Šestadvacáté pokračování
Viagra pro ženy
V roce 1998 se na světových trzích objevila Viagra. A změnila sexuální život milionům mužů. Miliardy dolarů, které díky ní farmaceutická společnost Pfizer vydělala, zase změnily život mnoha tisícům akcionářů. Německá společnost Boehringer Ingelheim se proto v současnosti snaží být podobně úspěšná. Testuje prostředek Flibanserin, který by měl pod komerčním názvem Rose Viagra vyřešit i sexuální problémy žen.DIE WELT
Původně měl Flibanserin sloužit jako lék proti depresi, ukázalo se však, že má i jiné účinky než pouhé zlepšení nálady. U testovaných žen se totiž výrazně zvýšil sexuální apetit. Růžová Viagra se však na rozdíl od modré musí užívat dlouhodobě. „Jde o dlouhodobou terapii a navíc Flibanserin ovlivňuje fungování mozku. To s sebou nese i určitá rizika,“ kritizuje nový lék Amy Allinová z americké organizace National Women’s Health Network. „Dosud provedené testy dokazují, že Flibanserin je naprosto bezpečný a účinný,“ lobbuje za něj výzkumný pracovník firmy Boehringer Ingelheim Peter Piliero. Bude-li Flibanserin uveden na trh, se ukáže v nejbližší budoucnosti. Tým expertů amerického ministerstva zdravotnictví jej totiž právě pečlivě zkoumá. Dle odborníků lze zatím tržní potenciál podobných léků jen obtížně odhadnout. Americká farmaceutická společnost BioSante, která vyvíjí hormonální mastičky proti sexuálním poruchám žen, odhaduje, že jen v USA může roční obrat z nich činit až dvě miliardy dolarů.
SLATE, THE GUARDIAN
Zákon přeje BP
Pozůstalí po zaměstnancích, kteří zahynuli při výbuchu ropné plošiny Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, nemusejí dostat od společnosti BP téměř žádné odškodné. Důvodem je 90 let starý zákon o smrti na volném moři. Ten výrazně omezuje odpovědnost viníka a týká se i ropné plošiny, neboť ji z právního hlediska považuje za plavidlo. Pro rodiny obětí by to znamenalo, že mají nárok pouze na odškodné ve výši zdaněného životního výdělku zemřelého a navíc bez jeho osobních příplatků. To by například u pozůstalých po zaměstnanci, který by v následujících 30 let vydělával 60 tisíc dolarů ročně, činilo méně než milion dolarů. Pokud zemřelý neměl partnera ani děti a jeho tělo se nikdy nenašlo, částka by se mohla ztenčit na tisíc dolarů.
Když v roce 2005 vybuchla rafinerie BP v Texasu, zákon nebyl použit a BP musela pozůstalým po patnácti obětech a několika desítkám zraněných zaplatit 1,5 miliardy dolarů. Pozůstalí po obětech výbuchu na ropné plošině Deepwater Horizon se už pokusili ovlivnit Kongres, aby zákon změnil. Narazili však na odpor silné ropné a námořní lobbistické skupiny, kterou nebude snadné porazit.
Stejné množství ropy, jež dosud uniklo při katastrofě Deepwater Horizon do Mexického zálivu, však každoročně znečišťuje i Nigérii, ale za mnohem nižší pozornosti médií a veřejnosti. Důvodem má dle nevládních organizací být katastrofální stav ropovodu, jímž je ropa přes Nigérii dopravována. Společnost Shell, která v tomto africkém státě působí, tvrdí, že za úniky ropy může především navrtávání potrubí Nigerijci a jejich sabotáže a bombové útoky.
FOCUS
Sladká pomsta
Německá média několik týdnů tvrdě kritizovala špatný stav španělských finančních institucí. Dokonce soudila, že madridská vláda bude muset podpořit úvěrové instituce finančními prostředky ze záchranného balíčku Evropské unie. Netrvalo však dlouho a španělská centrální banka našla odpověď. Žádá totiž zveřejnění výsledků zátěžových testů, které nedávno musely evropské banky podstoupit. Z toho vyplývá, že Španělsko nemohlo dopadnout natolik špatně, jak tvrdí tisk.
Otázkou však zůstává, jak v zátěžových testech uspěly německé bankovní domy. Ty se totiž proti zveřejnění jejich výsledků vehementně brání. „Strach ze zveřejnění zátěžových testů pravděpodobně znamená, že v nich neuspěly natolik dobře, jak by si přály,“ spekulují nyní na oplátku španělská média.
VANITY FAIR
Teroristický sex
Americký intelektuál Christopher Hitchens má asi nyní důvod pořídit si ochranku. Napsal totiž, že motivem jednání muslimských teroristů v posledních letech byl, kulantně řečeno, nevyrovnaný vztah k ženám. Zásadní problém se sexuálním stykem prý měli Muhammad Atta, únosce jednoho z letadel 11. září 2001, americký armádní příslušník Nidal Malik Hasan, který loni v listopadu zastřelil ve Virginii třináct lidí, i Umar Farúk Abdulmuttallab, jenž loňského prosince téměř vyhodil do povětří letadlo na lince do Detritu. Buď jej nikdy neměli a žen se coby hříšných bytostí báli, nebo pod rouškou muslimské zbožnosti tajně navštěvovali striptýzové bary. Běžný partnerský vztah s manželkou nebo přítelkyní však neměl ani jeden z nich.
Nedostatek sexuálních styků jim měl být coby svatým mučedníkům vykompenzován v nebi hned s 72 pannami najednou. Že by to byl mnohem silnější motiv k jejich jednání, než se dosud myslelo?
BILD
Čokoládová válka
Před tréninkem ještě chléb s Nutellou, takto už několik let propagují v německé televizi všudypřítomný čokoládový krém známí fotbalisté. To by mohlo brzy skončit. Evropští politici totiž chtějí reklamu, jež velebí údajné blahodárné účinky Nutelly na zdraví lidí, zakázat. „Ovoce, mléko, chléb a Nutella, snídaně pro šampiony,“ tvrdí kuchař italského národního fotbalového týmu Claudio Sivestri v televizním spotu. V Evropském parlamentu se však chystá ostrý útok na iluzi, dle níž je Nutella součástí programu na zlepšení kondice. Dle Evropské unie by potraviny s více než desetiprocentním podílem cukru a čtyřmi procenty tuku neměly být v televizi spojované se sportem a se zdravým životním stylem.
Vedení společnosti Ferrero, jež Nutellu vyrábí, zareagovalo nezvykle podrážděně: „Evropa nám vyhlásila válku.“ Viceprezident společnosti Paolo Fulci v diskusi spatřuje atentát byrokratů na tradiční italský průmysl se sladkostmi. „Začínají spotřebitelům namlouvat, že existují dobré a špatné produkty. Dalším jejich činem bude, že se s Nutellou začne zacházet jako s cigaretami. Dá se na ni velký nápis: Pozor způsobuje obezitu!“ postěžoval si Fulci. Prý však není všem dnům konec. „Prohráli jsme sice bitvu, ale nikoli válku,“ varoval politiky v Bruselu boss společnosti Ferrero.
GOOD HOUSEKEEPING
Zamlžené vidění
Souboj titánů 3D, Avatar 3D, Alenka v říši divů 3D – filmový průmysl se do 3. tisíciletí vyzbrojil třetí dimenzí a uspěl. Trojrozměrnou zábavu si zatím nelze nelegálně stáhnout z internetu, a proto kina zažívají nevídanou renesanci. Má to však jeden problém. Prostorové vidění umožňují výhradně speciální brýle, které ve většině biografů nejsou jednorázově, ale několikanásobně použitelné, což není příliš hygienické.
Americký časopis se rozhodl vyšetřit sedm náhodně vybraných speciálních brýlí ve výzkumném zdravotním institutu. A výsledek šokoval. Výzkumníci našli obrovský počet bakterií včetně těch, které způsobují například zánět očních spojivek, infekci kůže či zápal plic. Na brýlích se cítí jako doma i zlatý stafylokok, jenž je příčinou značných kožních problémů.
THE WASHINGTON TIMES
Tajná rusko-americká dohoda?
Vláda prezidenta USA Baracka Obamy tajně spolupracuje s Rusy na uzavření smlouvy o protiraketové obraně. Mnoho amerických státních úředníků ve vysokých státních funkcích se však obává, že tato dohoda protiraketovou obranu omezí. Jde však o jeden z hlavních cílů Moskvy. Ta byla proti plánům Washingtonu umístit na území střední Evropy prvky protiraketové obrany – radar v Česku a protiraketový systém v Polsku.
Dle těchto amerických státních úředníků Obamova vláda minulý měsíc – během rozhovorů náměstkyně ministerstva zahraničních věcí USA Ellen Tauscherové s jejím ruským protějškem Sergejem Rybakovem – navrhla Rusku smlouvu o protiraketové obraně. Tajné rozhovory a možnost smlouvy zneklidnily americké zastánce protiraketové obrany bez jakéhokoli jejího omezení. Obávají se totiž, že by Obamova vláda mohla v rámci úsilí o „obnovení“ vztahů s Moskvou učinit další ústupky, jež omezí současnou i budoucí protiraketovou obranu USA. Státním úředníkům v Obamově vládě, kteří podporují dohody o kontrole zbrojení, se protiraketová obrana nezamlouvá. Dle nich totiž protiraketová obrana uzavření těchto dohod brání.
STERN
Dlouhá paměť
Internet nezapomíná. Toho si všiml i ministr vnitra Spolkové republiky Německo Thomas de Maizière, a proto a nyní žádá o zavedení „digitální mazací gumy“. Ta by měla uživatelům internetu umožnit kontrolu vlastních dat. „S její pomocí se uživatelé snadno ubrání každému, kdo by chtěl zneužít jejich data – prostě je smažou,“ vysvětlil politik CDU. A dodal: „Musíme naučit internet zapomínat.“
Dle ministra de Maizièra musí každý uživatel získat ke svým datům dispoziční právo: „Pokud například změníte sociální síť, musíte mít možnost si veškeré informace vzít s sebou.“ A v příštích měsících se chce intenzivně věnovat internetové politice. Nové zákony výhradně pro internet však zatím zavádět nechce. Podotkl však, že poskytovatelé internetových služeb musejí ručit za bezpečnost dat.
Text do rámečku:
6,57 milionu studentů
bylo v roce 2010 přijato na čínské vysoké školy. V roce 1998 však pouze 1,08 milionu.
Beijing Review