Průlom přišel v roce 1998, když se v regálech hudebních obchodů objevilo album Prohlédnutí/Clear Eyes. Kytarista a zpěvák Ivan Král (12. května 1948 až 2. února 2020) na něj umístil i bonusovou píseň Mám svůj stín, která se pak rychle dostala na vlny mainstreamových českých rádií. Pomalá skladba, již otextoval Jiří Suchý, funguje dodnes. Rezonovala i minulé pondělí, kdy se svět o smrti hudebníka dozvěděl: „Jsem tu sám, venku mrholí. Jsem tu sám, už to nebolí. Jeď si tam, kde máš zázemí.
Kde ti slibujou nebe na zemi.“ Ty nejzásadnější momenty Králova života přitom přišly mnoho let před vydáním této písničky.
Narodil se v Praze jen pár týdnů po únorovém komunistickém puči a ještě předtím, než oslavil dvacáté narozeniny, emigrovala rodina v roce 1966 do New Yorku, kde jeho otec Karel pracoval pro Českou tiskovou kancelář v sídle OSN.
Ivan Král pak v USA vystudoval francouzskou literaturu, mezi jeho první brigády patřila práce na benzince. Pak zakotvil v kanceláři hudebního vydavatelství Apple Records, kde dělal, co bylo zrovna třeba.
K hudbě, které propadl už během studií na pražském gymnáziu, se chtěl vrátit i ve Spojených státech, ale trvalo to o něco déle, než čekal. Přes několik pokusů se nicméně v polovině sedmdesátých let dostal až ke zpěvačce Patti Smith, s níž na pár let vytvořil pevný tandem. Do její skupiny se dostal, když odpověděl na inzerát. On, kytarista a zpěvák, se proto rychle naučil hrát na baskytaru a uspěl.
Po rozpadu kapely pak kooperoval s Johnem Calem z Velvet Underground či Iggym Popem.
A když s rokem 1989 padla železná opona a s ní se klidili i komunisté, kteří předtím Královi sebrali československé občanství, začal se hudebník do republiky vracet. Vydal několik svých autorských alb a jako protřelý hudebník výrazně provoněl nově se rodící český střední proud i z pozice producenta.
Kromě jiných Král navázal spolupráci s Jiřím Suchým. „Před svým odchodem ze země v roce 1966 jsem byl fanda divadla, ve kterém pan Suchý působil. Byl jsem ale příliš mladý, takže jsem do něho nemohl chodit. Vzpomínám si, že jsem tenkrát žárlil na Pavla Sedláčka, který zpíval písničku Život je pes. Otextoval ji právě pan Suchý a napsal fantastická slova. Říkal jsem si, že bych jednou také chtěl nějaká taková ve své písni mít,“ svěřil se Král v červnu 2016 deníku Právo.
Když v Michiganu 2. února zemřel, o jeho smrti informovaly světové agentury i prestižní globální hudební web Pitchfork. Ivan Král byl zkrátka mezinárodní personou. 1
O autorovi| Ondřej Stratilík, stratilik@mf.cz
