pavoukem je slíďák tatarský (Lycosa singoriensis) s délkou těla až 30 milimetrů a rozpětím nohou kolem sedmi až osmi centimetrů, který byl několikrát nalezen u Uherského Brodu. Bolestivé může být ale kousnutí zápřednice jedovaté (Cheiracanthium puctorium), jejíž expanze v ČR asi souvisí s oteplováním klimatu.
To nizozemští sekáči ještě své jméno nedostali. „Jde o zavlečený druh a celosvětová revize rodu Leiobunum neexistuje. Autoři článku nechtějí zbytečně tvořit duplicitní jméno,“ říká Růžička. Nejprve je tedy zapotřebí srovnat popisy (i dejme tomu z Číny), tudíž si na taxonomické označení počkáme. A nejspíš se dočkáme i českého.

Popisek: Dvaceticentimetroví! Sekáči podobní tomuto, ale daleko větší a tmavší, byli nalezeni ve Westzaanu, Nijmegenu (Nizozemsko), Essenu, Wittenu, Hagenu, Mayenu, Enkenbach-Alsenbornu, Saarlouisu, Saarbrückenu (Německo), Lausenu i Lauterachu (Švýcarsko).

  • Našli jste v článku chybu?