Osmatřicáté pokračování
Poprvé v dějinách
Poprvé v dějinách letectví vzlétlo do vzduchu a souvisle letělo letadlo pohaněné lidskou silou a třepetáním křídel. Sestrojil je inženýr Todd Reichert z Torontské univerzity a pojmenoval Snow Bird (Sněžný pták).
Poháněl je šlapáním jako na kole a letadlo uletělo 145 metrů průměrnou rychlostí 25,6 kilometru za hodinu. Letadlo váží zhruba 42,5 kilogramu a jeho rozpětí křídel je 31,5 metru, přibližně jako Boeingu 737.
MAILONLINE
THE INDEPENDENT
Spořivá Alžběta Britská královna Alžběta II. se kvůli svým poradcům potýká s blamáží. Tamní média díky zákonu o svobodném přístupu k informacím zhruba po šesti letech odhalila, že Buckinghamský palác zvažoval žádost o státní dotace, které by uhradily neustále rostoucí účty za elektřinu v královniných sídlech. Problémem bylo, že šlo o dotace primárně určené pro nemocnice, školy a sociálně slabé domácnosti. Po výměně názorů s úředníky ve Whitehallu však bylo rozhodnuto, že o dotaci z grantu ve výši 60 milionů liber zažádáno nebude. Vyvolalo by to totiž „nežádoucí publicitu“. Je třeba dodat, že královniny účty za elektřiny a plyn markantně vzrostly. V letech 2002 až 2006 se účet za plyn v královských komnatách zvýšil z 319 na 526 tisíc liber (ze zhruba 9,22 na 15,2 milionu korun). V roce 2002 platili Windsorové za elektřinu 249 tisíc liber. O čtyři roky později však to už bylo 513 tisíc liber. Britští daňoví poplatníci přispívají královně každoročně 38 miliony liber. Snaha jejích poradců vyvolala debatu, zda by se královna, jejíž majetek z ní činí jednu z nejbohatších žen ve Velké Británii, neměla na údržbě svých sídel podílet výrazněji.
THE ATLANTIC
iPhone pro nevidomé Je to jedna z nejlepších věcí, která se mohla zrakově postiženým přihodit. Tak popsal iPhone jeho uživatel Austin Seraphin, který je téměř slepý a rozlišuje světlo a barvy jen do určité míry. Seraphin přiznal, že byl k nové „vychytávce“ nejprve skeptický. Těžce zrakově postiženým mělo v minulosti zlepšit život několik „vynálezů“. Vždy však nakonec šlo o bublinu, po jejímž splasknutí následovalo velké zklamání. iPhone je však jiný. Na něj si Seraphin zvykl prakticky hned a záhy zjistil, že pomocí hlasového výstupu může „číst“ i textové zprávy. Slabozrakým také díky aplikaci Color Identifier umožňuje „vidět“ barevné odstíny. K dispozici jich je téměř sedmnáct milionů včetně „atomově oranžové“, „kosmické“ nebo „opiové“. Uživatel se je dozví zacílením kamery telefonu na kýžený objekt a poslechem jeho popisu. Dle Seraphina je iPhone nejrevolučnějším nástrojem pro komunikaci zrakově handicapovaných za posledních deset let. Mimo jiné proto, že zprostředkovává „prostorovou“ informaci pomocí funkce „další/předchozí“, díky níž se zrakově postižený v telefonu orientuje. Řečeno jinak, už to není jen monotónní hlas, s jehož pomocí přichází slabozraký do kontaktu se světem. Jednu kritiku si však Seraphin neodpustil. Týká se iTunes. Tato aplikace je prý pro zrakově znevýhodněné prakticky nepoužitelná. Zejména pro ty z nich, kteří používají Linux. Jde sice zřejmě o významného pomocníka pro slabozraké, ale článek se nezmiňuje, zda a případně kdy přijde Apple s „vychytávkou“ i pro zcela nevidomé, kteří nerozlišují ani odstíny, ani obrysy.
FOREIGN POLICY
Afghánský boj v éteru V Afghánistánu, jehož počet obyvatel je přibližně třikrát vyšší než České republiky, vysílá celkem 60 televizních stanic. Kromě místní obdoby soutěže American Idol jsou nejpopulárnější filmy z Íránu či televizní seriály z Indie. A také soutěž, v níž se hledají nové modelky a modely, třebaže decentně po muslimsku zahalení. Afghánský televizní trh má však ještě jeden netušený rozměr. Vytváří hřiště, jež si rozparcelovali místní drogové bosové a kmenoví náčelníci, kteří si v éteru vyřizují účty s protivníky. Například bývalý prezident Burhanuddin Rabbani, současná hlava islámské společnosti Afghánistánu a šéf opoziční Afghánské národní fronty, vlastní stanici Noor (Světlo). Ta vysílá večerní talk-show, již pravidelně navštěvují hosté, kteří dští síru na Rabbaniho politického oponenta prezidenta Hamída Karzáího. Další televizní kanál Aina (Zrcadlo) zase pomáhá držet u moci Abdula Rašída Dostuma, vůdce etnických Uzbeků a někdejšího generála afghánské armády. Vlastní jej Dostumův bratr Abdul. Otevřená politická propaganda je však jen jeden problém. Ten horší je na první pohled skrytý. Afghánská ústava sice zná svobodné šíření informací, praxe se však poněkud liší. Místní novináři mají kvůli tlakům drogových baronů, etnických náčelníků a státních úředníků vysokou míru autocenzury. Aby ne, vždyť od roku 2001 bylo v zemi zabito 27 novinářů, z toho dvanáct zahraničních. Dle mezinárodních organizací je vysoký počet afghánských televizních stanic úspěchem, ale pozornost si také zaslouží, co se v nich vysílá. Nebo spíše to, co se na obrazovky vůbec nedostane.
PROUA
Ani ukrajinsky, ani rusky Na Ukrajině přetrvává jazykový problém, uvedl ukrajinský informační portál. Východ Ukrajiny je spíše ruskojazyčný a její západní část používá ukrajinštinu. Současní ukrajinští politici se však jazykem netrápí. Většina z nich neumí pořádně ani rusky ani ukrajinsky a hovoří takzvaným suržykem, podivnou směsicí obou jazyků. Zřejmě proto ukrajinský prezident Viktor Janukovyč doporučil premiéru Mykolu Azarovovi a některým ministrům, aby se ukrajinsky naučili, protože on se pilně mateřský jazyk učí, byť s nevalnými výsledky. V červnu oznámil ukrajinský premiér Azarov a ministr vnitra Anatolij Mohyljov, že se naučí ukrajinsky. Nedávno však Mohyljov sdělil novinářům, že nechápe, proč by měl ukrajinsky umět. „Učil jsem se ukrajinsky ve škole, a proto nějaký základ mám. Jsem však přesvědčen, že pro práci policie není důležité umět jazyk,“ nechal se slyšet Mohyljov. Předseda Strany regionů a vlády Azarov, jehož mluvený jazyk je originální, se také domnívá, že neznalost ukrajinského jazyka nemá vliv ani na jeho reputaci ani na práci. „Snažím se, co mohu. Jak však jazyk ovlivňuje efektivitu práce premiéra?“ zeptal se Azarov novinářů.
SMITHSONIAN
Občané proti mafii V listopadu 2007 policie zatkla šéfa palermské mafie Salvatora Lo Piccola. Kromě jiného u něho našla poznámkový blok, jenž obsahoval seznam několika set vlastníků obchodů a firem, kteří platili takzvané pizzo – starodávné slovo sicilského původu, jež znamená „ochranu peněz“ neboli „výpalné“. Palermská policie požádala Ernesta Bisantiho uvedeného na seznamu, zda by svědčil proti vyděrači Piccolovi. Bisanti souhlasil a v lednu 2008 svědčil u palermského soudu, který odsoudil Piccola na osm let do vězení. Od té doby nechala mafie Bisantiho na pokoji. „Vědí, že bych je znovu udal, a proto se bojí,“ prohlásil Bisanti. Ještě nedávno by takové veřejné odsouzení znamenalo smrt, ale policejní razie a zrady v minulých několika letech oslabily tamější mafii. Navíc vznikla občanská skupina Addiopizzo (Sbohem výpalné), která zorganizovala obranu proti mafiánům. V roce 1996 italský parlament odhlasoval zákon, který umožňuje státu zkonfiskovat majetek usvědčených mafiánů a předat jej zadarmo společenským organizacím. V minulých několika letech zemědělská družstva a další sdružení převzala venkovská sídla mafiánů a proměnila je ve společenská střediska, hotely a biofarmy.
ABCNEWS
Teroristické ohrožení zevnitř Hrozba teroristického útoku v USA zevnitř, od Američanů, kteří jsou ochotní je spáchat, neustále roste. Prohlásil to 22. září ředitel FBI Robert S. Mueller během kongresového slyšení. Skupiny spojené s al-Káidou se nyní zaměřují na USA a vyhledávají Američany a občany západních států, které nemohou odhalit zvýšená bezpečnostní opatření. Slyšení se zúčastnila i ministryně USA pro vnitřní bezpečnost Janet Napolitanová a šéf Národní protiteroristické centrály Michael Leiter. Napolitanová během slyšení řekla: „Tuzemský terorismus představuje novou formu teroristické hrozby. Tím myslím americké občany, kteří se radikalizovali v USA.“ Dle Leitera ohrožení terorismem jsou dnes sofistikovanější, jejich různorodost je zkouškou schopnosti tajných služeb na ně odpovídat a činí obtížnou předpověď, odkud příští teroristický útok přijde. Navíc teroristická propaganda na internetu povzbuzuje některé americké občany k potenciálnímu terorismu.
BREIBART.COM
Turistická destinace Černobyl V roce 1986, přesně 25. dubna v jednu hodinu 23 minut po půlnoci, explodovala jaderná elektrárna v Černobylu. Dnes je z ní turistická atrakce pro lidi z celého světa – od jaderných odborníků až po obyčejné turisty, kteří jsou ochotní zaplatit za návštěvu 160 dolarů (zhruba 2900 korun). Loni toto místo navštívilo 7,5 tisíce turistů. Radiace je na něm 3,9 mikrosievertů, přičemž běžná úroveň činí 0,12 mikrosievertů. Malý autobus přiveze turisty na okraj oblasti, do níž je vstup povolen jen na zvláštní povolení. Při vstupu každý z nich musí podepsat formulář, v němž se zavazuje respektovat pravidla na ochranu před kontaminací. Turisté nesmějí v oblasti jíst, kouřit, ničeho se dotýkat, nesedat si na zem ani odkládat zavazadla. Po prohlídce jaderného reaktoru zamíří do dnes zcela vylidněného města Pripjať vzdáleného tři kilometry. Den po katastrofě bylo z města evakuováno 50 tisíc obyvatel. Dnes jako by se v něm zastavil čas. Vše zůstalo stejné jako v době Sovětského svazu.
Text do rámečku: 578 milionů dolarů
je celkový dluh španělské fotbalového klubu FC Barcelona. Jeho největšího rivala Realu Madrid pouze 414 milionů dolarů. ESPN.com