Zajímavosti ze zahraničního tisku
Financial Times
Pusťte je i k nám
Britští obchodníci chtějí, aby se vláda postarala o větší příliv čínských turistů. Svůj požadavek na zjednodušení procedury udělování víz pro vstup do země zdůvodňují kupní silou početné asijské komunity a tím, že se „nákupní turistika“ stěhuje kvůli byrokratickým překážkám z Londýna do Paříže a do Milána.
I když Číňané vloni utratili v britských obchodech rekordních 350 milionů liber, špičkové obchodní domy jako Harrods, Selfridges nebo Fortnum α Mason namítají, že to mohlo být mnohem lepší. V centru Paříže podle nich nechali čínští turisté za nákupy nejméně o třetinu víc.
Čínské turisty, kteří jedou do Evropy, odrazují komplikace s vyřizováním víza do Británie. Číňané o ně mohou žádat ve své zemi jen na dvanácti místech a součástí žádosti je například desetistránkový dotazník. Proto si většinou vyřídí jen jedno vízum opravňující ke vstupu do 24 zemí schengenského prostoru. Potvrzují to i statistiky: zatímco kontinentální Evropu navštívily předloni více než dva miliony Číňanů, do Británie jich přijelo pouze 110 tisíc. „Francouzi se nám teď mohou z pevniny jenom smát,“ stěžuje si šéf společnosti Harrods, Michael Ward.
The Copenhagen Post
Do důchodu bez obav
Dánové jsou ze všech Evropanů vůbec nejlépe naladěni na věk těsně před penzí, který je jinak spíše synonymem obav ztráty zaměstnání. Plných 92 procent obyvatel Dánska ve věku 55 až 59 let věří, že i po šedesátce budou pracovat ve stejné firmě a jejich postavení na trhu práce se nijak nezhorší. Průměr zemí EU s podobně optimistickým pohledem je přitom jen 60 procent. Vyplývá to ze studie 2010 European Working Condition Survey.
Poslední čísla jen podporují argumenty kodaňské vlády, která se chystá zcela zrušit institut předčasného důchodu. „Když jsou lidé přesvědčeni, že mají na trhu práce uplatnění, je nesmysl zaručovat jim předčasnou penzi,“ podporuje kabinet Jörn Neergaard Nielsen, předseda Dánského odborového svazu. V Dánsku je důchodový věk 65 let, ale uvažuje se o jeho navýšení na 67 let. Státní penzijní fond ATP (Arbejdsmarkedets Tillægspension), do něhož si Dánové v rámci druhého pilíře povinně spoří, je plně oddělen od státního rozpočtu a obchoduje na finančních trzích. I přes opatrné investování (nevěří například řeckým dluhopisům) loni vykázal téměř šestiprocentní výnos.
The Wall Street Journal
Prada míří na burzu v Hongkongu
Známý italský módní dům Prada SpA oznámil, že plánuje zahájení primární emise akcií na burze v Hongkongu. Tento krok by měl slavné firmě se sídlem v italském Miláně pomoci k větší expanzi na mezinárodní trhy. Značka kromě toho otevřela v poslední době řadu obchodů na asijském kontinentě.
Zisky z prodeje akcií mohou italské společnosti pomoci uhradit dluhy. Pradu, které patří také značka Miu Miu a Church’s, vlastní z 95 procent jen několik osob: návrhářka Miuccia Prada, její manžel, další členové rodiny a také CEO společnosti Patrizio Bertelli. Zbývajících pět procent má italská banka Intesa Sanpaolo.
Prada se připravovala na vstup na burzu v Miláně v roce 2001, 2002 a také 2007. Pokaždé však kvůli nepříznivé situaci na trhu z tohoto kroku nakonec sešlo. Analytici odhadují, že tržní hodnota Prady se může na burze vyšplhat na šest miliard eur. Na té v Hongkongu, kde bude vůbec první italskou firmou, může navíc dosáhnout i vyššího ocenění.
Stern.de
Méně Němců, méně piva
Němci pijí stále méně piva. Domácí odbyt tohoto moku v minulém roce poprvé od sjednocení Německa klesl zřetelně pod hranici sto milionů hektolitrů, konkrétně na 98,3 milionu hektolitrů. Podle Spolkového statistického úřadu nepomohl ani skokový nárůst spotřeby během letního mistrovství světa ve fotbale v Jihoafrické republice. Pokles odbytu o 2,7 procenta zaznamenaly i populární míchané pivní nápoje, které jinak zabírají asi čtyři procenta z prodaného piva.
Spotřeba piva v Německu podle statistik klesá už řadu let. Výjimkou byl rok 2006, kdy se sešlo horké léto a pořádání fotbalového šampionátu. Svaz pivovarníků vidí za poklesem spotřeby demografický vývoj v zemi: snížení počtu obyvatel, kteří tak dohromady vypijí méně piva.
Reuters
V Číně začínají růst mzdy
Mezi dělníky, kteří v průběhu čínského nového roku odcestovali do rodných provincií, bylo také mnoho těch, kteří po skočení oslav zůstanou doma. Někteří výrobci na jihu Číny, kde se v oblasti Perlové řeky nachází tisíce továren, přesouvají kvůli rostoucím mzdám produkci do levnějších částí země, případně do méně nákladného zahraničí. Ukončení výroby kabelek a peněženek například koncem ledna oznámila společnost Coach s tím, že ji přesouvá do Vietnamu a do Indie. Stěhování již zahájila také čínská společnost Foxconn, dodavatel pro firmu Apple. Z provincie Kuang-tung, kde se má minimální mzda od 1. března zvýšit na 1300 jüanů (200 USD), což bude nejvíce v celé Číně, se přesunuje do levnějšího vnitrozemí.
Kvůli protestům a stávkám organizovaným s požadavkem za vyšší mzdy vloni došlo k zastavení výroby v automobilkách Toyota a Honda. Místní vlády reagovaly na vlnu protestů tím, že přijaly nařízení o zvýšení minimální mzdy. Růst nákladů až o 20 % pocítí podnikatelé z Hongkongu, Jižní Koreje, Tchaj-wanu a Japonska, kteří vlastní na jihu Číny mnoho továren.
New York Times
Smuteční hosté on-line
V době, kdy se narozeniny, svatby nebo různá výročí oslavují přes sociální sítě Facebook nebo Twitter bylo jen otázkou, kdy se do řady událostí vysílaných přes internet přidají i pohřby.
Ačkoli pro takové příležitosti platí trochu jiná pravidla etikety, stačí vzpomenout na pohřeb princezny Diany v roce 1997 nebo ne tak vzdálené uctění památky Michaela Jacksona. Obě události se živě vysílaly v televizi a jsou stále k vidění na serveru YouTube. Americké pohřební ústavy teď podobnou možnost nabízejí i „obyčejným smrtelníkům“.
„Lidé daleko více žijí online a tento trend to jen reflektuje,“ říká k tomu Joseph Joachim IV., zakladatel michiganské společnosti FuneralOne, která mimo jiné zprostředkovává online přenosy z pohřbů.
Podle jeho firmy se počet pohřebních ústavů, které v Americe podobné služby nabízejí, zvýšil ze 126 v roce 2008 na pětinásobek. Konkurenční společnost Event by Wire z Kalifornie vysledovala nárůst z osmdesáti ústavů na tři sta.
Pohřební ústavy vycházejí z přesvědčení, že je lépe sledovat pohřeb on-line, než se ho nezúčastnit vůbec.Většina z nich zatím poskytuje tuto službu zdarma. Některé si však už účtují za přístupové heslo poplatky. Nejčastěji od 100 do 300 dolarů.
The Guardian
Irské hotely duchů
K více než čtyřiceti tisícům opuštěných obytných domů – odkazu splasklé realitní bubliny – se v Irsku brzy přidají i hotely. Řada z nich vyrostla v období strmého hospodářského růstu, dnes však zejí prázdnotou. Vládní agentura NAMA (National Asset Management Agency), která převzala stavební úvěry několika desítek zbankrotovaných společností, proto rozhodla, že ztrátové hotely zavře. Hotelová zařízení, za současné situace neprodejná, budou zapečetěna a zajištěna proti chátrání. V zimě budou opuštěné hotely vytápěny a před zloději je ochrání ostraha. NAMA odpovídá za půjčky na 82 hotelů v Irsku a 35 ve Velké Británii. Kolik z nich skončí zatím sdělit nechce.
The Telegraph
Plastiky porážejí krizi „o prsa“
Britští muži neváhají platit za další a další plastické operace. Navzdory dopadům ekonomické krize, škrtům ve vládních rozpočtech a šetření na všech stranách se podle zprávy Britské asociace estetické plastické chirurgie (Baaps) během minulého roku počet pánských operací pro zmenšení „poprsí“ zvýšil o 28 procent.
Podle každoročního auditu šlo s tímto problémem pod nůž plastických chirurgů 741 mužů. O dva roky dříve to bylo jen 323. Zmiňovaná operace trvá zhruba půl hodiny a je při ní odebrán zhruba litr tuku. Ke zvýšení popularity podobné operace mohly podle médií přispět i nelichotivé fotografie Tonyho Blaira, Jacka Nicholsona nebo Simona Cowella „nahoře bez“.
„Mnoho mužů si vypracuje tolik prsní tkáně, že jejich hruď nabírá ženskou podobu. Dnešní muži jsou si daleko více vědomi toho, jak vypadá jejich tělo a toho, co je vnímáno jako atraktivní nebo akceptovatelné,“ komentuje Fazel Fatah, prezident Baaps.
Zmenšení prsou se mezi muži stalo druhou nejoblíbenější plastickou operací. Nejpopulárnějšími zůstávají podle asociace plastických chirurgů úpravy nosu, k nimž se loni odhodlalo 993 britských mužů. Přesto mají muži stále daleko k tomu, aby překonali své něžné polovičky. Ty v případě Baaps, která sdružuje zhruba třetinu estetických chirurgů Británie, stále představují devět z deseti klientů.
1000 dolarů ročně
činil v přepočtu průměrný příjem ve středověké Anglii.
Dnes je tato suma stále ještě nedosažitelná pro průměrného Afgánce s příjmem 869 USD/rok, a je dokonce čtyřikrát vyšší, než průměrný příjem v Demokratické republice Kongo (249 USD/rok)
Prospect
