Jenže výroční zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) a Vojenského zpravodajství nabízejí pohled na dění za horizontem, který je mít třeba stále na paměti.
Civilní kontrarozvědka monitorovala projekty „zajištění energetické bezpečnosti, kybernetické bezpečnosti či posilování konkurenceschopnosti ekonomiky“. Jinými slovy jde konkrétně o dostavbu bloků českých atomových elektráren, budování internetové sítě 5G či modernizaci tuzemského průmyslu.
Bez ohledu na zájmy jiných
„Nejvýraznějším rizikem byla možná účast problematických subjektů majících schopnost i motivaci zneužít svého postavení v projektu k dosažení vlastních zájmů nebo uskutečnění cílů třetí strany, například cizí moci,“ stojí v čerstvém materiálu BIS. „K naplnění těchto rizik by (…) mohlo dojít zejména zneužitím přístupu k velkému objemu citlivých informací či vytvořením závislosti na dodávkách od rizikového dodavatele a následným podmiňováním dokončení projektu ekonomickými, politickými nebo bezpečnostními požadavky,“ popisuje civilní kontrarozvědka.
Pokud má specifikovat, o které země jde, popisuje je jako ty, kde státní administrativa prosazuje své zahraničněpolitické cíle bez ohledu na ekonomické zájmy společností. Jde tedy především o Rusko a Čínu.
„Intenzita čínských zpravodajských a vlivových aktivit nikterak nezaostává za ruskými. Klíčový rozdíl je však v tom, že Rusko usiluje o destabilizaci a rozklad svých protihráčů, zatímco čínským cílem je vybudovat sinocentrickou globální komunitu, kde ostatní národy uznají legitimitu čínských zájmů a přiznají Číně respekt,“ upřesňuje BIS s tím, že jde často o kyberšpionáž. Zmiňuje se třeba útok na sítě firmy Avast z přelomu loňského léta a podzimu, který měla na svědomí pravděpodobně čínská špionážní skupina.
Nastolený kurz
Mezinárodní rámec zjištěním BIS pak dává také čerstvě publikovaná ročenka Vojenského zpravodajství. Loni byl podle ní „opětovně zaznamenán zesilující trend prolínání nestátních a státních aktérů, kdy se aktéři se státní podporou rozhodli použít metody kriminálních aktérů k získání materiálního profitu a vydírání a naopak nestátní útočníci získávali a používali prostředky pro vedení kybernetických operací vytvořené útočníky se státní podporou“.
Častým cílem jsou podle vojenských špionů mobilní telefony, jež je možné infikovat přes aplikace či neověřené aktualizace softwaru. „Absence povědomí uživatelů o možnostech zneužití činí mobilní zařízení snadným cílem a zároveň vhodným prostředkem pro penetraci dalších systémů, například firemní infrastruktury,“uvádí výroční zpráva. I proto špioni radí, aby docházelo ke striktnímu oddělení použití mobilních zařízení pro soukromé a pracovní účely.
Bezpečnostní informační služba ani Vojenské zpravodajství svými výročními zprávami za rok 2019 nepřinášejí žádné přelomové či nečekané novinky. Jen potvrzují kurz, který východní mocnosti na Českou republiku dlouhodobě uplatňují. O to víc je zarážející, že vláda zatím tato varování nijak nezohledňuje a strategické zakázky nechává i dál otevřené firmám z rizikových zemí. Tedy přesně v duchu vzkazů na draze zaplacených - a nijak kvalitních - ochranných prostředcích z Pekingu: „Každá epidemie jednou skončí, ale česko-čínské přátelství přetrvá.“ •
Výroční zpráva BIS
• ČR byla předmětem zájmu pro aktéry s vazbou na ruskou a čínskou státní moc v kyberprostoru.
• Kybernetické útoky státních aktérů se nevyhnuly ani zastupitelským úřadům ČR. Byly odhaleny dva případy jejich kompromitace, rovněž došlo k napadení ICT infrastruktury jedné z českých diplomatických misí při mezinárodní organizaci.
• Pravděpodobně zemřel další z dobrovolníků, kteří mezi lety 2012 a 2017 opustili ČR a vydali se bojovat do válečných oblastí na Blízkém východě. Jedná se již o pátého zabitého bojovníka, který vycestoval z ČR. Další dva stále na území konfliktu v Sýrii zůstávali, o několika zbylých nezískala BIS aktuální informace.
Výroční zpráva Vojenského zpravodajství
• Možný konflikt globálního charakteru, ke kterému svět v současnosti směřuje, je zatím v první fázi své přípravy.
• Velice snadným cílem jsou v rámci „internetu věcí“ především zařízení určená pro domácí použití, jejich zabezpečení pokulhává.
• Snadná dostupnost amatérských bezpilotních prostředků akcentuje riziko jejich zneužití k teroristickým útokům.
Častým cílem jsou podle vojenských špionů mobilní telefony, jež je možné infikovat přes aplikace či neověřené aktualizace softwaru.
