Sedm let republikáni nadávali na Obamovu reformu zdravotnictví, až ji nakonec nedokázali ničím kloudným nahradit.
Obamacare ustála hlasování v Senátu amerického Kongresu a o její přežití se zasloužila trojice republikánských senátorů na čele s veteránem války ve Vietnamu Johnem McCainem.
Hlasovalo se v noci ze čtvrtka na pátek a do poslední chvíle ani největší zasvěcenci nevěděli, jak bude osmdesátník McCain, který neúspěšně kandidoval v prezidentských volbách proti Obamovi v roce 2008, ve skutečnosti hlasovat. Nepomohlo, že na něj tlačili nejrůznější hlavouni včetně prezidenta Spojených států, McCain dostál své pověsti tvrdohlavého solitéra. Nakonec jej neobjímali republikáni, ale demokratická senátorka Dianne Feinsteinová (84), politicky z vyloženě opačného břehu.
Na tohle fiasko budou republikáni, kteří slibovali zrušení Obamovy zdravotní reformy od samotného začátku, neradi vzpomínat. Jenže si za to v podstatě můžou sami: když došlo na lámání chleba, tedy vytvoření konkrétního plánu, čím Obamacare nahradit, nevymysleli nic, co by se dalo nazvat inteligentním řešením.
Připusťme, že zdravotnictví je všude na světě hodně těžká reformní disciplína a pro Ameriku s její tradicí osobní volby a odpovědnosti je zvlášť u republikánů těžké vymyslet, jak zachovat dobrovolnost a zároveň dosáhnout toho, aby každý zdravotní pojištění měl. Toho ve skutečnosti v USA dosáhnout nelze.
Obama to řešil tak, že zavedl pokuty pro ty, kteří se nepojistili, navzdory poměrně štědrým dotacím, které měly zdravotní pojistky zpřístupnit příjmově slabším skupinám. Jenže pokuty byly nižší než ceny pojistek, které naopak zdražovaly.
Zdravotní pojišťovny v USA totiž před Obamovou reformou běžně nabízely pojistky, které sice byly levné, ale měly jednak omezené krytí (například nehradily péči za existující zdravotní problémy nebo drahé diagnózy), jednak stropy limitující celkové hrazené náklady. V praxi se tak stalo, že lidé s tímto typem pojistek fakticky nemohli z pojistek zdravotní péči hradit, což je v Evropě od Irska až Čiernou nad Tisou v podstatě neznámý jev.
Čtěte více o pokusu nahradit Obamacare:
Konec Obamacare by připravil 32 milionů Američanů o pojištění, tvrdí analýza
Trumpova neúspěšná reforma stlačila dolar na 14měsíční minimum
Senát USA přišel s novou verzí náhrady za Obamacare. Ponechává část subvencí
Když Obamova reforma pojišťovny přinutila širší spektrum péče hradit bez ohledu na typ pojistky, muselo to znamenat jediné: pokud se pojistky neměly výrazně zdražit, musel se pojistný kmen „naředit o dobré riziko“. Proto ta povinnost pojistit se pod hrozbou pokuty. Kombinace širokého pojistného krytí (politicky velmi oblíbená i v USA) funguje jen tehdy, když přinutíte k pojištění i zdravé lidi (politicky velmi neoblíbená). Jenže když je sankce nízká, zdraví lidé risknou pokutu i riziko, že se jim něco může stát, spoléhajíc na pravděpodobnost.
Potíž republikánů je v tom, že zrušení povinnosti se pojistit spolu s jinou konstrukcí subvencí (nikoli podle příjmu, ale podle věku) by znamenal ohromný nárůst nepojištěných, což je pro změnu politicky neoblíbené. Navíc, zhoršení průměrného rizika kmene (zdraví mají tendenci se nepojistit) by z definice znamenalo další růst ceny pojistek na elektronických tržištích a v mnoha okresech už zdravotní pojištění nikdo nechtěl nabízet.
Příkladem vytloukání klínu klínem je představa republikánského senátora Teda Cruze (v primárkách neuspěl proti Trumpovi), že pojišťovny budou znovu moci nabízet levné pojistky s omezeným krytím, pokud zároveň nabídnou alespoň jednu, která bude mít původní rozsah krytí (jako za Obamy). Jejich cena by ale stoupla tak, že by si je nikdo nekoupil. A výsledkem by byli nepojištění anebo nedostatečně pojištění, tedy stav před Obamovou reformou. Trh zdravotního pojištění funguje s takovými problémy, že stačí vytáhnout jeden stavební prvek a už se všechno hroutí.
Že by to spravilo povinné veřejné zdravotní pojištění evropského typu, třeba jako mají v Nizozemsku? Konkurenční, ale povinné, s kompenzací rizika a subvencemi až po hrazení nákladů za jednotlivé skupiny státem? Jenže právě to je v Americe, zvlášť pro republikány, nepřijatelné. Po dnešním nočním hlasování nezbývá než se vrátit někam úplně na začátek. Proč Obamova reforma vlastně vznikla, co chtěla řešit, co nevyřešila a co se s tím dá dělat. Back to square one.
Čtěte další komentáře Miroslava Zámečníka: