Kdo by nechtěl podepsat jednoduše online smlouvu s
právníkem, spravovat si online své daně a sociální dávky, objednat si a
zaplatit novou „espézetku“, omluvit dítě ze školy nebo zahájit zabezpečený
videohovor s lékařem z domova? Navíc na jednom místě a jediným přihlášením do
internetového bankovnictví?
Po letech, kdy se o digitalizaci neúspěšně pokoušel stát, se
ji nyní snaží popostrčit české banky. Ve spolupráci se státními institucemi
jsou už před dokončením potřebné legislativy, která umožní využívat bankovní
identitu v online prostředí. Legislativa prošla úspěšně třetím čtením v
Poslanecké sněmovně a do konce února by ji mohl podepsat prezident Miloš Zeman.
Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka (později se připojí další banky) poté vytvoří společnou firmu, která vybuduje infrastrukturu, pomocí níž se digitální bankovní identita propojí se státním aparátem. „Na financování projektu směřujícího k využití bankovní identity coby nástroje plošné identifikace v online prostředí se budou podílet pouze komerční subjekty. Stát se finančně podílet nebude,“ uvedl pro týdeník Euro Filip Hanzlík, náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace, která projekt nyní zastřešuje.
Velké oči
Státní správa se pak musí přičinit, aby na Portál občana napojila co nejvíc služeb, které jsou dnes většinou roztříštěny na různých místech a nejsou plně online. Od ledna fungují například e-neschopenky, ale třeba ambiciózní projekt elektronizace daní či elektronizace soudních spisů pořád na svou realizaci čeká.
Guvernér francouzské centrální banky: Kryptoměny ano, ale jen v rukou státu
Problém v přístupu k elektronickým službám státu je v
současnosti hlavně ve složitém přihlášení buď pomocí datové schránky, nebo
občanského průkazu s čipem, který u sebe uživatel fyzicky musí mít a připojit
jej za pomocí čtečky k počítači.
Místo současných několika desítek tisíc lidí by po zavedení
bankovní identity mohlo se státem začít najednou elektronicky komunikovat přes
pět milionů lidí.
Banky si od projektu slibují, že bankovní identitu a
elektronický podpis budou za poplatek poskytovat soukromým firmám, a získají
tak další zdroj příjmů. „Vnímáme značnou poptávku po těchto službách ze strany
soukromých subjektů. Například v Norsku využívá různé úrovně těchto služeb více
než 900 firem,“uvádí Hanzlík.
Projekt bankovní identity má v tuzemsku zatím pracovní název Sonia a ve zkušebním provozu by měl začít fungovat od jara 2021. „Banky mají velké oči a čekají, že na tom budou vydělávat miliardy korun,“ řekl týdeníku Euro jeden z finančníků, který se na projektu podílí.
Nicméně zájem soukromých firem využívat bankovní identitu
občanů, a především platit za ni, nemusí být v Česku zas tak velký. V
současnosti službu digitální identity využívají hlavně sázkové společnosti Sazka,
Tipsport či Šance, které musejí ze zákona přísně ověřovat totožnost hráčů.
Průměrně ověřují identitu zhruba padesáti tisíc klientů měsíčně, přičemž příjmy
z poplatků za tuto službu jsou v nižších desítkách milionů korun.
Přečtěte si: Chceme uspět i na bankovkách v Evropě, říká šéf IQ Structures o bezpečnostních hologramech
Ostatní firmy, které by službu mohly využívat, jako
například dodavatelé energií či telekomunikační firmy, o službu zatím nemají
zájem, jelikož je příliš drahá. „Raději používají kurýry, kteří za 80 korun
dovezou smlouvu zákazníkovi a ověří jeho totožnost, nebo ověřují zákazníkovu
identitu pomocí ověřovací SMS zprávy,“ řekl týdeníku Euro Petr Dvořák, šéf
fintechové firmy Wultra, která už v současnosti ověřuje pro sázkové kanceláře
identitu klientů pomocí bankovního účtu.
Bankovní seznamka
Ve skandinávských zemích zaváděli digitální bankovní
identitu před čtvrt stoletím, kdy například v e-shopech nebyly tolik rozšířené
platební brány a nebyly tak propracované účty u Googlu či Facebooku. Služba se
masově rozšířila a dnes každý Nor používá svou bankovní identitu průměrně
obden, přičemž díky množství uživatelů mají banky z mikropoplatků za ověřování
a platební služby vysoké příjmy.
Bankovní identitě v Česku však dnes budou konkurovat právě
zmíněné účty Googlu či Facebooku a další, které umožňují velmi jednoduché
přihlášení do e-shopů či fintechových služeb. Je proto otázka, zda se
konzervativní čeští uživatelé budou chtít přihlašovat přes banku.
Možným řešením je navázat na digitální identitu co nejvíc
nových komerčních služeb. Příkladem může být například půjčování elektromobilů
či prodej zelené elektřiny, kterou lidé získávají ze solárních panelů. Nebo
zmíněná telemedicína či nákup zboží, kde je podmínkou věk nad 18 let, seznamka,
kde lidé nepodvádějí, ale ukazují svou pravou identitu. Jedině když banky
získají potřebnou škálu, rozšíří se používání digitální identity, za kterou
budou lidé i firmy ochotné platit.
Sázka na digitální identitu nemusí být špatná, protože v digitálním světě patří k tomu nejcennějšímu. Jestli to bude právě bankovní identita, je však nejisté.
