Zajímavosti ze světových médií
THE SUN
iPad pro královnu
Britskou královnu Alžbětu II. nové technologie hodně zajímají. Když jí vnuci William a Harry ukázali tablet iPad, dlouho neváhala a požádala své zaměstnance, aby jí jeden pořídili.
„Na svůj věk jde překvapivě s dobou a bylo jen otázkou času, než si o něj řekne. Fakt, že jejich babička chce iPad, prince nadchnul,“ řekl listu The Sun zdroj z Buckinghamského paláce. Na královnu prý zapůsobilo především snadné používání, velikost obrazovky a nízká váha přístroje, který chce používat během dlouhých cest po Británii.
Alžběta II. už podle zdrojů bulvárního plátku vlastní e-mailovou adresu a píše si přes ni se svými dětmi a vnoučaty. I když mají novináři psát královně obyčejné dopisy, jedna novinářka už prý dostala přímo od panovnice její e-mailovou adresu.
Ačkoli Buckinghamský palác výše uvedené informace oficiálně nekomentoval, měl by se do královských rukou brzy dostat iPad 2. Ten firma Apple uvedla na trh letos v březnu a od té doby se jich prodalo na patnáct milionů kusů.
Ostatně to není první technologická vymoženost, kterou si Alžběta II. oblíbila. Ačkoli je nepoužívá na veřejnosti, první mobilní telefon měla už před více než deseti lety a poměrně nedávno si pořídila smartphone BlackBerry. Má také minimálně dva iPody – stříbrný model za 169 liber si koupila v roce 2005 a další dostala předloni od amerického prezidenta Baracka Obamy.
FINANCIAL TIMES
Zpátky do budoucnosti
Věštění není na malém pacifickém ostrově Samoa žádný problém. Vzhledem k tomu, že jde z hlediska časových pásem o nejzápadnější místo na Zemi a mezinárodní datová hranice je jen pár kilometrů od pobřeží, stačí tam pozorovat horizont, a člověk tak hledí i do zítřejšího dne.
Teď má ale ostrov jiný plán – z posledního místa na Zemi, kde je možné vidět západ Slunce, se stane prvním státem, který bude vítat nový den. Tamní vláda totiž chce posunout datovou hranici od západního pobřeží k východnímu, a prakticky se tak „přemístit“ v čase. Obrací tím rozhodnutí, jež ostrov před 119 lety ukotvilo v nynějším časovém pásmu.
Důvodem není to, že by tamní premiér s poněkud komplikovanějším jménem Tuilaepa Aiono Sailele Malielegaoi potřeboval více času na splnění volebních slibů. Cesta „zpátky do budoucnosti“ má pomoci ostrovní ekonomice, konkrétně se přizpůsobit Austrálii a Novému Zélandu. Při obchodu s těmito zeměmi totiž Samoa ve skutečnosti ztrácí kvůli časovému posunu každý týden dva pracovní dny. Do Austrálie a Nového Zélandu směřuje 85 procent vývozu ze Samoy, převažují především ryby a výrobky z kokosu.
Radost z časového posunu ale nemají všichni, změn se obává cestovní ruch, který přijde o romantický artikl posledního zapadajícího Slunce. Na druhou stranu ale Samoané budou moci přilákat ty turisty, kteří rádi oslavují – pokud si přijedou užít narozeniny nebo výročí, mají to odtud jen hodinu letu na Americkou Samou, kde mohou slavit podruhé, protože ta bude nově za datovou čárou.
LE MONDE
Žebříček konzumu
Nejmasovějšími spotřebiteli v Evropské unii jsou Lucemburčané. Po nich následují Britové, Nizozemci, Němci, Švédi a Rakušané. Česká republika se v žebříčku sedmadvaceti zemí EU podle míry spotřeby na jednoho obyvatele umístila až na devatenáctém místě. Údaje pocházejí ze studie francouzského Národního institutu statistiky a ekonomických studií.
Do spotřeby na jednoho obyvatele se nepočítaly jen prostředky utracené ze soukromých peněženek, ale také z veřejných rozpočtů. Zahrnují tedy rovněž výdaje státu na vzdělání, bydlení nebo zdravotní péči.
Studie vychází z dat za rok 2009. Podle těchto čísel se spotřeba v Lucembursku pohybuje padesát procent nad evropským průměrem. Zato Češi zatím zkonzumují jen tři čtvrtiny toho, co průměrný Evropan.
Největší pozornost analýza pochopitelně věnuje zemi galského kohouta. Konstatuje, že Francouzi utrácejí víc než většina Evropanů za kulturu a volnočasové aktivity. Hodně vydají také za bydlení, vodu a energii. Obdobně si stojí i v kategorii alkoholických nápojů. Národ pověstný elegancí prý naopak méně utrácí za oblečení a boty.
CHINA DAILY
Honba za luxusem
Čína letos předběhne Japonsko v objemu nakoupeného luxusního zboží, a stane se tak druhým největším trhem s těmito výrobky na světě, uvádí zpráva společnosti Bain & Company. V nejlidnatějším státě roste prodej luxusního zboží rok od roku přibližně o čtvrtinu, letos by se tržby měly vyšplhat na 17 miliard dolarů (zhruba 290 miliard korun).
Mnozí výrobci světových značek si na čínském trhu nové myšlenky nejdříve otestují, než je implementují na vyspělé trhy. Miliardová země pro ně představuje díky bohatnoucí střední vrstvě obrovskou příležitost. Podle studie jsou tamní zákazníci o 20 až 25 let mladší, než je tomu v Evropě a v USA. V Číně přitom žije přibližně 150 milionů chudých lidí, kteří v průměru disponují méně než jedním dolarem na den.
Naopak Japonsko zaznamenalo pětiprocentní pokles zájmu o exkluzivní zboží. Jedním z důvodů bylo i silné březnové zemětřesení. Největším trhem pro nákup luxusního zboží na světě zůstávají Spojené státy, kde se letos očekává nárůst prodeje o dalších osm procent na téměř 77 miliard dolarů.
REUTERS
Buffett žádá o místo
Proslulý investor Warren Buffett se bude ucházet o místo regionálního manažera společnosti Dunder Mifflin Paper Company v americkém městě Scranton v Pennsylvánii. Jeho pohovor se uskuteční 19. května před televizními kamerami stanice NBC.
Nejde o to, že by Buffetta přestalo bavit řízení multimiliardového kolosu Berkshire Hathaway, kývnul totiž na nabídku zahrát si epizodní roli v kultovním seriálu The Office. V rámci americká verze původně britské komediální řady, známé v Česku jako „Kancl“, bude v uvedený den odvysílána finální část sedmé série, ve které se stále hledá náhrada za šéfa Michaela Scotta. Jeho představitel komik Steve Carell se totiž chce zaměřit na filmovou část své kariéry.
Osmdesátiletý Buffett v podstatě oplácí laskavost, jíž se mu dostalo, když tým Kanclu věnoval letošní valné hromadě Barkshire Hathaway speciálně natočené vystoupení. Ačkoli má miliardář mezi světovými investory výsadní postavení, v seriálu bude pouze jedním z mnoha kandidátů na manažerské místo ve fiktivní firmě. Zatím není jasné, zda bude hrát sám sebe či vymyšlenou postavu.
SME
Ženy do výroby
Slovenky jsou podle statistik méně zapojené do pracovního procesu, než činí průměr v patnácti vyspělých zemích Evropské unie. Odborníci si přitom myslí, že právě zvýšení jejich podílu na celkové zaměstnanosti by mohlo pomoci k růstu slovenské ekonomiky až o 1,6 procenta.
Institut finanční politiky při slovenském ministerstvu financí jmenoval mezi hlavní důvody nižší účasti žen na pracovním trhu vysoký počet nepracujících studentek, nízký věk odchodu do důchodku a špatné nastavení daňového systému a systému dávek.
Zatímco v nejvyspělejších patnácti zemích EU představuje podíl ekonomicky aktivních žen 66 procent všech obyvatel nad patnáct let, na Slovensku je to 61 procent. Týká se to však hlavně mladší a starší generace. V případě střední generace (35 až 54 let) jsou Slovenky dokonce nad průměrem.
FINANCIAL TIMES
Vzhůru do klubu miliardářů
Šéf švýcarské společnosti Glencore, čtyřiapadesátiletý Ivan Glasenberg, bude mít po chystané emisi akcií majetek v hodnotě téměř deset miliard dolarů. Jedním z nejbohatších mužů v Evropě se stane prakticky ze dne na den – v dosud ryze soukromé firmě, která se rozhodla pro vstup na kapitálový trh, by měl mít podíl ve výši 15,8 procenta. Podle emisního prospektu to bude odpovídat hodnotě majetku ve výši 9,6 miliardy dolarů (přes 160 miliard korun).
Glencore je největším obchodníkem s komoditami na světě. Po primární emisi akcií (IPO) si firma vybrala vhodný čas, nahrávají jí rostoucí ceny na světových trzích. Investorům nabízí 7,9 miliardy akcií. Po jejich prodeji by se tržní hodnota Glencoru měla zvýšit na zhruba 61 miliard dolarů.
Spolu s Glasenbergem se stanou dolarovými miliardáři i další čtyři top manažeři. Dva muži, kteří spolu řídí divizi obchodování s mědí, Daniel Maté a Telis Mistakidis, budou mít po šesti procentech akcií, což znamená majetek v hodnotě 3,7 miliardy dolarů pro každého. Maté se tak stane čtvrtým nejbohatším Španělem a Mistadikis druhým mezi nejmajetnějšími Řeky. Šéf segmentu obchodování s uhlím, Američan Tor Peterson, bude mít podíl odpovídající 3,2 miliardy dolarů a šéf ropného byznysu, Brit Alex Beard, si přijde na 2,8 miliardy dolarů.
O 6,1 miliardy dolarů (více než 100 miliard korun) ročně přichází hollywoodská studia v důsledku pirátského stahování filmů. BLOOMBERG BUSINESSWEEK
