Menu Zavřít

Měla jsem kliku

26. 5. 2008
Autor: Euro.cz

Na začátku byl „dům Obvodního podniku bytového hospodářství“ silně zanedbaný, s nájemníky, platícími minimální regulované nájemné. Na konci bude možná kompletně rekonstruovaný fungující činžovní dům se spokojeným majitelem i nájemníky.

Zlata Brabcová, majitelka činžovního domu Dnes zase pohledný dům v tiché nuselské ulici nedaleko náměstí Bratří Synků se počátkem devadesátých let stal součástí restitučního procesu. Potomci původních majitelů – manželé Brabcovi – ho v roce 1993 přejímali v zuboženém stavu. „V domě všechno rupalo a praskalo, neminulo snad týdne, aby se neobjevila nějaká katastrofa,“ vzpomíná Zlata Brabcová a pokračuje: „Potíže nám dělali i minulí majitelé, jakýsi Obvodní podnik bytového hospodářství, který narychlo před předáním domu rozdával pochybné dekrety.“ Nikoli jakoby mávnutím kouzelného proutku se v průběhu čtrnácti let mnohé změnilo. Nyní má dům 15 renovovaných bytů, něco málo nebytových prostor, novou střechu a část fasády. „Je to ale práce na plný úvazek,“ tvrdí Brabcová. Někteří se dobrovolně vzdali výhod Zatímco řada majitelů prožívá hotová martyria s vymáháním nájemného nebo černým pronajímáním, příběh Zlaty Brabcové působí tak trochu jako kniha Jaroslava Foglara s bytovou tematikou. „Skoro hned poté, co nám dům vrátili, se uvolnily tři byty. Třeba starý pán se stěhoval za dcerou – prostě nám přinesl klíče, a když přišla řeč na odstupné, nevěděl, o čem mluvím,“ vzpomíná Brabcová. Naprosto neuvěřitelně zní její vyprávění o jiném solidním nájemníkovi, který se dobrovolně vzdal výhod regulovaného nájmu. Řada nájemníků se odstěhovala, jiní po dlouhodobějším vyjednávání nakonec byt uvolnili – třeba rodina s vlastní vilou za Prahou, která byt neužívala a „šetřila“ si ho pro nezletilého potomka. „Dům mám teď plně obsazený. Díky tomu, že jsou v něm převážně malometrážní byty a úroveň nájemného je vzhledem k lokalitě spíše nižší,“ vysvětluje Brabcová. Například za byt o rozloze 57 metrů čtverečních nájemník platí 8000 korun, což je 140 korun na metr čtvereční. Vztahy s nájemníky jsou prý bez problémů. Nájemník zdemoloval před odchodem byt Nuselský činžovní happy end měl ale i méně pozitivní předehry. „Politika dobrého slova nefunguje vždycky. S někým se prostě nedomluvíte,“ říká Brabcová. Před neplacením nájemného podle ní majitele nechrání ani roční nájemní smlouvy, které jsou v jejím domě obvyklé: „Bydlel mi tu Brazilec, dlouho neplatil a pak zmizel kdesi v zahraničí. Nedávno jsem tu zase měla mladou nájemnici, která za nájem a služby zaplatila jednou a pak už nic, navíc tu nechala slušnou sekyru na poplatcích za telefon.“ Podobných historek má majitelka nuselského činžovního domu více – další třeba o nájemníkovi, který svůj odchod z bytu nervově neunesl, a tak ho zdemoloval: vytrhal parkety, elektrické vedení, rozbil okna. I v takovém stavu byl uvolněný byt pro majitele z dlouhodobého pohledu ekonomickým přínosem. Problémy ovšem nejsou jenom s nájemníky. Často se tvrdí, že majitel domu s nebytovými prostory má „vystaráno“. Zlata Brabcová to tak jednoznačně nevidí: „V našem domě se jedná o malé prostory, některé dokonce v suterénu. Navíc je dům v komerčně neatraktivní ulici. Nájemné proto není nijak závratné a v posledních letech ani nevyužívám inflační doložky ve smlouvách. Navíc si myslím, že pokud by mi stávající nájemníci – jde o malou cestovní kancelář a softwarovou firmu – dali výpověď, nové bych hledala obtížně.“ Spíše ojedinělá výjimka**

bitcoin_skoleni

V řadách majitelů domů působí Zlata Brabcová opět až foglarovsky příkladně. Nejenže má v pořádku činžovní dům, ale za práva soukromých majitelů domů se bere i na veřejné úrovni. Už léta je členkou Občanského sdružení majitelů domů, a to členkou aktivní – nějaký čas působila ve správní radě.

Dnes pomáhá s časopisem sdružení, obstará fotografie, zajišťuje zlom a inzerci. „Je to zapotřebí, nájemní vztahy u nás nejsou v pořádku, stát ještě stále nepřiměřeně chrání nájemníky a diskriminuje majitele. Slýchám spoustu případů, nad kterými rozum zůstává stát. Třeba o „vyhraném“ soudním sporu, jehož výsledkem je splácení třísettisícového dluhu na nájemném po stokorunách měsíčně,“ říká podnikatelka.

  • Našli jste v článku chybu?