Mediální revue

7. 9. 2010

Pětatřicáté pokračování

DER SPIEGEL

Bezstarostná jízda ladou Ruský premiér Vladimir Putin vždy rád poslouží, jde-li o podporu automobilového průmyslu. Bývalého amerického prezidenta George W. Bushe v minulosti svezl v sovětské volze. Italskému premiérovi Silviu Berlusconimu se slevou prodal první terénní vůz vyrobený ve Vladivostoku. A nyní se projíždí ve žluté ladě po Sibiři, čímž chce pomoci „nachlazenému“ koncernu VAZ. Ve žluté sportovní verzi Lady Kalina s pneumatikami Pirelli jede územím mezi Uralem a Verchojanským pohořím. To by bylo sympatické, kdyby se Putin vydal na dobrodružnou cestu sám. Doprovází ho však téměř sto automobilů v čele s vojenskou ochrankou a se dvěma náhradními auty na chvostu kolony.
Ruští blogeři na internetu vtipkují, že náklady na operaci Amur, jejímž účelem je s pomocí státní bezpečnostní služby zajistit premiérovu bezpečnost, byly vyšší než rozpočet ruského maloměsta. V novinách se zase ptají, zda každý zájemce dostane k ladě za 370 tisíc rublů další dvě náhradní jako premiér. Ten nelení a na místo spolujezdce zve novináře, kterým rozdává rozhovory. Například listu Komsomolskaja Pravda přiznal, že je dobře, když se ho lidé bojí. Korespondentovi deníku Kommersant zase prozradil, že by účastníci nepovolených demonstrací zasloužili několik ran obuškem po hlavě.

THE NATION

Děcka, práce není Čtvrtina Američanů ve věku od 16 do 19 let je dnes nezaměstnaná. Během letošního léta bylo pro studenty mimořádně obtížné najít si krátkodobou brigádu. Situaci mladých Američanů by bylo možné přirovnat k jízdě na eskalátoru. Namísto aby po něm bez problémů vyjeli až na konec své pracovní kariéry, „trčí“ dole u nástupního místa, protože zkušení lidé s praxí, kteří o místo přišli, je stále tlačí „dolů“. A také lidé v penzijním věku, kteří si odchod do důchodu nemohou dovolit a drží se pořád na pracovním trhu.
Ztráta takzvaných letních zaměstnání, což jsou obvykle manuální a jednoduché práce, má větší důsledky než pouhý nedostatek kapesného na nákup videoher nebo nového oblečení. Mnoha studentům komplikuje studium na vysokých školách, protože z vydělaných peněz si platí školné, učebnice a živobytí. Tento problém by prý vyřešily investice do veřejné sféry, například do infrastruktury nebo do zelených technologií, které by mladým nezaměstnaným Američanům poskytly práci a zároveň pomohly zvednout americkou ekonomiku.

STERN

Rozloučení s Hitlerem Západoněmecké městečko Trevír má zajímavou historii – úchvatné památky z doby říše římské a pozoruhodný seznam čestných občanů. Vedle prvního německého kancléře Otty von Bismarcka a malíře Johanna Antona Rambouxa na něm donedávna byl i Adolf Hitler. To se zastupitelé města začátkem tohoto měsíce po 67 letech rozhodli změnit.
„Jde především o symbolický čin. Je to opatření správným směrem – od rasismu a nacionalismu k demokracii a toleranci,“ vysvětlil starosta města, sociální demokrat Klaus Jensen. Rozhodnutí bylo téměř jednohlasné. Proti byl pouze krajský zastupitel za Národnědemokratickou stranu Německa Safet Babic.

TIME

Tesco filmovým producentem Britská potravinářská společnost Tesco začala podnikat v novém oboru – produkuje a financuje filmy z Hollywoodu. Ve spolupráci se společností Amber Entertainment vytvořila film Paris Connections, který měl slavnostní premiéru na začátku září v Londýně.
Kopie filmu na motivy knihy slavné autorky ženských románů Jackie Collinsové však následně neputovaly do ostatních kin v zemi. Namísto toho je lze koupit na DVD v prodejnách Tesca. To je výhodné pro potravinářský gigant i pro filmové studio. Tesco si zajistí přísun masově populárních produktů, které nebude mít nikdo z jeho konkurentů. Filmovému studiu, které donedávna bojovalo o každý dolar, zase nabobtná rozpočet. Exkluzivitu na nový film bude mít ve Velké Británii a Irsku příští tři měsíce a poté se začne v dalších zemích prodávat buď také na DVD, nebo jinými cestami. Tesco se ve Velké Británii podílí na celkovém prodeji nových DVD a Blue Ray disků z patnácti procent, a proto nejde o zanedbatelný byznys.

BILD

Konec mámy a táty Rada Evropy ve Štrasburku rozpoutala nový boj s diskriminací žen. Všem svým 47 členským zemím doporučila používat „nesexistické“ pojmy. Dle některých evropských byrokratů je problematické i slovo „matka“. V rezoluci se tvrdí, že si za ním mnoho lidí vybaví ženu v domácnosti, což zásadně brzdí proces zrovnoprávnění mužů a žen.
Švýcarská socialistka Doris Stumpová dokonce žádala, aby ženy už nebyly znázorňovány jako pasivní a podřazené bytosti, matky či sexuální objekty. Pokud jde o pohlavně neutrální pojmy, je pokrokové hlavní město Švýcarska Bern. Matka či otec v něm z úředního jazyka zcela zmizely, mluví se pouze o rodičích. Dalšími příklady neutrálního jazyka jsou zóna pro chodce, které se má správně říkat pěší zóna, mužstvo nahradil tým, zaměstnanecký pohovor posuzovací pohovor a místnost pro pacienty ošetřovna.

LOS ANGELES TIMES

Kampaní do nich! Malajsie je krásná asijská země. Momentálně ji však sužují různé problémy, především vzestup radikálního islamismu a etnické třenice. V donedávna pokojné zemi dnes mladé dívky dostávají „výprask“ na veřejnosti za nemanželský pohlavní styk, hoří kostely a do mešit jsou házeny vepřové hlavy. Co s tím?
Místo aby malajská vláda začala problémy řešit, masivně investovala do PR, na které si najala prestižní washingtonskou společnost Apco Worldwide. Ta vymyslela kampaň „1Malaysia“, v jejímž rámci posela celou zemi billboardy, které 27 milionům Malajců ukazují usměvavé děti a dospělé držící se za ruce. To však okamžitě vyvolalo diskusi, zda nezvítězila forma nad obsahem. Forma je totiž nablýskaná, obsah však chybí. „Vláda v kampani slibuje změnu. Teď to musí splnit, jinak se kampaň obrátí proti ní,“ domnívá se malajský politický analytik Fajsal Kasmání.

THE MOSCOW TIMES

Falešní letečtí inženýři Rusko se podobně jako Česko, které řešilo aféru s „rychlokvašenými“ právníky z plzeňské univerzity, potýká se skandálem s falešnými vysokoškolskými diplomy. Na rozdíl od aféry s českými právníky byl ruský skandál, pokud jde o dopad na životy lidí, o něco horší.
Falešné inženýrské tituly byly totiž zjištěny u více než 70 pracovníků chabarovské továrny na výrobu vojenských letadel, kterou vlastní státní společnost Suchoj. Ta se však zachovala „nonšalantně“ – nevyhodila žádného z falešných inženýrů. Přitom tvrdila, že by zaměstnance mohla přinutit k odchodu, jen pokud by spáchali „závažný“ zločin. A tím dle ruského trestního zákona vědomý nákup falešného univerzitního diplomu není. Šéfové společnosti také veřejnost ujistili, že diplom byl pro dotyčné zaměstnance jen formální záležitostí a žádný z „inženýrů“ se nepodílel na výrobě letadel. Skandál je jen špičkou ledovce, protože falešné diplomy jsou v Rusku značně rozšířené. Falešné univerzitní tituly by však mohly vést k falešné modernizaci ruského státu.

DER SPIEGEL

Generace porno? Sedmnáctiletá dívka, která měla více než 50 sexuálních partnerů. Patnáctiletý chlapec, který přivedl tři ženy do jiného stavu. Teenageři, kteří se sice neradi líbají, ale mají bohaté zkušenosti s análním sexem. Takové případy v minulosti zaplavovaly německý tisk. Sociální pracovníci, politici, učitelé, novináři a pastoři varovali před takzvanou generací porno. Na toto téma vycházely dokonce knihy, jedna z nich například nesla název Německá sexuální tragédie. Nejnovější studie Centra pro zdraví však tvrdí pravý opak.
Mladiství čekají, než se spolu poprvé vyspí. Partnery si vybírají svědomitě a téměř vždy používají kondom. Analýza odhalila, že generace porno je lepší, než se o ní tvrdí. „Nejdříve láska a partnerství. První pohlavní styk mnohem později. Mladí dnes především hledají správného partnera,“ tvrdí ředitelka centra Elisabeth Pottová. Dle ní téměř třetina sedmnáctiletých pohlavní styk dosud neměla, což je v posledních deseti letech nejlepší výsledek. Horší je to s dětmi přistěhovalců. Ty prý mají pohlavní styk mnohem dříve než německé děti a také mu více holdují. Výjimku dle studie tvoří muslimské dívky, které jsou jen zřídka sexuálně aktivní.

THE DAILY TELEGRAPH

Přestávají Britové pít alkohol? Nejnovější britská statistika ukazuje, že v uplynulých dvou letech spotřeba alkoholu u ostrovní populace o trochu poklesla. Loni vypil jeden Brit průměrně množství alkoholu, jež odpovídá 89 lahvím vína. To je zhruba o pět méně než v předchozím roce. Jde o největší pokles od roku 1948. Dle odborníků je to důsledkem osvětové kampaně proti nadměrnému pití, především však finanční krize, která Britům zkrátila výdaje na alkoholové radovánky.
Britští zákazníci nejen omezili spotřebu v restauracích, ale také se krotili v nákupech piva, vína a dalších destilátů v supermarketech. Právě v tom je dle expertů výrazný rozdíl oproti minulým letům, kdy klesala spotřeba alkoholu pouze v hospodách a restauracích. Údaje britského statistického úřadu dokazují, že Britové dnes navzdory obecně rozšířené představě pijí alkohol méně než dříve.