Prognózy optimistů se naplnily, ale euforie nemusí trvat dlouho
Na kapitálové trhy se vrátila euforie. I když psát „vrátila“ je vlastně nepřesné, prakticky nikdy od vzniku Burzy cenných papírů v roce 1993 na nich s výjimkou několika týdnů po uvedení akcií z obou vln kuponové privatizace nebyla. Rok 2004 všechno změnil. Burza - měřeno indexem PX 50 - připsala zhodnocení neuvěřitelných 45 procent, na trh úspěšně vstoupilo první IPO. Pro peníze investorů na další rozvoj si na burzu přišla v červnu společnost Zentiva. Ale po pořádku.
Díky, Bessele Koku.
Šťastný rok pražské burzy začal vlastně již v prosinci 2003. Tehdy jejím prostřednictvím prodalo svůj podíl 27 procent v Českém Telecomu konsorcium TelSource. S transakcí bylo v té době velmi spokojeno, podařilo se mu prodat akcie v kurzu 255 korun za kus, tedy zhruba jen s desetiprocentní ztrátou oproti tržní ceně před zahájením transakce. Z dnešního pohledu ale akcionáři KPN a především Swiscomu musejí zuřit. Tentýž Český Telecom se na burze obchoduje o sto korun výše, a zájem o získání 51 procent v něm má dokonce Swisscom. Prodej podílu TelSource dopadl tak úspěšně proto, že na něm participovala zcela nová třída investorů, kteří dříve z různých regulatorních a jiných důvodů nemohli a nechtěli kupovat české akcie. Najednou tu byla řada amerických investorů (penzijních fondů), kteří si „emerging Europe“ nekupovali, s akciemi země vstupující do Evropské unie však neměli problém. Po zkušenosti s Českým Telecomem (meziročně v polovině prosince +22 procent) se začali dívat na další likvidní tituly, jako Komerční banka (+32 procent) nebo ČEZ (+122 procent). Transakce s Telecomem, řízená tehdejším šéfem TelSource Besselem Kokem, se zkrátka trefila do rostoucího zájmu o tuzemské tituly a akcelerovala jej.
Stejná story.
Při pohledu na graf oficiálního indexu PX 50 je patrné, že velmi slušně vydělali všichni ti, kdo nakoupili akcie během posledních více než tří let. Index začínal na hodnotě 1000 bodů na jaře 1994 a do konce léta 2001 stačil propadnout o dvě třetiny. Od té doby s malými oddechovými časy prakticky nepřetržitě roste a rok ukončí někde okolo hranice tisíce bodů (+200 procent za tři roky!!). Na výchozích tisíc bodů se vrátil už 19. listopadu. Poté, co překonal psychologickou hranici, na ní od té doby s menšími výkyvy stagnuje. Naplnily se tím prognózy optimistů, kteří prorokovali, že země vstupující do Evropské unie prožijí prudký akciový boom. Stejně prudce jako kurzy rostou také objemy obchodů. Jejich celkový objem dosáhl 450 miliard korun. Doposud nejvyšší roční objem obchodů z roku 2000 ve výši 264,1 miliardy korun tak byl překonán o sedmdesát procent.
Mezi miliardáře.
V Praze, v níž se skoro všichni se všemi znají, působilo na konci května jako blesk z čistého nebe oznámení společnosti Zentiva, že se v krátké době chystá vstoupit na burzu. Zjištění, že se najdou profesionálové (českým spoluaranžerem emise byla společnost Wood & Company), kteří mediálně sledované téma udrželi v tajnosti, bylo stejně překvapivé jako úspěch Zentivy. Emise byla pětinásobně přeupsána a cena byla stanovena v horní části upisovacího pásma na 485 korun za akcii. Za půl roku obchodování se akcie zhodnotily o 46 procent. Cesta Zentivy na burzu kromě toho také přispěla ke zrodu nových českých miliardářů. Jelikož celá Zentiva má nyní hodnotu přesahující jednu miliardu dolarů (23 miliard korun), vlastní Jiří Michal (54), který dával manažerský tým podniku dohromady a společně s investory z Wartburg Pincus jej v roce 1998 odkoupil, akcie v tržní ceně přes 87,66 milionu dolarů (dvě miliardy korun). Provozní ředitel Peter Suchý (44) má nyní v akciích 817,6 milionu, viceprezident pro rozvoj podnikání Peter Neuwirth (58) 546 milionů korun a finanční ředitel Petr Šulc (37) 479 milionů korun.
===== Burza se snaží. =====
Nad osudem burzy přesto nadále visí otazník. Chystá se privatizace Českého Telecomu a zvláště v případě, že ho získá finanční investor, se může se stát, že titul po odkupech opustí burzu podobně jako před nedávnem České radiokomunikace. Pokud by spolu s případným odchodem Unipetrolu nepřišly nové emise, může význam pražské burzy prudce poklesnout. Úplného uzavření parketu se však není třeba bát. Naštěstí se stále častěji objevují pokusy o nové emise a o vytvoření vhodného prostředí pro jejich přijetí. Vedení burzy uvažuje o tom, že umožní případným menším emisím přístup do hlavního burzovního indexu. Pokud by se pro ně nenašel dostatek tvůrců trhu, řídil by obchodování s těmito emisemi určený specialista. Láká samozřejmě i velké hráče, čehož důkazem je i oznámení developera Orco Property Group, že v Praze na začátku příštího roku umístí své akcie. Emisí v objemu mezi půl miliardou a dvěma miliardami korun očekává burza v následujících dvou letech deset až patnáct. Organizátor mimoburzovního trhu s cennými papíry RM-Systém chce ve druhém pololetí příštího roku zahájit provoz emisní školky. Po vzoru některých zahraničních burz vytvoří index, do kterého soustředí malé firmy s růstovým potenciálem. Může jít o emise v řádech desítek milionů korun, díky kterým firmy získají peníze na rozvoj a zároveň potřebnou historii. Ta jim později pomůže úspěšně upsat akcie na burze. Zároveň by se tam české firmy měly naučit informační otevřenosti, což je činnost, kterou většina z nich dosud neovládá. Také vedení RM-Systému očekává, že zájemců o účast ve školce bude více než deset. Takže potenciál existuje.
Kdo přijde?
Analytici soudí, že z polostátních firem by na burzu mohly vstoupit například Česká správa letišť, České aerolinie nebo Česká pošta. Ze soukromých subjektů Tescoma, Walmark nebo Hamé Babice.
Dlouhodobě je ale prosperita Burzy cenných papírů v Praze podmíněna ještě dalším impulzem ze strany státu - penzijní reformou. Penzijní fondy patří všude na světě mezi největší dlouhodobé investory. Ale to již je jiný příběh, na jehož zodpovězení si ještě minimálně rok počkáme.
Akcie rostou Nárůst kurzu akcií společností obchodovaných na pražské burze od 1. 1. 2004 do 13. 12. 2004 (v %)
1. JČ PAPÍRNY VĚTŘNÍ 156,07
2. TOMA 150,00
3. ČEZ 122,75
4. ČESKOMORAVSKÉ DOLY 94,44
5. PARAMO 91,25
6. SSŽ 84,50
7. ČESKÁ POJIŠŤOVNA 73,61
8. TEPLÁRNA ÚSTÍ N. L. 68,71
9. ŽĎAS 65,45
10. SEVEROČESKÉ DOLY 64,71
Pramen: Burza cenných papírů Praha
