Mediální revue

Zajímavosti ze světového tisku

AFP

Zlaté zuby za cash

Rostoucí cena zlata přiměla obyvatele Jižní Koreje k tomu, aby začali vyměňovat své zlaté zuby za hotovost. „Vykupujeme mnohem více zlatých zubů než obvykle, a to kvůli rapidně stoupající ceně zlata,“ uvedl pro agenturu AFP Nam Seung-Woo, šéf společnosti Gold Seven. Pouze za poslední měsíc získala firma celé zlaté zuby, korunky, případně výplně od nejméně stovky zákazníků. Denně také dostává v průměru deset e-mailů obsahujících fotky nabízeného „zboží“ a zároveň dotaz, za kolik by bylo možné zuby zpeněžit. Nam uvedl, že prozatím neví o nikom, kdy by si nechal vytrhnout zlatý zub pouze proto, aby jej hned prodal. Nicméně dodal, že zatímco dříve nechávali pacienti materiál u zubaře v ordinaci, v dnešní době si jej berou s sebou, aby zlato vyměnili za hotovost. Vysoké ceny zlata donutili Jihokorejce slevit i z tradice, podle níž má každé dítě při prvních narozeninách dostat zlatý prsten. Zlatníci se shodují, že nyní dostávají zakázky na výrobu jednogramových prstýnků, zatímco dříve byla váha téměř čtyřnásobná. Také prsteny pro novomanžele se teď vyrábějí z devítikarátového zlata místo z osmnáctikarátového a podobně Jihokorejci šetří i u zlatých darů pro zásnuby.

DER STANDARD

Vítr bez dotací

Větrná energie bude konkurenceschopná možná již v roce 2023. Vyplývá to z prognózy poradenské společnosti A.T. Kearney vypracované na zakázku rakouského ministerstva dopravy. Pozitivní efekty energie získané z obřích větrníků jsou měřitelné již nyní. Do roku 2020 by provozovatelé větrných elektráren v Rakousku měli podle studie proinvestovat 2,8 miliardy eur. Jenže skutečnost vypadá o poznání problematičtěji. Již teď „větrná“ lobby prosazuje, aby parlament nesnižoval výkupní cenu, která je stanovena na 9,70 eurocentu za kilowatthodinu. Nejnovější elektrárny jsou sice až sedmkrát výkonnější, než byly před deseti lety, podobně ale stouply také výrobní ceny. „Pořizovací náklady se prodražují,“ potvrdil Martin Steininger z elektrárny v dolnorakouském Simonsfeldu, jedné z celkem 625 podobného typu, které u našich jižních sousedů pracují. Odchyt větru do lopatek turbín přitom občas narazí dokonce na odpor ekologů. Nejostřejší spory se v současnosti vedou o nový větrný park v blízkosti Brennerského průsmyku. Tamní ochránci přírody varují před zničením alpského regionu, který už nyní silně zatěžuje silniční doprava.

FOCUS

Proč zdražuje káva

Za jedno kilo kávy zaplatili spotřebitelé letos v březnu v průměru o 14,7 procenta více než před rokem. Oficiálním důvodem jsou stále rostoucí ceny za surovou kávu, která se meziročně zvýšila dokonce o třetinu. Pěstitelé se hájí tím, že zejména Kolumbie, jeden z největších dodavatelů kávy na světě, měla předloni velmi špatnou úrodu a odrůda Arabica už od té doby nezlevnila a zůstává na čtrnáctiletém maximu. Mezinárodní organizace kávy ICO dokonce na základě dlouhodobých objednávek před dvěma měsíci registrovala nejvyšší ceny za posledních 34 let. Do hry ale vstupují také spekulanti. „Komoditní burzu zachvátily spekulace, které ženou cenu vzhůru,“ citoval německý týdeník Focus nejmenovaného zástupce koncernu Tchibo. K tomu je nutné připočíst také vzrůstající oblibu kávy v Číně, jinak typicky čajové zemi. Němci, kteří vypijí podle přepočtu na hlavu a rok v průměru třikrát více kávy než Češi, si tak musejí zvyknout na to, že se zdražení o jedno euro za půlkilové balení běžného typu kávy stane každoroční normou.

THE ECONOMIST

Černá můra pro muzikanty

Celosvětové tržby za hudební nahrávky klesly za posledních deset let na polovinu. Oproti roku 1999, kdy portál Napster spustil službu sdílených nahrávek a zahájil tak éru masového kopírování, se příjmy z prodeje hudby podle Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI) snížily z téměř 30 miliard dolarů na loňských 15,9 miliardy dolarů. Vzornými zákazníky hudebních vydavatelství zůstali Japonci, kteří vloni za hudební nahrávky utratili téměř čtyři miliardy dolarů. V porovnání s kupní silou, vyjádřenou procentem tržeb na HDP, to bylo nejvíc ze všech zemí. Poměrně slušně vycházejí z tohoto srovnání také Britové a Švédi, Němci nebo Francouzi.
Naopak v Číně hudební průmysl vloni inkasoval pouhých 64 milionů dolarů. „Nahrávky se tam kopírují se stejným entuziasmem jako kabelky,“ poznamenal k tomu list The Economist.

CHINA DAILY

Minimální mzda v tržním ráji

Hongkong od začátku května zavedl minimální mzdu. Zaměstnanec má nově nárok na nejméně 28 hongkongských dolarů (necelých šedesát korun) za hodinu, a to bez ohledu na to, zda má v pracovní smlouvě zakotvenou hodinovou anebo měsíční mzdu a zda pracuje na celý nebo poloviční úvazek. Nařízení schválil loni v létě místní parlament.
V případě této „zvláštní administrativní oblasti“ Číny, kterou nadace Heritage Foundation opakovaně vyhlásila za nejsvobodnější ekonomiku světa, jde o velký posun v ochraně práv zaměstnanců. Hongkongští byznysmeni se dlouho bránili s odůvodněním, že zavedení minimální mzdy zbytečně zvýší ceny služeb. Zastánci minimální mzdy na druhou stranu argumentovali, že podobné ustanovení pomůže především ekonomicky nejslabším členům společnosti zaměstnaným v uklízečských a bezpečnostních firmách.

EUROPEAN VOICE

Řepka už nebude v kurzu

Evropská unie by měla přehodnotit svou politiku podpory biopaliv. Na základě nedávno dokončené studie o emisích skleníkových plynů z biopaliv rostlinného původu, kterou si EU objednala, to uvedl šéf realizačního týmu, ekonom David Laborde. Přínos biopaliv je podle něj sporný a další škody vznikají změnami v proporcích využívání zemědělské půdy. Evropská komise by tak podle něj měla znovu zvážit, zda chce i nadále usilovat o to, aby se do roku 2020 používalo v dopravě nejméně deset procent biopaliv.
Labordyho tým zjistil, že pěstování rostlin pro výrobu motorových paliv vede k mnohem vyšším emisím, než se dosud předpokládalo. Závěry studie, která zatím nebyla zveřejněna, by mohly vyvolat tlak na přehodnocení dosavadní politiky EU. Komisaři Günther Oettinger a Connie Hedegaardová, kteří mají agendu energetiky a klimatických změn na starost, by měli podle listu EuropeanVoice navrhnout změny příslušných zákonů do července letošního roku.

THE NEW ZEALAND HERALD

Bitva o kiwi

Nový Zéland je jedním z největších producentů a vývozců kiwi na světě. S ovocným exportem to ale v této zemi není úplně jednoduché. Vývoz kiwi je totiž už přes třicet let regulován. Aktuálně ho ovládá společnost Zespri, což logicky vadí konkurenci. Firma Turners & Growers se rozhodla prosadit vývoz vlastních kiwi – kromě zeleného nabízí i červenou a žlutou variantu. Odmítá přitom, aby její zboží procházelo testováním firmy Zespri, která tím podmiňuje spolupráci. Výsledkem jsou dlouhé roky soudních bitev. V aktuálním sporu před nejvyšším soudem chce Turners & Growers dokázat, že Zespri porušuje obchodní zákon například tím, že exkluzivními kontrakty s pěstiteli omezuje konkurenci.
U nejvyššího soudu se Turners & Gross domáhala svých práv už loni, kdy se snažila dokázat protizákonnost vývozní regulace, která Zespri prakticky zajišťuje exportní monopol. Soud ale firmě za pravdu nedal, a tak se i v tomto případě čeká na další stání u odvolacího tribunálu.

THE GUARDIAN

Facebook politický?

Před první květnovou nedělí se v Británii stalo vícero pozoruhodných věcí. Zatímco královskou svatbu sledoval celý svět, jiné zajímavé události si všiml málokdo. V tom druhém případě šlo o zásah Facebooku proti zhruba padesátce profilových stránek. Řada z nich patřila protestním skupinám, a tak se objevily spekulace, že se musely odporoučet z obav před narušením zmíněných svatebních oslav.
Dalším možným odůvodněním pro vyškrtnutí profilů je politické vměšování Facebooku před chystanými prvomájovými protesty proti vládním škrtům. „Jedno ráno jsem se vzbudil a zjistil, že spousta profilů, které se využívaly k aktivitám proti úsporným opatřením, prostě zmizela. To načasování je přinejmenším podezřelé,“ postěžoval si administrátor jedné z už nefunkčních stránek.
Facebook ale spekulace o politickém motivu zásahu odmítá. Na svědomí to prý má automatický program, který pátrá po fiktivních profilech, za nimiž nestojí skuteční lidé. A vyškrtnuté organizace prý udělaly právě tuto „chybu“.

Zisk ve výši 8,3 miliardy dolarů (cca 135 miliard korun) vykázala za první čtvrtletí největší čínská banka Industrial and Commercial Bank of China.
FINANCIAL TIMES