Současná verze adaptačního zákona GDPR může ovšem v důsledku vést k omezení diskuse o věcech veřejných, k omezení ve všech sférách společnosti, které podporují svobodu myšlení a projevu. Ochranu osobních údajů nelze aplikovat až takto široce, kdy by se naopak ohrozila jiná základní práva, jako je právo na informace či svoboda projevu.
Česká republika a výjimka
Návrh české verze adaptačního zákona dostatečné široké výjimky z GDPR pro novinářskou, uměleckou a akademickou činnost nepřináší. Jde bohužel koncepčně nevhodnou cestou dílčích kazuistických výjimek. Touto cestou se, pokud je mi známo, vydala naprostá menšina zemí, například Slovensko. Návrh zákona se neomezuje jen na test proporcionality, se kterým je česká justice zvyklá pracovat, ale zavadí řadu nových testů, které s sebou přinesou výkladové problémy (zejména testy dle § 16 odst. 2 a3 vládního návrhu, jako je třeba test vážení zájmů). Absence dostatečně široké výjimky a navrhovaný text zákona vytvářejí právní nejistotu, která by v praxi mohla vést k různým negativním důsledkům. Například k omezení natáčení z veřejných míst; pokud by to totiž nebylo neproveditelné, každý, kdo by se objevil v záběru, by musel být seznámen s příslušností štábu ke správci údajů. Vznikaly by spory, jestli to pro štáb bylo proveditelné, nebo ne.
Dalším důsledkem může být omezení zpravodajství z politických či odborových demonstrací; osobní údaje o politických postojích či odborové příslušnosti jsou tzv. citlivými údaji, provozovatelé médií by museli provádět náročný test přípustnosti uveřejnění takových údajů. Dále by hrozilo omezené zpracování reportáží či dokumentů mapujících životy národnostních menšin, náboženských obcí a dalších oblastí zahrnující citlivé údaje; opět z důvodů, že u každé jednotlivé osoby zachycené na videozáznamu musí být její zájem na ochraně osobních údajů menší než veřejný zájem na publikaci těchto údajů.
Pokuta 20 milionů eur
Pokud nebudou dostatečně široké výjimky v adaptačním zákoně přijaty, může vznikat řada situací, kdy si novináři, umělci a akademici nebudou jisti svými právy a povinnostmi. Budou vystaveni také riziku likvidačních pokut až do výše 20 milionů eur. Vzhledem k riziku likvidačních pokut, popřípadě časově a finančně náročných sporů, je velmi pravděpodobné, že novináři, umělci či vědci budou nuceni přistupovat k autocenzuře.
Tyto skutečnosti by pak vedly k nelegitimnímu nepřímému omezování svobody umělecké tvorby, vědeckého bádání, projevu a šíření informací.
Je pravdou, že někteří novináři se nechovají dvakrát odpovědně ve vztahu ke své obrovské odpovědnosti a musím přiznat, že jsem několikrát zvažoval, jestli poslanecký pozměňovací návrh pro přijetí výjimky pro novináře, vědce a umělce vůbec předkládat, ato iz hlediska mých osobních nedávných zkušeností. Ale chci zůstat konzistentní - vždy jsem kritizoval, aby se normy tvořily kvůli těm, kteří je porušují, aby pak ovlivnily všechny, a ti, kvůli kterým se přijaly, se je naučí beztak ignorovat, jako tak činili celou dobu. A to platí i v tomto případě. Nechci trestat odpovědné, poctivé a profesionální novináře za ty, kteří jsou jejich protipólem. •
Pokud nebudou dostatečně široké výjimky v adaptačním zákoně přijaty, může vznikat řada situací, kdy si novináři, umělci a akademici nebudou jisti svými právy a povinnostmi.
O autorovi| Patrik Nacher, poslanec a pražský zastupitel
