Skandál kolem akcií KIT digital na burze bude pohromou pro celý kapitálový trh
Představte si, že někam investujete sto tisíc a přibližně po roce vám z celé částky zbude desetina. Na burzách nejsou podobné příběhy ničím výjimečné. Vaše historka by patrně nikoho z židle nezvedla, jen byste byli právem označeni za neúspěšného investora. Ovšem pokud by za zmařenými penězi byly dezinformace, klamání, či dokonce podezření z tunelování, je to něco jiného. Přesně jako v případě technologické společnosti KIT digital, jejíž čeští investoři už přemýšlejí o žalobách.
Všechno je jinak Události kolem americké firmy, která se zabývá zajišťováním přenosů digitálního videa, nabraly spád už před dvěma týdny. Management společnosti oznámil, že hospodářské výsledky zveřejněné za poslední tři roky jsou velmi pravděpodobně chybné a musí být proveden nový audit. Firma byla ve ztrátě už několik let po sobě a dnes nikdo nedokáže odhadnout, jaký je doopravdy stav jejího hospodaření. Management ostatně varoval, že KIT digital možná nebude moci pokračovat ve své činnosti. Přeloženo – může zkrachovat. Akcie rázem letěly strmě dolů. Na americkém trhu Nasdaq, který je pro ně primárním, klesla jejich cena přibližně na čtvrtinu v průběhu několika dní. Nyní se obchodují za 0,6 dolaru.
V Praze, kde jsou cenné papíry k mání v rámci trhu Start, je situace o dost složitější. Zdejší burza je nastavena tak, že v případě velkých pohybů cen během jednoho dne se obchodování s titulem zastavuje. Už několik dní jsou obchody s akciemi KIT digital zastaveny krátce po otevření burzy, takže čeští investoři v podstatě nemají šanci, jak se toxických papírů zbavit.
Filmová celebrita Zakladatel firmy KIT digital Kaleil Isaza Tuzman je zajímavou osobností, jež bývá nejčastěji citována v souvislosti se současnými problémy firmy. Muž, kterého jeho spolupracovníci popisují jako mimořádně sympatického a vizionářského člověka, má velmi bohatou minulost a na poli investičních skandálů není ani zdaleka neznámou osobou. Hrál totiž jednu z hlavních rolí v historické epoše amerického akciového trhu, který se dnes nazývá „internetová bublina“.
Na konci devadesátých let raketově rostly začínající internetové společnosti, které si chodily na burzy pro obrovské částky. Velmi brzy se ale ukázalo, že jejich byznys není životaschopný, a jedna po druhé začala krachovat. Mezi nimi byla i firma govWorks – internetová stránka sdružující informace o veřejných zakázkách, kterou založil právě Tuzman se svým spolužákem z vysoké školy. Nepříliš výdělečný projekt dokázal od investorů na burze vylákat 60 milionů dolarů, aby se náhle dostal do potíží a byl prodán přibližně za třetinu.
Tvrzení, že Kaleil Tuzman hrál v internetové bublině hlavní roli, lze brát doslova. O příběhu jeho společnosti govWorks byl totiž natočen filmový dokument s názvem Startup.
com a Tuzman v něm vystupuje jako hlavní postava. Vidíme ho při velkých proslovech na valných hromadách, jak si rukou třese s prezidentem Billem Clintonem. A vidíme, jak jeho firmě pomalu dochází hotovost a celý podnik jde ke dnu. Tuzman se stal právoplatným symbolem celé internetové krize na přelomu milénia.
Když se tedy v roce 2005 vynořuje zdánlivě odnikud jako CEO menší společnosti JumpTV a krátce nato z ní udělá jednoho z předních poskytovatelů řešení pro přenos televizního signálů po internetu, zpočátku jsou na trhu cítit pochyby. Brzy ale opět získává uznání.
Američané zkrátka milují lidské příběhy a nepoddajné hrdiny. Společnost, která se brzy přejmenovává na KIT digital, je sice dlouhodobě ztrátová, ale vykazuje solidní a hlavně rostoucí cash flow (další věc, kterou trhy milují). Je zkrátka typickým příkladem agresivní technologické firmy.
Jenže počátkem letošního roku vstupují do firmy další velcí investoři, především Peter Heiland, dosavadní šéf investiční skupiny JEC Capital Partners. Co přesně se v představenstvu děje od té doby, můžeme jen odhadovat, nicméně krátce nato Kaleil Isaza Tuzman rezignuje na post předsedy představenstva a k velkému překvapení trhů následně také na post CEO. Heiland usedá na jeho místo a potom následuje už jen velké ticho a výbuch v podobě posledního prohlášení: Za pravdivost výsledků neručíme, firma možná zkrachuje.
Konec důvěry Na českých internetových fórech lze v současnosti najít nepřeberné množství debat, v kterých investoři žehrají na ztrátu peněz.
Často jde i o stovky tisíc korun. Řada z nich zmiňuje plán na podání hromadné žaloby.
Ukazuje se, že důvěra drobných investorů v pražskou burzu a tuzemský kapitálový trh dostala neuvěřitelně tvrdou ránu. „Je to obrovská tragédie pro celý kapitálový trh. Já sám tomu říkám návrat do devadesátých let a éry harvardských fondů,“ říká Jan Procházka, šéf makléřské a analytické firmy Cyrrus. Ze současného dění lze těžko obviňovat pražskou burzu, dohled ČNB či analytické nebo ratingové firmy. Firma měla hospodářské výsledky auditované mezinárodně uznávanou společností Grant Thornton. Ta sice v poslední výroční zprávě varovala, že firma nemá dostatečné kapacity odborníků na účetnictví, nikdo ale nečekal, že potíže sahají tak hluboko. „Můžete mít jakkoli chcete silnou regulaci, ale ve výsledku je to vždycky na tom člověku, který řídí firmu,“ myslí si Procházka.
Pravda je, že varovných signálů bylo více. Pomineme-li ztrátovost firmy, můžeme zmínit také drobné nesrovnalosti v posledních celoročních hospodářských výsledcích. Společnost v nich oznámila, že drží hotovost v hodnotě 48 miliard amerických dolarů. Ve výroční zprávě, kterou zaslala americké komisi pro cenné papíry, ale uvedla údaj o více než dvě miliardy nižší. Firma navíc výsledky prezentovala opožděně, a to by se investoři měli vždycky mít na pozoru. Ještě v létě však analytické společnosti odhadovaly cílovou cenu akcií na 180 korun.
Otázkou zůstává, co se bude dít dál. Kaleil Tuzman, kterého se týdeník Euro marně pokoušel zastihnout, vydal prohlášení, v kterém popírá veškerá obvinění a nabízí převzetí společnosti za cenu 3,5 dolaru na akcii (asi čtyřnásobek současné tržní hodnoty). Zatím ale žádná oficiální nabídka nepadla a z dalšího pádu akcií lze jasně vyčíst, že Tuzmanovi nikdo z investorů nevěří. Klíčové bude zjistit, zda ke klamání investorů docházelo záměrně, a společnost tak byla v podstatě velkým investičním podvodem, nebo zda šlo jen o neschopnost managementu. Takové kauzy se však nejen u nás, ale i ve světě řeší roky, a k uspokojivému výsledku se často vůbec nedojde.
Klíčové bude zjistit, zda ke klamání investorů docházelo záměrně, nebo zda šlo jen o neschopnost managementu
O autorovi| Tomáš Plhoň, plhon@mf.cz
